Den 268.

Neděle

To nám ten dnešek hezky začal... Holky začaly prudit v 7 ráno. Tak jsem si tak hlasitě postěžovala, že jednou bych se také chtěla vyspat já!!! A ono to fungovalo :-). Aleš opravdu vstal a zavřel za sebou dveře ložnice... To ticho! Ponořila jsem se znovu do hlubokého spánku a zdál se mi sen... Ve snu jsme dostali štěně. Nějakého nevychovaného bouďáčka a mě bylo vnitřně hrozně, protože jsem si uvědomovala, že to není na chvíli, ale na hodně let a že takové psisko vážně nechci... Řešila jsem, komu ho dáme, kdo si ho vezme a zda to tomu malému psisku moc nepomotá hlavu... A aniž bych to vyřešila, přišly mě mé princezny probudit.

Asi jsem neměla chtít spát déle než jsem zvyklá. Moje nálada byla značně podrážděná... Bolela mě také hlava od rýmy a byla jsem dost nevrlá. :-( Aleš mi připravil snídani do postele. Normálně by to byl můj sen, ale zrovna dnes ráno mne naštvalo, že na tom ohromném talíři, který mi přinesl můj choť, byly jen dva malé plátky vánočky a zbytek bylo ovoce. Kája s úsměvem hlásila, že to ovoce tam mám, abych měla vitamínky... A já na něj vůbec, ale vůbec neměla chuť :-(. Takže už asi dlouho snídani do postele nedostanu... :-)))

Bylo 9:30, když jsem vstala. Holky byly převlečené, nakrmené, ale nikdo nevyvenčil psa ani nešel nakoupit... Čekalo to na mě! Tak jsem si tak mumlala pod vousy, proč já musím dělat všechno a Aleš jen něco! Velká nespravedlnost! Oblékla jsem se, vzala hafušu a šla koupit ingredience na dnešní oběd. Pozvali jsme babičku (odměnou za včerejší večeři).

Měla jsem velký kus masa, tak jsem vařila dvě jídla, aby jsme nejedli to samé tři dny. Když jsem začala vařit, přišla babička... Když viděla mé psychické rozpoložení, vzala raději děti ven :-). Jen mě pobavilo, že když odešly, za chvíli se vrátila s tím, že Kristýnce "nikdo" nedal botičky :-D. Chudák malá, naštěstí si toho babí všimla ve výtahu.

Aleš začal vysávat a vytřel celý byt. Já vařila a u toho odskakovala zalít kytky a tak podobně... Bylo tu takové krásné ticho! Moje nálada se rázem vylepšila a dokonce jsem se i pobavila, když Aleš s mopem v ruce pronesl: "A nebylo nám dobře bez dětí?!!! Tady je takové ticho!" :-))) Začali jsme se kočkovat, kdo je chtěl a kdo ne... A stejně jsme se utvrdili v tom, že bez nich by to byla pěkná nuda :-).

Oběd už probíhal v dobré náladě. Všem chutnalo a náš "nejedlík" Kája si dokonce přidávala. Byl to docela risk, vařit rajskou, ale risk je zisk a byla výborná! Ona totiž u nás v rodině vaří rajskou zásadně babička (švagrová si ji u ní vždy nechá navařit do zásoby). Babí si dala hovězí s hráškem (jsem si říkala, že rajskou si asi nedá, když jí tím lezu do zelí :-) a měla jsem pravdu).

Babička se s námi po obědě rozloučila a šla s kamarádkou a Benjiekem na procházku. Káju si vzala ven Irča s Natálkou (holky se dlouho neviděly, a tak se Kája na Naty vyloženě těšila) a Kristýnka spinkala... Když jsem venčila Megušku, naháněla mě na mobil babička Ilonka. Vraceli se s dědou od tety z hor a napadlo je, že si vezmou k sobě Káju! Jak milá nabídka :-). Tak jsem Káje sbalila tašku a rychle jí zamávala (měla jsem strach, aby si to nerozmyslela :-)). Mamča před chvílí volala a říkala, jak si to moc užívají a jak je Kája hodná a pomáhá... Tak mám radost. Zas tak často se mi nestává, abych měla doma jen jedno dítě! A jedno dítě = žádné dítě :-))).

A tak jsem si zbytek odpoledne užívala s Kikinkou. Skočily jsme spolu do vany, pak si hrály v pokojíčku a malovaly vodovkama. Aleš si hrál jeho hry na X-boxu a všichni jsme si užívali toho, že nic nemusíme :-).

Jen večer musel ten náš malý terorista znovu do vany (tentokrát s tatínkem). Opět si dávala do vlasů (dnes mytých) "kostíkovou" masku. Čuně to je! Už aby spala :-).