sobota 31. října 2009

Den 253.

Sobota

Dnes byl vzpomínkový den... Kája jela s babičkou Vierkou zapálit svíčku na hřbitov. Já chtěla původně také, ale zvolila jsem vzpomínání po svém... Našla jsem si staré fotky a zapálila svíčku. Cítila jsem se tak babičce a dědovi blíž, než kdybych stála nad hrobem. Babička mi chybí, moc! I když je to už tak strašně dlouho, co umřela.

Přišlo mi to vždycky hrozně nespravedlivé. Proč musela zrovna moje babička umřít tak brzy. Byl to človíček mému srdci nejbližší, byla jsem její "zlatíčko", její šikovná holka, její všechno... A ona byla pro mne to samé. Narozeniny jsme měly den od sebe a i to bylo pro mě něco víc. Něco jako znamení... Nemoc si ale nevybírá a moje babička s ní bojovala dlouho. Měla pro co žít, měla svá vnoučata...

Když přijde doba dušiček, vzpomínám hlavně na ni. Vždycky, když mi bylo těžko a cítila jsem velkou nespravedlnost, mluvila jsem s ní a věděla, že ona to všechno vidí a nenechá mě v tom samotnou... Chybí mi, moc... Zrovna u ní bych si přála, aby viděla mé děti a byla na ně obě hrdá a šťastná, že já jsem šťastná...

Jako malá holka jsem si přála mít Arabely prsten, který by mi uměl vrátit mojí babičku... Vždycky, když jsem si mohla něco přát (našla čtyřlístek, viděla trabanta...), přála jsem si, aby byla babička zdravá...

Ale má přání bohužel splnit nešla. Všechno tohle jsem nějak zasunula do pozadí a teď tu sedím, brečím a vše se mi to vybavuje... Je to takových let a stejně, kdybych měla ten kouzelný prsten, přála bych si ji vrátit zpátky na zem.



Když umřel děda, loučila jsem se s ním a měla už v bříšku Karolínku. Ani jsem o tom nevěděla... S dědou byl náš vztah komplikovanější. Zvláště díky přítelkyni, kterou si přivedl domů. Respektovali jsme jí, ale návštěvy už pro nás byly utrpením... Rázná pani Veselá nám nikdy k srdci nepřirostla. Ale bylo dobře, že nebyl sám. My na něj čas neměli a on byl přeci jen stále akční děda. Jeho bohužel také dohnala ta ošklivá rakovina. I na dědu ráda vzpomínám. Vybaví se mi, jak jsme spolu chodili na houby. Byl vášnivý houbař a rád mě brával s sebou...

Moc bych si přála, aby i moje děti měly takový krásný vztah ke svým prarodičům...

pátek 30. října 2009

Den 252.

Pátek

Další den podzimních prázdnin. Dnes jsme čekaly návštěvu z Rudné. A tak jsme dopoledne s holkama uklízely. Teda snažily se uklidit.

Teta Simča a bratránek David tu nebyli už 10 měsíců a já se nemohla dočkat :-). Můj malý Davídek je už pořádný kus chlapa. Nechtěl se fotit, potvora! Ale já ho přesvědčila, že výsledek bude stát za to... A dočkala jsem se od něj fakt "hustého" ocenění! Jako že "fakt" umím fotit! :-D Tak toho si "fakt" vážím!!! :-)

Dlouho jsem nedala na blog vlastní fotku. Tak dnes rovnou 3v1. Simča dostala ke 40. narozeninám nový foťák a já měla za úkol jí ho nastavit a venku jsme ho vyzkoušely...


A tady je David... Ten má oči, že by mu je mohla každá holka závidět, co? :-)




Kája vytáhla kolo. Už i ta helma jí je malá :-)


Teta Simča s Dádou :-)


Dnes byla venku pěkná zima. Udělali jsme rychlé foceníčko a pádili do teplíčka. David si hrál X-Boxe, holky si hrály s novými dárky a já si se Simčou zase pořádně pokecala... Je výhoda mít mladou tetu :-).

