Je krásné se moci probudit sám od sebe. Uvědomit si, že venku svítí sluníčko a že už se mi nechce spát... :-) Ještě krásnější je, když se nám chce oběma vstát najednou a já nemusím nikoho budit a prudit...
Skočila jsem s Meguškou ven a jeli jsme nakoupit zásoby jídla. A že toho bylo! Došlo vážně vše, co mohlo :-).
Babička nám pak před obědem přivezla holčičky a po obědě jsme si dali všichni valentýnský zmrzlinový pohár s malinami! Mňam!
Aleš šel dát Kristýnku spát a já šla s babičkou, Kájou a hafíkama na procházku. Doufám, že Káje udělá ten čerstvý vzduch a sluníčko dobře. Sice měla zase 37, ale nevypadá, že by jí něco trápilo...











