Den 154.

Pátek - Kristýnka má svátek!

A tak Kikinko naše malinká, přejeme Ti vše nejlepší k Tvému druhému svátečku! Buď stále taková veselá, zdravá a pohodová holčička...

Kájinka si dopoledne na balkoně všimla, že za barákem jsou malá štěňátka Dandie Dinmont teriérů. Sousedi mají výstavní čubinu a 4 malá (7 týdnů stará) štěňátka. Dnes je vzali poprvé ven, aby se seznámila s travičkou :-). Byli úžasní. Hned jsem vzala holky a šly jsme je pomazlit. Malý Angel (na fotce) si mě získal asi nejvíc. A zrovna on je ještě volný.

Odpoledne jsme zaběhly do MUMu pofackovat pár věcí. Takhle to tam teď vypadá. Bude nová podlaha, tak jsem fotodokumentovala "před", a třeba bude i někdy "po" :-).


V poledne mi přivezl Míša UV filtr PRO1 Digital. Měla jsem hroznou radost. Dostala jsem i brožuru o všech možných filtrech, tak budu studovat... Každopádně změna je, doufám, viditelná. Fotky byly už v náhledu barevnější. Bohužel holky moc při focení nespolupracují, a tak je většina "zádovek". Ale i tak mám z filtru velkou radost a ještě jednou moc díky! :-)

A zde je náš oslavenec :-)

Když přijel Aleš z práce, jeli jsme pro novou žehličku. Jsem se tak nějak informovala, co po nové žehličce chtít, a tak mám jednu pořádnou Philipsku doma. Manžel mi ji teď vybalil a zprovoznil a vyčetl v návodu, že ji vlastně ani nemohu používat! V odstavci DŮLEŽITÉ se píše: Osoby s omezenými fyzickými a duševními schopnostmi nebo nedostatkem zkušeností a znalostí by neměly s přístrojem manipulovat, pokud nebyly o používání přístroje předem instuovány nebo nejsou pod dohledem osoby zodpovědné za jejich bezpečnost.

A tak jsem si oddychla, že konečně končí mé večerní mučení se s žehličkou v ruce! U nás v rodině je totiž ten fyzicky a duševně zdatný a zodpovědný jedině manžel :-DDD. No tak tedy řekl, že na mě u toho žehlení bude dávat pozor...

Jdu tedy vyzkoušet ten bílo-modrý zázrak, který na mě čeká na žehlícím prkně. Jsem zvědavá na tu sílu parního rázu (150g). Doufám, že to bude žehlit samo! :-)

Den 151.

Úterý

Tak nám zase začínají vedra... Dopoledne si Káju půjčila teta Irča. Teď odpoledne mám zase naoplátku Natálku já. Dnes si holky hezky hrajou. Překvapuje mě, že se stále nehádají :-).

Kristýnka se zásadně sama krmí. Je to pak všude. Ale běda, kdybych jí chtěla vzít lžičku... To raději nebude jíst vůbec. Stále běhá. To vám je sranda. Stojí, přemýšlí, co vyvede a najednou běží a nechce se zastavit :-). Připomněla mi dnes Foresta Gumpa... Utíká a utíká... Ona je náš malý komik :-).

Kája dnes poprvé vylezla sama na zeď. To mám vážně radost... No a když byla na zdi Kája, musela samozřejmě i Natálka. No, Irča nebyla zrovna nadšená (asi jako já :-)). Hlavně že jí Kája vysvětlila, kam přesně musí šlápnout, aby se tam vyhoupla...

Dnes večer nemáme tatínka doma. A zítra k nám přijede naše dlouho očekávaná návštěva!!! Jupííí jéééééééé. Už se těšíme!!!

