Den 247.

Neděle

Dětem jsem nic nevysvětlila. Kiki strašila přesně v 6 hodin (nového času) a Kája chvíli po ní. Nemohly pochopit, že se mamince z postele tak brzy nechce. Ale spát se už nedalo. Strkaly se, kdo bude ležet vedle mne pod peřinou. Do toho mě od včerejšího večera dost bolí rameno, a tak to pro mne bylo občas i dost bolestivé. Tak jsem raději vstala a šla vyvenčit psy (babí si tu nechala Benjieho) a budit Aleše, který šel dnes opět na zákaznické dny. No, opět se mi to nepovedlo napoprvé, a tak tu zase kmital jako hadr na holi, neboť zaspal...

Teď přemýšlím, co budeme dělat. Holky se nudí... Pečeme alespoň bábovku. Možná je vezmu na chvíli na koníky. Uvidíme...







Dopoledne jsme nakonec strávily venku. Vzaly jsme hafany na procházku a volala nám Vendy, že ze náma jde s bráchou a se psem. A tak si pohráli na hřišti, já pohlídala psy a popovídala si s Janou (jednou mou známou) přes plot hřiště :-). Bylo krásně, sluníčko svítilo...

Doma jsme si daly oběd a šlo se spát. Usnula jsem dřív jak Kiki. A spaly jsme hodně dlouho... Kája koukala na pohádku a chodila nás nenápadně budit. Počasí už ven neláká. Tak si říkám, že by se mohla objevit babička... Tatínek, ten přijde zase až hodně pozdě večer.

Tak jsem se naprala makovou bábovkou a je mi tak dobře :-). Takový odpočinkový den je někdy třeba!

PS: Je půl sedmé, babička stále v práci, Aleš také. Pro večeři jsme si dnes došly a už se těším, až budou holky spinkat v pelíšku a já se přitulím k Alešovi a chvíli ho nepustím... Je to nezvyk, být tu bez něj!

A to hlavní, co jsem chtěla! Kristýnka už asi konečně přišla na to, jak se čůrá do nočníku!!! To je u nás velký pokrok! Už třetí den, když jsem jí sundala plínku a dala nočník s tím, ať se vyčůrá, tak se opravdu vyčůrala. Do nedávna si jen sedla a zase stoupla s tím, že "není". :-) No, tak snad i ona jednou nebude nosit plínky! :-D