neděle 22. listopadu 2009

Den 275.

Neděle

To vám bylo zase ráno... Před 6. hodinou začala Kristýnka zvracet. Pozvracela co mohla a ještě 3x to pak zopakovala. Večer padnu za vlast!

Chtěli jsme jít na návštěvu k Haislínům, tak jsem to odvolala a jsme doma. Aleš vzal alespoň Káju ven. Zaúkolovala jsem je, co mi mají koupit, abych mohla začít péci perníčky...

V poledne jsem vzala hafíky ven a skočila při tom do Penny pro rohlíky...

V klidu si nakupuji. Všímám si ostrahy, jak na mě blbě kouká (to pokaždé, když mám na hlavě kšiltovku). Jdu dál a vidím divného týpka v kapuci, jak má v prázdném košíku narvanou igelitku věcma a rozhlíží se... Říkám si, že na toho by si měl dát hlídač pozor! Beru rohlíky, platím a odcházím. Odvážu psy a jdu pomalu domů. Po chvíli vidím, jak rychlostí blesku zdrhá onen podezřelý chlapec v kapuci s onou plnou taškou zboží. Vím, že jistě neběží na autobus a mám děsnou chuť začít křičet, běžet za ním a alespoň mu podrazit nohy... Koukám, zda za se vůbec někdo z krámu namáhá za ním běžet. Nikde nikdo. Podaří se mi akorát zahulákat: "Ten hajzl zase něco ukrad!" V ten moment začne Megan varovně štěkat (také se jí vůbec nelíbil)...Bylo vidět, jak hoch nadskočil, ohlédl se a asi i do kalhot něco pustil... Megan jsem moc pochválila (asi byla překvapená, neboť většinou dostane za štěkání vynadáno :-)). Benjiemu to bylo jaksi putna, ten měl jiné starosti (jaký patník očůrat a tak). Jsem si pak říkala, co to je za dobu??? Všichni jen kradou, podváděj a jak je vidět, nic si z toho nedělaj, neboť jim to krásně prochází...

Asi nemá smysl se rozčilovat, já sama s tím nic neudělám. Hlídač v krámě je také k ničemu a pochybuji, že mu to někdo strhne z platu... A nemít dnes s sebou Megan, tak asi ani tu pusu neotevřu :-(.






A teď se jdu uklidnit přípravou těsta na perníčky...

Večer jsme s holkama i pár perníčků upekly... Holky s nadšením pomáhaly. Moje nervy!!! :-) Ale perníčky jsou výborné. Snad poprvé mám dobrý recept.

S Alešem jsme měli večer bojového ducha :-). Skončilo to totálně zmáčenou koupelnou a holky jen koukaly, zda se jim rodiče nezbláznili :-D. Chudinky malý. Kája z toho měla srandu, ale Kikča moc nechápala, proč po sobě tatínek s maminkou cákají studenou vodu :-D.

A Kikča už se celý den držela. Nezvracela, neteplotkovala, tak snad jí jen nesedla včerejší večeře...

5 komentářů:

  1. Megan měla být vypuštěna s příkazem trhej. Jí by se to líbilo a byl by vykonán dobrý skutek. I když dnes člověk neví, zda by neměl problémy spíš on než ten zloděj. Jo, to mě vždycky dokáže nadzvihnout. Ale věřím, že perníčky dokážou uklidnit. Kristýnka možná projevila svůj názor na svět už předem. No, to nejapně žertuji, doufám, že už je v pořádku. Ale jeden by tady z toho vážně zvracel. Nejlepší je Benji, má to na na háku a to je asi jediné řešení:-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, v ten moment jsem litovala, že nemá obranářský výcvik jako třeba ovčáci :-). Ale pak mi také došlo, že bych měla problémy spíš já než ten zloděj... :-(

    OdpovědětVymazat
  3. Bezva, že je Kikče dobře :-)
    prosím o recept na perníčky, klidně soukromou cestou ;-)

    OdpovědětVymazat
  4. Perníčky od Aaly

    400g hl.mouky
    120g cukru
    160g medu
    60g másla
    2 vejce
    1/2 lžičky jedlé sody
    2 lžičky perníkového koření

    vše spatlám dohromady, nechám uležet v lednici a vykrájíš - potírám žloutkem s kapkou mléka, peču při 200 stupňů max.4 -5 minut. Pro lepší barvu se dá do těsta ještě přidat klasické kakao.

    Poleva: 200-300 prosátého moučk.cukru, 1 bílek, pár kapek citronu

    OdpovědětVymazat
  5. No jo, o svém zážitku s ocharnkou ti budu povídat v pátek:-)Jsou to lidé na svém místě:-)

    OdpovědětVymazat