PS: Odrovnala jsem si asi včerejším několikahodinovým žehlením žehličku! Teď mi 2x vyhodila pojistky... Nejprve jsem to chtěla svést na potkany, které měla Kája zrovna puštěné, ale oba byli vzorně na sedačce, a tak jsem pojistky nahodila s tím, že chyba bude jinde. A byla. Žehličce asi brzy upadne celý spodek. Pochybuji, že ji náš tatínek rozchodí... :-( Se mi teď moc nehodí, jít kupovat novou.

Den 139.

Čtvrtek

Ráno jsme naložili děti do auta a jeli odvézt babičky auto do servisu. Aby bylo připravené, až se vrátí z dovolené. Už bylo vážně třeba vyměnit filtry a všechny možné kapaliny...

Pak k nám na návštěvu přijela teta Irča s Natálkou. Přibraly jsme ještě Emmu. Holky spolu chodí do třídy ve školce. Byly neuvěřitelně hlučné :-).

Když jela Irča s Natálkou po obědě domů, šla Kájinka k Emičce. Já si zatím užívala Kristýnku. Poslední dobou ji baví dělat to, co dělám já. S myší byla nebezpečná, a tak jsem si myslela, že ji přečůrám tím, že ji myš odpojím... Ta potvůrka si toho okamžitě všimla a šup s USB do dírky :-). Tak jsem PC raději odložila.

Později odpoledne jsme se sešli všichni na hřišti. Holky si krásně v klidu hrály a Kiki s Viktorem také neměli chybu :-).

Den 129.

Pondělí

Zlatá školka! Kája se se mnou už vyloženě nudí. Stále by chtěla někam jít nebo někoho navštívit. Doma mám ale fůru práce a nějak to neodsejpá...

Oživením je krmení morčátka a venčení psa. Když se Kiki vyspinkala, šly jsme tedy na hřiště. Holky se vyřádily na písku. Kája se snažila postavit hrad a Kiki jí ho úspěšně bourala... Pak přišla teta Radka s Eliškou a na chvíli i Irča s Natálkou.

Radka nás pak pozvala na kafíčko, tak jsem se seznámily s jejich kocourem. Kiki z něj byla celá na trní. Bála se ho. Ani nevím proč. Asi se na ni blbě koukal :-).

Den 120.

Sobota

Můj fotoútlum pokračuje. Mám pocit, že fotky nestojí za nic a že to jsou spíše takové nouzovky. Možná to bude celkovou náladou. Nejraději bych prospala dny i noci. Kór dnes, když se o mě pokoušela migréna.

Dopoledne jsem vzala děti a psa a šla pěšky k babičce Vierce. Aleš pak za náma přijel autem (má plný kufr zboží, takže by nás stejně nepobral). Cestou jsme vyzkoušely několik dětských hřišť. Kiki měla premiéru na tobogánu.

Po obědě jsem chtěla uspat holky a místo toho uspala sebe. Bolest hlavy neustoupila, a tak jsem si musela vzít další prášek. Kristýnku jsme nechaly manželovi a jely na houby. Pak jsem litovala toho, že jsme mu nenechaly i Káju. To je tak neuvěřitelně ukňourané dítě!!! Celý zbytek dne jsem řešila, po kom to má!!! :-D

Den 116.

Úterý

Asi prožívám nějaký fotografický "útlum" či co. Dopoledne jsem byla na službě v MUMu a zapomněla foťák. Odpoledne jsem s Kristýnkou usnula a byla ráda, že mi Káju po spaní vyzvedla Irča. Když jsme za nima chtěly jít na hřiště, málem nás odfoukl vítr, a tak šla Irča s Natálkou k nám na kafíčko a bublaninu.

Když se vítr uklidnil, šly jsme ještě chvíli na hřiště, kde byly holky z MUMu s dětma. Pár fotek jsem vyfotila, ale nic, co by mě nějak extra oslovilo. A tak jen tato jedna s Adélkou...

Zítra máme v MUMu rozlučkový karneval, tak snad něco "ulovím" a napravím svou reputaci :-).

Den 115.