čtvrtek 29. října 2009

Den 251.

Čtvrtek

Dnes nás pozvala Lída s Míšou do solné jeskyně. Byla to pro nás premiéra. Holky si hrály jako na písku, a pak chtěly číst knížky. Bylo to fajn a moc děkujeme!!!

Vzala jsem pak na chvíli všechny do MUMu. Potřebovala jsem si tam vzít pokladnu a vyfotit zbytek výrobků do kalendáře...



Kristýnka spinká, Kája čeká na Vendy a Míšu a nemůže se dočkat. Já se snažím rychle napsat blog, neboť jdu večer na Radůzu a nebude čas. Moc se těším, jak chvíli vypnu a načerpám nějakou tu energii... Připadám si vycucnutá. Mám pocit, že nic nestíhám. Kam se podívám, tam na mě čeká práce. A já ani nemám chuť začínat... Asi bych si to měla nějak zorganizovat. Napsat si seznam podle stupně důležitosti a začít plnit a vyškrtávat. Ale já bych se nejraději zachumlala do pelíšku a spala a spala... Mám pocit, že jsem v noci nespala snad 10 minut vkuse. Dětičké mé milované mne pronásledovaly a ani nahoře na palandě jsem dlouho nezůstala bez jejich povšimnutí. Ráno jsme se probudili komplet všichni v jedné posteli... Konec kojení se blíží... Tahle noční buzeníčka už mě zmáhají a ráno mám pocit, jako bych ani nešla spát.

22:57 Radůza byla úžasná. Jsem ráda, že mě na ni minule Vlk upozornil a že proběhla rychlá akce ala lístky. Pája si to také užila, tak jsem ráda. Radůzu jsem znala jen z netu, ale musím říct, že originál je prostě originál! A jelikož má teď už dvě děti, její texty (zvláště ukolébavky) mi přirostly k srdci. A její hláška: "Mlíko 4x, 1x šťávička..." :-DDD Hned mi byla sympatická.

Sympatická byla ale také dvojice Vlk&Wlčice! Díky blogu jsem měla pocit, že se vlastně známe už hrozně dlouho (minimálně 251 dní :-)) a jestli má Wlčice pocit, že má ukecané děti, tak už vím, po kom to holky mají :-). A po Vlkovi to není... Stihli jsme po koncertu ještě probrat vtipné zážitky se zvířátky a kdyby nebyl večer a doma nečekaly děti a hlídací babička, ráda bych kecala dál a dál :-). Majdě a Martince dnes Kája namalovala obrázky. Kiki, Míša a Vendy se přidaly, a tak doufám, že marůdky potěší... A přístě se snad uvidíme v plném počtu!

Po příchodu domů mě čekalo "4x mlíko, 1x šťávička" :-DDD. Jsem měla hnedle chuť s tím kojením seknout. To dítě se nechtělo odtrhnout... Rýmička, prdíčky... Kdyby domů přišly prsa a ne maminka, tak by byla stejně spokojená :-D.


A zde naše malá parádnice... Toužila mít oči jako maminka a culíčky jako Kájinka...

středa 28. října 2009

Den 250.

Sváteční středa

Dnes jsem měla dojem, že je sobota :-). Při venčení Megušky jsem byla okouzlena barevným listím a domů si donesla pár vzorků na focení a zabavení dětí. Pak jsme vytáhli tatínka z pelíšku a jeli za babičkou Vierkou na oběd. Kája šla pak k Vendy a Kristýnka šupajdila spinkat. Já s Alešem jsme využili chvíle, kdy jsme bez dětí a vyrazili na nákup jídla.




