Den 275.

Neděle

To vám bylo zase ráno... Před 6. hodinou začala Kristýnka zvracet. Pozvracela co mohla a ještě 3x to pak zopakovala. Večer padnu za vlast!

Chtěli jsme jít na návštěvu k Haislínům, tak jsem to odvolala a jsme doma. Aleš vzal alespoň Káju ven. Zaúkolovala jsem je, co mi mají koupit, abych mohla začít péci perníčky...

V poledne jsem vzala hafíky ven a skočila při tom do Penny pro rohlíky...

V klidu si nakupuji. Všímám si ostrahy, jak na mě blbě kouká (to pokaždé, když mám na hlavě kšiltovku). Jdu dál a vidím divného týpka v kapuci, jak má v prázdném košíku narvanou igelitku věcma a rozhlíží se... Říkám si, že na toho by si měl dát hlídač pozor! Beru rohlíky, platím a odcházím. Odvážu psy a jdu pomalu domů. Po chvíli vidím, jak rychlostí blesku zdrhá onen podezřelý chlapec v kapuci s onou plnou taškou zboží. Vím, že jistě neběží na autobus a mám děsnou chuť začít křičet, běžet za ním a alespoň mu podrazit nohy... Koukám, zda za se vůbec někdo z krámu namáhá za ním běžet. Nikde nikdo. Podaří se mi akorát zahulákat: "Ten hajzl zase něco ukrad!" V ten moment začne Megan varovně štěkat (také se jí vůbec nelíbil)...Bylo vidět, jak hoch nadskočil, ohlédl se a asi i do kalhot něco pustil... Megan jsem moc pochválila (asi byla překvapená, neboť většinou dostane za štěkání vynadáno :-)). Benjiemu to bylo jaksi putna, ten měl jiné starosti (jaký patník očůrat a tak). Jsem si pak říkala, co to je za dobu??? Všichni jen kradou, podváděj a jak je vidět, nic si z toho nedělaj, neboť jim to krásně prochází...

Asi nemá smysl se rozčilovat, já sama s tím nic neudělám. Hlídač v krámě je také k ničemu a pochybuji, že mu to někdo strhne z platu... A nemít dnes s sebou Megan, tak asi ani tu pusu neotevřu :-(.






A teď se jdu uklidnit přípravou těsta na perníčky...

Večer jsme s holkama i pár perníčků upekly... Holky s nadšením pomáhaly. Moje nervy!!! :-) Ale perníčky jsou výborné. Snad poprvé mám dobrý recept.

S Alešem jsme měli večer bojového ducha :-). Skončilo to totálně zmáčenou koupelnou a holky jen koukaly, zda se jim rodiče nezbláznili :-D. Chudinky malý. Kája z toho měla srandu, ale Kikča moc nechápala, proč po sobě tatínek s maminkou cákají studenou vodu :-D.

A Kikča už se celý den držela. Nezvracela, neteplotkovala, tak snad jí jen nesedla včerejší večeře...

Den 247.

Neděle

Dětem jsem nic nevysvětlila. Kiki strašila přesně v 6 hodin (nového času) a Kája chvíli po ní. Nemohly pochopit, že se mamince z postele tak brzy nechce. Ale spát se už nedalo. Strkaly se, kdo bude ležet vedle mne pod peřinou. Do toho mě od včerejšího večera dost bolí rameno, a tak to pro mne bylo občas i dost bolestivé. Tak jsem raději vstala a šla vyvenčit psy (babí si tu nechala Benjieho) a budit Aleše, který šel dnes opět na zákaznické dny. No, opět se mi to nepovedlo napoprvé, a tak tu zase kmital jako hadr na holi, neboť zaspal...

Teď přemýšlím, co budeme dělat. Holky se nudí... Pečeme alespoň bábovku. Možná je vezmu na chvíli na koníky. Uvidíme...







Dopoledne jsme nakonec strávily venku. Vzaly jsme hafany na procházku a volala nám Vendy, že ze náma jde s bráchou a se psem. A tak si pohráli na hřišti, já pohlídala psy a popovídala si s Janou (jednou mou známou) přes plot hřiště :-). Bylo krásně, sluníčko svítilo...

Doma jsme si daly oběd a šlo se spát. Usnula jsem dřív jak Kiki. A spaly jsme hodně dlouho... Kája koukala na pohádku a chodila nás nenápadně budit. Počasí už ven neláká. Tak si říkám, že by se mohla objevit babička... Tatínek, ten přijde zase až hodně pozdě večer.

Tak jsem se naprala makovou bábovkou a je mi tak dobře :-). Takový odpočinkový den je někdy třeba!

PS: Je půl sedmé, babička stále v práci, Aleš také. Pro večeři jsme si dnes došly a už se těším, až budou holky spinkat v pelíšku a já se přitulím k Alešovi a chvíli ho nepustím... Je to nezvyk, být tu bez něj!

A to hlavní, co jsem chtěla! Kristýnka už asi konečně přišla na to, jak se čůrá do nočníku!!! To je u nás velký pokrok! Už třetí den, když jsem jí sundala plínku a dala nočník s tím, ať se vyčůrá, tak se opravdu vyčůrala. Do nedávna si jen sedla a zase stoupla s tím, že "není". :-) No, tak snad i ona jednou nebude nosit plínky! :-D

Den 218.

Sobota

Sobotu jsme strávili u babičky bez babičky. Jela švagrové popřát k svátku, Aleš si kompletně umyl auto, já s Kiki jsem se pořádně prospala a Kája si hrála s Vendy.

Krásné počasí svádí k focení, a tak jsem si to dnes užívala. Meganka mi asistovala... Kája řešila listí, které se válí na zemi a proč je ještě na stromech... Krásný podzim...

Den 205.

Neděle

Na dnešek byla v plánu ZOO, ale raději jsme ji vynechali. Místo toho jsme se všichni ráno váleli v jedné posteli :-DDD. A pak vyrazili po dlouhé (opravdu hodně dlouhé) době na oběd do restaurace. Myslím, že už zase hodně dlouho žádnou nenavštívíme :-). Jídlo nic extra a holky dělaly takové kousky, že jsem byla ráda, že tam skoro nikdo nebyl! Kája si dokonce vysloužila od tatínka zákaz večerní pohádky. A to je co říct!

Pak jsme jeli k babičce. Holky si opět hrály s Vendy a jejím bráškou Kubou. Chvíli byli u nás, pak šli k nim. Aleš opravoval centrál (jedny dveře se nezamykaly), a tak jsem babičce doma krapet poklidila. Když se vrátila domů ze zákaznických dnů, byla tak dojatá, že koupila zákusky a jela k nám :-D.

Jen si tak říkám, kdo doma uklidí nám??? Mě se do toho ale opravdu nechce!

Zítra jsem měla jít do MUMové školičky, ale raději jsem si našla náhradu. Holky nejsou ještě OK a já také pěkně huhňám. Odpoledne půjdu na gymnastiku sama a holky dostane na hlídání tatínek...