Pondělí

Dnes jsem nestíhala fotit. Dopoledne jsem si hrála s fotkama a tvořila mix fotek na památku pro odcházející MUMky. To je žrout času!

Odpoledne jsem se rozhodla, že vezmu holky na gymnastiku. Musím dořešit tu přípravku od září. V jednom člověku se to dělat nedá, a tak jsem si myslela, že Darinka by mi s tím mohla pomoci. Má Klaudynku, která na gymnastiku chodí a Walerii, která je o rok starší než Kristýnka. Bohužel mi řekla, že letos ještě ne, že si chce užít ještě rok "volna".

A tak mi to v hlavě šrotovalo. Koho bych tak mohla oslovit, kdo by mi pomohl... A jako zázrakem tam byla i malá Laura s velkou ségrou Verčou. Koukaly se, jak jim cvičí prostřední sestřička Kamilka. Laura se hned přidala ke Káje a cvičily spolu v přísálí, a tak jsem se jala vyzvídat :-).

Verču si pamatuji jako malou holčičku, co chodila na gymnastiku. Je to čerstvá maturantka a malá Laura bude mít 4 roky a na gymnastiku se moc těší... Riskla jsem to a šla Verču oslovit. A vypadá to, že to klapne! Měla z toho radost! Prý už si mockrát říkala, že by jí to bavilo...

Jak jsem pozorovala ty cvičící holčičky, vrátily se mi vzpomínky na moje mládí trávené v této tělocvičně. Kolik toho člověk zapomene! A najednou se to vše vylouplo. Známé vůně, známé pohyby... Přišlo mi, že je teď na gymnastice vše jiné, ale není :-).

Kája se vrátila domů příšerně hladová. Nejen Kája, ale i já a Kiki. Zhltaly jsme večeři, kterou nám tatínek uvařil a holky brzy odpadly. Já je budu rychle následovat :-).

Den 109.

Úterý

Dnes ráno jsem byla tak neschopná vstát, že jsem Káju raději omluvila ze školky. Pokašlávala, tak jsem si řekla, že bude lepší, když bude doma.

Venku se udělalo tak hezky, že jsme skočily jen na skok do MUMu, a pak byly do oběda na hřišti. Oběd jsme "uvařily" v čínské restauraci a zbylo i k večeři :-). Po poledním spinkání jsme šly zase na hřiště a byly tam až do večera. A že tam byla dneska sranda!

Den 101.

Pondělí - Den dětí

První červnový den byl ve znamení dětí a pozitivních zpráv, které nechci zakřiknout...

Ráno jsem se v MUMu dozvěděla, že bude odpoledne u divadla skákací hrad pro děti. A tak jsme vyrazily. Nakonec to byl takový předvolební tah ČSSD. Přišly jsme tam a hned jsme vyfasovaly oranžovou růži, děti ČSSD pastelky a ČSSD lízátka. Na hradu ČSSD nápis a prostě všude kolem nás bylo ČSSD cítit... Dokonce jsem si dávala pozor, zda nepřiletí vajíčka :-DDD. Naštěstí nám nikdo krom těchto propagačních materiálů nic jiného necpal a nevnucoval a malým dětem, skákajícím na hradu, to bylo úplně putna.

I když jedna krapet starší slečna, když dostala ČSSD lízátko, tak pronesla, že ona je teda nevolí, ale její kamarádka jí řekla, ať drží pusu a jde si zaskákat, když je to dnes zadarmo!

No, neměla jsem tam moc dobrý pocit. Zamíchala jsem se mezi ostatní maminky a snažila se nebýt moc vidět. Ovšem nejsem ten typ, co by splynul s davem. Bohužel jsem profláknutá osoba (díky MUMu) a hlavně tam nebyl nikdo jiný, krom maminek, které chodí do MUMu nebo do školky s naší Kájou :-). Ale myslím, že všechny jsme tam dnes byly ne kvůli ČSSD, ale kvůli našim dětem.

