Den 194.

Středa

Dnes ocenila moje autíčko a zejména dárek k úvěru (nabíječku autobaterie)teta Lucka :-). Bohužel ráno nenastartovala auto, a tak volala sos... V poledne jsme ji hodila s Viktorem pro Emmu také. Ještě že to autíčko mám :-).

Ráno se neobešlo bez slziček. Kája se špatně probudila. Prý byla nevyspalá a začala hned plakat, že nechce do školky. Že je škoda, že nejsem pani učitelka... V autě byla dobrá, ale když jsem ji předávala pani učitelce, začala znovu. Vadilo jí, že tam je zase jiná pani učitelka, kterou nezná... Ale když jsem tam pak vezla ještě Lucku s Emičkou, hlásila mi, že už je Kája OK :-). Doufám, že se to nebude opakovat často.



Po obědě jsem paní z podlahové firmy vysvětlila, co je třeba ještě vše v MUMu předělat... Usmívala se a říkala, že nic není problém... Tak budeme doufat!

A odpoledne nás čekala gymnastika. Kája natěšená... Přišly další tři holčičky, které by moc chtěly chodit cvičit... Takže máme 18 nových gymnastek. Jediný problém (a asi ten největší) je, že Verča, která mi slíbila, že bude se mnou trénovat, se dostala na VŠ do Plzně. A tak jsem se tam dnes domluvila s jednou maminkou, že mi bude pomáhat. Byla moc sympatická, sportovně vzhlížející, tak snad to nějak půjde...

Pak si Kája přála jet na chvíli k babičce (je to kousek od gymnastiky). Úplně mi vypadlo, že tam k ní chodí neteř po škole, a tak jsme jí udělaly malou přepadovku. Měla tam kamarádku a tvářila se dost vyděšeně, když jsem přišla. Kája šťastná (neteř miluje), Terka vypadala také nadšeně. Jen pro Kiki to je cizí člověk. Už se moc nestýkáme...