Odpoledne jsme jeli za Jirkou na kávičku. Žije v secesní vile z 30. let. To je vám prostoru! Jen jsem se děsila, aby tam holky nic nezničily. Největší zábavou pro ně bylo piáno. Když bylo okoukané, přišel na řadu stolek s pohoštěním a ochutnávání obsahů skleniček. Já, jako správný úchylák, prohlížela stará alba s fotkama a pak sklízela škody napáchané tím malým hádětem (rozlité mlíko apod.)... Chlapi si povídali a velké hádě sledovalo Minimax. Už přes týden ho doma nemá (je na reklamaci), a tak byla alespoň ona chvíli v klidu a hlavně ticho.

Než jsme jeli domů, chtěla jsem Kristýnku přebalit. Plínku měla málo nacucanou, a tak jsem jí vzala na wc s tím, že se vyčůráme. Bingo! Čůrala. Ale pak chtěla stále a stále chodit znova :-))). Díky posunu času byla brzy unavená a zahrála si na pěknou protivku. Při odchodu jsme vtipkovali, zda jsme u Jirky nic nezapomněli... Zda máme všechno... Aleš hned, že já mám určitě foťák, že jeho a děti bych tam klidně zapomněla... Ha,ha,ha... Jirka mi gentlemansky pomohl nasadit kabát... A mě na Černém Mostě došlo, že nemám kabelku!!! Děti ukňourané, už jsem neměla nervy chtít po Alešovi, aby se vracel. Ještě že Jirka pracuje u nás v Počernicích a ráno mi to hodí domů... JJ, mě tak rozhodilo to jeho přidržení kabátu, že už mi nedošlo, že pod kabátem na věšáku visela má kabelka :-).


úterý 27. října 2009

Den 249.

Úterý

V noci se Kristýnka dost budila... Rušila ji rýma. Ráno vypadala, jako když celou noc plakala. Tak červená měla očička. Jelikož je zítra volno, zavolala jsem k pani doktorce a objednala se. Bylo mi jasné, že bez Pamyconu to nedáme. A měla jsem pravdu. Kiki má pořádnou rýmu a zánět spojivek. :-( Ale jinak jí nic není a šijou s ní všichni čerti.



Dnes je Kristýnce 21 měsíců. Opět mě potěšila kakáním do záchodu a 1x čůrala do nočníčku. Začíná víc povídat. Dokonce občas použije i nějakou tu větu (např. "Já ci taky!!!"). Také se začíná s Kájou víc a víc hašteřit a prát :-).

Má ráda Gervais a umí být pěkné čuně...


A když se takhle viděla na fotce, křičela: "Ble,ble,ble..." :-D


Jinak tu dnes u nás byla Deniska a přivezla mi velký Medovník... To vám je taková mňamka. Vyloženě jsem si to po obídku ke kafíčku vychutnávala... A jak si na něm pochutná Aleš, až přijde z práce! :-)

pondělí 26. října 2009

Den 248.

Pondělí



Jak málo mi stačí ke štěstí... Ráno se Kristýnka probudila v půl sedmé a začala "tlačit". Tak jsem ji zarazila, že se půjdeme vykakat na wc. Odkývala mi to, vzala mne za ruku a odedla na záchod. Čekala jsem, že z toho opět nic nebude... Ale ono bylo! Nevím, zda jsem měla radost větší já nebo ona :-). No, to bylo za dnešek všechno, ale i tak to bylo moc hezké ráno :-). Ani mi nevadilo, že je tak málo hodin!

Dopoledne jsem měla školičku s Luckou, odpoledne jsem udělala bramboráky a ve 4 hodiny jsem si prohodila děti s Irčou (Kikču vyměnila za Natálku) a jely jsme na gymnastiku... Časový posun na holky hodně působil. Většina jich byla dnes už dost unavená. Snad si všichni bzry zvyknem. Jen ta tma se mi moc nelíbí...

neděle 25. října 2009

Den 247.