Cestou zpátky jsme to vzaly přes naše oblíbené hřiště s tobogánem. Kiki nadšená z nových prolejzaček a houpaček... Každá změna u ní vítána :-).

Večer jsem čekala na manžela, ale nejel. Tak jsem mu volala, kde je a on že má důležité jednání... Povolala jsem tedy babičku Vierku a mastila na schůzi do MUMu. Byli pozvaní lektoři a řešil se příští školní rok... Tento se pomalu ale jistě krátí a brzy budou MUMové prázdniny!

Den 96.

Středa - Kiki 16 měsíců

Dnes si pro Golfa přijela Pája. To vám bylo vítání! :-) Měl neskutečnou radost. Dostali jsme za hlídání koš plný jahod až z Polska! Večer k nám přijde babička a uděláme jahodové knedlíky a upeču bublaninu... To by bylo, aby se to vše nevyužilo! Kristýnce také moc chutnaly. Hned se do nich pustila :-).

Ráno jsme jely s tetou Luckou a Viktorem do jednoho Secondhandu, kde jsme si vyhrabaly pár hadérek pro děti. Kus za 20,-, nekupte to! Odpoledne jsme byly chvíli na hřišti...

Filípek se mazlí s pupíkem... Brzy bude mít brášku nebo ségru. Karolína v pondělí započala 41. týden :-).
PS: Mourovatý kocourek "Mikuláš" si dnes našel nový domov. Dostala ho dcera paní učitelky z MŠ. Zdárně dnes odmaturovala a doma v posteli ji čekalo mourovaté překvapení :-). Věřím, že kocourek se bude mít náramně...

Den 81.

Úterý

Dnešní dopoledne bylo opět MUMové. Měla jsem pravidelný program spojený se schůzí, kde se probíral pohádkový les... Když se slezou MUMky s dětma, je to vážně něco! A to nás tak půlka chyběla :-).

Odpoledne jsme vyrazily s holkama na hřiště. Už při příchodu jsem váhala, zda se neotočit a nejít jinam. Bylo mi ale líto kvůli opilým a sprostým pobudům vést děti pryč...

Opravdu nešlo si jich nevšímat. A když začali hulákat a rozbíjet lahve od piva před brankou na dětské hřiště, vzala jsem telefon a vytočila 156. Sídlo Městské policie máme naštěstí kousek, a tak za cca 10 minut přišli dva "nenápadní" strážníci, kteří dělali, jako když jdou náhodou kolem. Mrkli na mě, zda to jsou oni a šli je legitimovat. Už z dálky je ta banda nechutných vožralů zdravila a bylo jim jasné, že se u nich páni policajti zastaví.

Nebylo to vůbec nic příjemného. Děti koukaly, co se děje. Naštěstí se po domluvě většina zvedla a odešla a jeden problémový týpek odkráčel v doprovodu strážníků... Přesunuli se sice jen o kus dál, ale alespoň se na ně nemusely koukat malé děti. Šel z nich strach.

Večer jsem jela pro Hopsiho. Máme nového člena rodiny. Myšánek je ještě hodně maličký. Jsou mu asi 4 týdny. Miminečko. Když jsem dala Tchilliho vedle něj, byl to neuvěřitelný rozdíl! A to je Tchilli drobný potkan :-). Zítra je budu postupně seznamovat, aby mohli za pár dní bydlet v jedné kleci... Kája už spala, když jsem ho přivezla, ale Kiki byla nadšená, když ho viděla. Sice mu říkala "Čili", ale pro ni budou všechny myšky "Čili" :-D.

Fotečka není moc kvalitní. Venku už bylo málo světla a já na něj nechtěla hned cvakat blesk. Už pro něj byl dost velký šok, když si k němu čichla Megan, Benjie a Tchilli :-).

Hopsi

Když jsem se s ním vrátila domů, přišla zrovna babička Vierka. Má dnes narozeniny, a tak přinesla výborný dort!

