Den 220.

Sváteční pondělí

Dnes jsme strávili 4 hodiny v pražské ZOO. Prošli jsme tentokrát i hořejšek a na spodek už nebylo tolik síly. Kája měla jeden "problém" za druhým. Problém číslo jedna byl, že nemohla zvířata hladit, krmit ani na nich jezdit. Problém číslo dvě byl, že bylo všude moc dětí a ona se neuměla "drát", a tak kňourala... A na to já jsem vážně alergická. A tak Káju zachraňoval strejda Martin s tetou Lenkou. Jinak bych ji už asi vážně přetrhla jako hada!

Kiki se nosila v Manduce a dokonce se v ní i krásně vyspinkala. Ještě že jsem ji nestihla prodat :-). Ale brzy už půjde do světa. Přeci jen už ji skoro nepoužívám (tu Manducu!!!).

Nejšťastnější byla Kája na závěr dnešní procházky po ZOO. Skončili jsme totiž u koz. To jí zářila očička a byla nejspokojenější (Kiki spala, a tak o toto štěstí přišla)... Jak může hladit a krmit, nic jiného nepotřebuje. Pak se těšila na jízdu na koni... Několik kol jsme čekali, kdy už na Káju dojde "řada" a nic! Ona tam totiž ani žádná řada nebyla. Koně vždy zastavil někde jinde a hlavně ty děti, co už na koních seděly, tak jim rodiče přidávali každé kolo dvacku a jezdily dál a dál... A na těch pár volných míst vždy posadili ty, co zrovna byly nejblíž. Náš tatínek to už psychicky nezvládl a zavelel, že se jede domů... To bylo slziček... Uklidňování, že jezdit bude u dědy jak bude chtít dlouho... Já ji chtěla "uplatit" sušenkou z automatu. Hodila jsem tam Kč 50,--, vrátilo mi to Kč 37,-- a tím to skončilo. Žádná dvířka nešla otevřít, žádnou sušenku jsme nemohli vyndat... Takže to bylo bez koní i bez sušenky. Naštěstí tu sušenku nenesla zas tak tragicky! :-DDD

Konečně mám také jednu fotku, kde jsme všichni čtyři a Aleš nedělá (zas tak velké) opičky :-D.


Kiki a její milovaný Tchilli, kterého nepustí z ruky!


A zde moje foto ze ZOO Praha









Po návratu ze ZOO jsme zajeli k babičce, kde na nás čekala Meganka. Dali jsme si kafíčko, děti půjčili sousedům a jeli všichni 4 na nákup do Ikea.

A zítra ráno bude velké loučení...