Neděle

Dětem jsem nic nevysvětlila. Kiki strašila přesně v 6 hodin (nového času) a Kája chvíli po ní. Nemohly pochopit, že se mamince z postele tak brzy nechce. Ale spát se už nedalo. Strkaly se, kdo bude ležet vedle mne pod peřinou. Do toho mě od včerejšího večera dost bolí rameno, a tak to pro mne bylo občas i dost bolestivé. Tak jsem raději vstala a šla vyvenčit psy (babí si tu nechala Benjieho) a budit Aleše, který šel dnes opět na zákaznické dny. No, opět se mi to nepovedlo napoprvé, a tak tu zase kmital jako hadr na holi, neboť zaspal...

Teď přemýšlím, co budeme dělat. Holky se nudí... Pečeme alespoň bábovku. Možná je vezmu na chvíli na koníky. Uvidíme...







Dopoledne jsme nakonec strávily venku. Vzaly jsme hafany na procházku a volala nám Vendy, že ze náma jde s bráchou a se psem. A tak si pohráli na hřišti, já pohlídala psy a popovídala si s Janou (jednou mou známou) přes plot hřiště :-). Bylo krásně, sluníčko svítilo...

Doma jsme si daly oběd a šlo se spát. Usnula jsem dřív jak Kiki. A spaly jsme hodně dlouho... Kája koukala na pohádku a chodila nás nenápadně budit. Počasí už ven neláká. Tak si říkám, že by se mohla objevit babička... Tatínek, ten přijde zase až hodně pozdě večer.

Tak jsem se naprala makovou bábovkou a je mi tak dobře :-). Takový odpočinkový den je někdy třeba!

PS: Je půl sedmé, babička stále v práci, Aleš také. Pro večeři jsme si dnes došly a už se těším, až budou holky spinkat v pelíšku a já se přitulím k Alešovi a chvíli ho nepustím... Je to nezvyk, být tu bez něj!

A to hlavní, co jsem chtěla! Kristýnka už asi konečně přišla na to, jak se čůrá do nočníku!!! To je u nás velký pokrok! Už třetí den, když jsem jí sundala plínku a dala nočník s tím, ať se vyčůrá, tak se opravdu vyčůrala. Do nedávna si jen sedla a zase stoupla s tím, že "není". :-) No, tak snad i ona jednou nebude nosit plínky! :-D

sobota 24. října 2009

Den 246.

Sobota



Dnešek utekl jako voda... Dopoledne jsme strávily s holkama v MUMu. Byla rukodělná sobota a vyráběly se pletené košíky z papíru. Původně jsem se chtěla zúčastnit, ale nakonec jsem dala přednost focení. Dostala jsem za úkol připravit fotky do MUMového kalendáře na rok 2010. Hledala jsem výrobky dětí a fotila a fotila... Mezi tím jsem dokumentovala výrobu košíků a hlídala děti.




Holky měly svůj den, stále se kvůli všemu hádaly a rvaly se o hračky. Pokračovalo to pak i doma. Byla jsem vděčná, když k nám přišla babička s Vendy a holky měly rázem o zábavu postaráno...



Večer se nám vrátil tatínek z práce a opět okupuje můj PC. Já koukám na Bobule a příjemně se bavím...

A ráno si o hodinu déle přispíme... Ovšem nevím, zda to vysvětlím i dětem, které se mi pravidelně budí před 7. hodinou...

pátek 23. října 2009

Den 245.

Pátek

To jsem to dopadla... Manžel mi dnes sebral foťák, že ho nutně potřebuje. Důvodem bylo focení této káry pro jeho kamaráda a kolegu v jedné osobě. Tak nafocené by bylo, teď ho ještě rychle prodat...



Nejen, že jsem dnes neměla svůj foťák, ale byl mi zabrán i můj PC. Sedím tu schoulená u mininotebooku a mačkám si tu písmenka jedno po druhém... Trošku nezvyk, ale hlavně že si mohu doplnit svůj 245. den blogu! Stal se ze mne tak trošku závisláček, jak na focení, tak na psaní a úplně nejvíc na komentářích. :-) A dělá mi hroznou radost zvyšující se sledovanost. Děkuji Vám za milé komenty a za to, že sem chodíte...