A tak babičce přejeme všechno nejlepšíííííííííííííí!!!!!!!!!!!!!! Hlavně zdravíčko, štěstíčko a hooodně radosti s vnučkama :-). Na neděli pro ni máme připravené překvapení! Sice už tuší, ale naštěstí ne všechno...

A takový pohled jsem měla dnes večer z okna :-)

Den 78.

Sobota

Dnes jsme s babičkou Vierkou jely navštívit prababičku Danušku. Taťka zůstal doma a pokračoval v montování auta. Teď bylo na řadě vrzající stahování okýnka...

Prababička Danuška bydlí sama, dělá ji potíže dýchání a celkově pohyb, a tak jsme jí s babičkou upravily zahrádku. Babička jí ke dni matek přivezla letničky do truhlíku, já jí darovala cibulky tulipánů, narcisek a krokusů z balkonu... Posekaly jsme jí zahrádku a zasadily vrbičku... Ta vám měla radost!

Užila si Kristýnku a říkala, že jí hrajou v očích rarášci jako jejímu tatínkovi, když byl malý :-). On byl také dítě, které se stále jen smálo a dělalo srandičky. Dnes dopoledne jsem sama na vlastní oči viděla jejich podobu :-). Gesta a srandičky... Jak přes kopírák :-D.

Večer nás dovezl taťka domů a jel ještě domontovat to okýnko. Zašla jsem ještě s Kristýnkou na hřiště, kde byla teta Léňa a Ivča. Známe se z únorové diskuse na rodince :-). Kristýnka je nejstarší, ta vykoukla už v lednu, pak je Adélka a Bětuška, ta si dala načas...

Strejda Míra s Bětuškou a Kristýnkou...

Adélka, Kristýnka a Bětuška...

A nemohla jsem necvaknout tuhle fotku - Ivča a Adélka...

Den 76.

Čtvrtek

Dnes ráno jsme zaspali... První se probudila Kristý. Stále jsem si v polospánku říkala, kdy zazvoní ten budík... A on nezvonil a nezvonil, tak jsem se koukla na telefon a tam hodin jak na kostele! To byly fofry!!! Školka se stihla na poslední chvíli.

Káju odvezl do školky taťka a jel na odběry krve. Pani doktorka z nefrologie ho má pod kontrolou... A já kontroluji, aby na ně opravdu chodil. Určitá buzerace z mé strany musí být, protože, co se chození k doktorům týče, je to bída. To nemluvím o tom, že kašle na svého Bechtěreva... :-( Vždycky slyším nějaké výmluvy. Tak hlavně, že pak nefňuká...
Taťka přijel po odběrech domů. Trošku nezvyk, mít ho tu. Možná trošku vopruz, protože tím narušuje můj dopolední program :-). A tak když byl doma, dovolila jsem si usnout při uspávání Kristýnky. Probudím se, Kristý ještě spinká... Říkám si, že jsem spala nějak dlouho. Manžel stále doma, tak jsem byla v klidu, že zase tolik hodin být nemůže. Nedalo mi to a houkla jsem na něj, kolik je?! A vcelku klidná odpověď: "Bude jedna!" Moje už ne zcela klidná odpověď: "A co Kája?!!!" A tak tatík šupajdil do školky...

Od Kájinky jsem ke dni matek dostala krásné srdíčko na špejličce, co dělali ve školce. V neděli ho musím vyfotit...


Odpoledne jsme šly ven. Kristýnku jsem neměřila, ale zdálo se mi, že teplotku nemá. Další den doma bych asi nepřežila...

Na hřišti bylo zase známých a kamarádek... Holky si pohrály a byly spokojené. Jako odměnu dne jsme si daly kopečkovou zmrzlinku a jednu donesly i taťkovi domů.

Balím Káje batůžek... Zítra pojede s babičkou Ilonkou, strejdou Lukáškem a tetou Lucinkou k tetě Jarce do Orlických hor. Tak doufám, že si to tam užije :-). To bude doma klid...