A co je dnes u nás nového?

Dopoledne jsem byla opět ve školičce v MUMu. Hance před 10.hodinou volali ze školy, že Ondra zvrací, a tak jsem zůstala na děti sama. Bylo jich jen 6 a samé hodné holčičky :-). Bavilo mě pozorovat, jak se Kristýnka začíná zapojovat do hry, jak s dětma komunikuje. Ona je to taková pohodářka...

Pak jsem si myslela, že bude dnes konečně dodělaná podlaha v MUMu. Stále je tam plno nedodělků a na to, že to mělo být hotové v srpnu, tak to je síla... Dnes měl být den D, ale opět nic... A tak jsme milé firmě řekli, že už se na to vykašleme a nic od nich nechceme... Nebaví mě přístup takových firem. Člověk by si řekl, že je pro ně práce a hlavně dobrá pověst firmy, důležitá, ale asi není... No nevadí, dobrou reklamu jim opravdu dělat nebudeme. Jejich práce mluví za vše... A ještě si hodně rozmyslíme, kolik jim doplatíme...

Pro Karolínku si přišla odpoledne sousedka s vnučkou Nikolkou a šly ven. O jedno dítě méně je vždy super! :-) Když přišly z venku, chtěla si jít Kája ještě k Nikolce hrát a mě se podařilo tam na nějakou dobu upíchnout i Kristýnku. A tak jsem si mohla v klidu vyluxovat, vytřít a odnosit veškeré hračky do dětského pokoje, aniž by mi je z druhé strany bytu nosil někdo zpátky do kuchyně a obýváku :-).

Večer jsme měli pozvaného nezávislého finančního poradce. Za tři týdny uvidíme, zda nám to přinese něco dobrého. Odborníci nám vypracují analýzu a nějakou finanční optimalizaci. Pak bude na nás, jak se rozhodneme. Zatím si od toho nic neslibuji. Třeba budu pak mile překvapena, zvláště když některým z našich pojistek ani moc nerozumím... Pak budu zase o něco chytřejší. Alespoň doufám.

A teď jdu Aleškovi pomoci s objednávkama. Okusil si dnes, co to je "mít migrénu". Není to špatné, když pak chlap ví, že si to nevymýšlíme a jaké to je :-).

Zítra má zákaznické dny. Podruhé v tomto roce ho uvidím v obleku. Ale asi se mi nepodaří ho vyfotit... Držím mu palce, aby se mu co nejlépe povedly!

čtvrtek 22. října 2009

Den 244.

Čtvrtek

Dnes jsem si říkala, že budu mít konečně volný a pohodový den, kdy nic nemusím... Kdy si jen na chvíli odskočím vyfotit Elišku ala zajíček, dostanu od Radušky (tety Bradky) nějaký dobrý obídek a půjdu poklidně domů a opět budu jen tak trošku něco dělat (např. uklízet)...

Vše bylo jinak!

Včera večer volala mamka, že ségře nejdou v krámě plynová kamna (používané asi 2 měsíce), a tak nechtějí čekat, než bude vyřízená reklamace a koupí kamna nová. A že už se koukali na netu a našli jedny u firmy z Počernic... A že prý Lucku začíná škrábat v krčku, teče jí nudle a nechce riskovat ulehnutí a zda bych tam mohla zaběhnout, kamna koupit a přivézt jí je na krám...

No, upřímně jsem nadšená nebyla. Časově bych to možná stíhala, a tak jsem jen řekla mámě, ať je rovnou objedná a tím zjistí, zda je mají skladem...

Jenže máma nevolala, tak jsem se jí ráno ozvala... Objednávku jsem nakonec udělala sama přes tel. a když si Aleš představil, jak chci narvat kamna (13kg vážící) a k tomu Kiki do toho mini auta, tak se nabíd, že pokud to bude rychlá akce, odveze nás do Dubče i s kamnama... Rychlá akce začala cca v 8:15 a skončila v 11:15!!! A to jsem si říkala, jak to super šlape...

Kamna jsem koupila, na účtu dokonce hlavička mámy firmy... Odvezli jsme je do Dubče a Aleš "gentleman" řekl, že jí je rovnou zapojí. Já si během toho vybrala potřebné věci (jako fusekle a hajzlpapír) a čekala, kdy pojedeme... Jenže kamna ne a ne začít hřát. Takže jsme volali na firmu, kde jsme kamna koupili. Tam nám bylo řečeno, že máme zkusit upustit bombu... Nepomohlo. Takže se kamna naložila (i s bombou) a jelo se zpátky do Počernic. To už Aleš značně nervózní, neboť měl být už hodinu dávno někde jinde... Já hned také volala Radce, že v 10 hodin opravdu u ní nebudu...

Na prodejně nám je vyzkoušeli, uznali, že nefungují, vyndali nové, ty fungovaly, tak jsme je naložili a jeli je dát ségře na krám. Já, že si je Lucka zapojí sama... Aleš že ne, že jí je zapojí, že teď už je to stejně jedno... A ony, mrchy, zase nešly! Takže jsem opět jako trapák volala na prodejnu, tam mi dali číslo na servis, ať se jich zeptám... Že je to divné, že to jsou minimálně poruchová kamna a že aby dvoje nové nešly, to je záhada...

Servisákovi to bylo také podezřelé a když slyšel, co s tím máme, uzavřel to tak, že je vadná bomba. A jestli nebudou fungovat s novou bombou, máme přijet a na počkání je opraví... Sehnat novou bombu a jet do Dolních Chaber už opravdu nebylo v našich silách... A tak jsme zanechali ségru v krámě u el. přímotopu a odjížděli s pocitem... No s pocitem...







A tak tady alespoň pár dnešních foteček. Ne, nezbláznily jsme se, jen Raduš chtěla mít fotku do kalendáře na duben :-).

Odpoledne jsem ještě vyřídila nějaké MUMové záležitosti a večer je tu... Ještě poběžím do MUMu vyfotit kurz 1. pomoci.

A dnešek prostě patří Elišce a Radce Bradce se vším všudy :-DDD:

středa 21. října 2009

Den 243.

Středa

Taková normální středa (dopoledne v MUMu, odpoledne na gymnastice) a mezi tím rychlé foceníčko psích krásek - Holy a Nely z chvalské tvrze. Jsou to hrozně veselé holky, jen chvíli nepostojí, neposedí... Jsem si říkala, co je horší, zda fotit psy nebo děti :-).




úterý 20. října 2009

Den 242.

Úterý

Ráno odvézt holky do školky, doma poklidit, vyčistit potkany, vytřídit větší trička, která Kája nechce nosit a připravit je pro Neny... A čekat, až přijede návštěva :-).

Kristýnka usnula nečekaně brzy a také byla brzy vzhůru. Neny si ráno přispala, a tak za náma holky dorazily až skoro v 1 hodinu. Potkaly se dole s Irčou, která přivezla Káju ze školky...

Karolínka se nemohla dočkat, až přijede Katka s Nenynkou. Dokonce si chvíli hezky hrály všechny tři :-).

Včera na gymnastice se mě ptala maminka Míši, když tak hodně fotím, zda by nešlo jí vyfotit holčičky. Že nemá žádné fotečky na ukazování... Mé srdíčko zaplesalo! Mám vždy radost, když chce někdo fotečky...

A tak jsem dnes Lucce zavolala a spojily jsme focení s venčením dětí a naší milé německé návštěvy :-). Moc jsem si foceníčko užívala. Jen světlo bylo naprd. Děti však úžasné a pózující (Aninka sice nejdřív nechtěla, ale pak jsme také vykouzlily malý úsměv na její tvářičce).

Tak jen doufám, že se fotky budou líbit...








Kája Nenynku zlobila, ta kňourala, že se s ní Kája nechce kamarádit... Ukáply i nějaké ty slzičky, hlavně že nakonec si tu holky krásně hrály a nechtěly jet domů... Tak to bývá skoro pokaždé. Zlobilky naše :-).

A tady Nenynka, která si našla fajn zábavu... Ale dobrý, mokrej hadr, troška jaru a zapnutý topení... A domů jela jako nová :-D.

pondělí 19. října 2009

Den 241.

Pondělí

A už je zase vše při starém. Ráno do školky, ze školky do MUMu, z MUMu uspat, po spinkání na gymnastiku... Ještě že jsme si s Irčou rozdělily službu, kdo bude odvážet a kdo vyzvedávat :-). Aleš má teď hodně práce, ráno jezdí brzy, a tak mi Irča pohlídá Kiki, já odvezu Káju a Natálku do školky a Irča je pak po "O" vyzvedává. Dnes chtěla Kája hned po školce domů a Naty tak moc brečela, že jsem si je vzala k sobě. Ale musely slíbit, že se nebudou hádat a řvát... A opravdu si hezky hrály, a tak se i Kiki v klidu vyspinkala. Ve 4 hodiny šupajdila Kiki k Irče a já jela s holkama na gymnastiku.

Protáhla jsem si tělo a těším se do hajan... Měla bych poklidit, dožehlit prádlo... Zítra přijede návštěva!!! Že neuhodnete, kdo??? :-)



neděle 18. října 2009

Den 240.

Neděle

Dnes jsme byli na návštěvě u prababičky Danušky. Dlouho jsme u ní nebyli, a tak jsem byla ráda, že nám to vyšlo! Snad se k ní dostaneme zase dřív jak do Vánoc...

Řekla nám novinky. Aleše sestřenice bude mít v květnu miminko a za měsíc bude svatba... Tak byla babička šťastná, že se dočká dalšího pravnoučátka...






Dnes jsem po dlouhé době fotila s bleskem. Byla taková tma! Dokonce padaly kroupy... Proto dnešní fotky jsou akorát dokumentační. Nejvíc mě pobavily holky, když jim babička nasadila "čepičky". Hrozná sranda...

sobota 17. října 2009

Den 239.

Sobota

Burza potřeb. Velmi vydařená, řekla bych...

Odpoledne hektické. Jeli jsme přezout moje auto (fakt to bylo gratis - hurá!!!), nakoupit, pak rychle pro holky, které hlídala babička. Pak nastal problém, neboť nebylo jak odvézt psa domů. Dvě auta a ani v jednom místo... Pak měl manžel velký problém, že opět odcházím do MUMu, a tak jsme tak trošku nepohodli. Vytočila mě jeho věta, ve které uvedl, že dnes naposledy MI hlídá holky... Že už mu MUM leze krkem... Ale to jeho MI, to nemělo chybu! Asi zapomněl, že na těch dětech pracoval se mnou a že opravdu nejsou jen moje!!!

A tak mě to naštvalo, že jsem milé děti sebrala a vzala s sebou do MUMu na vyplácení. Naštěstí tam nebyly samy a mohly si hrát s ostatníma erárníma dětma, ale i tak to ve mně vřelo. Byla jsem rudá vzteky. Já chápu, že mám hodně pracovních aktivit (dvě burzy brzy za sebou), minulý víkend účetnictví, teď i hodně hlídal kvůli gymnastice (holt holky byly nemocné), ale jeho dnešní poznámka stála opravdu za to...

Jo, nemělo to chybu :-).




PS: A to jsem měla dopoledne takovou radost z toho, že jsem prodala ty golfáče!!! Luci, díky :-)!