Den 273.

Pátek

Moje kytičkatá nádhera dnes jela na focení. Na policejní focení. Doma mi leží policejní záznam o výslechu mého manžela ve věci PODVODU pana XY. Jeho jméno jsem si hodila do googlu a nestačila se divit, kolik lidí bylo podvedeno. Doufám, že na něj brzy dojde!!! Takových důvěřivců, co mu naletělo... A své peníze nikdy nevidělo. :-(

Doufám, že pro nás to tímto končí a moje kytičkatá nádhera mi bude dál hodně dlouho sloužit...

Dopoledne jsem byla ve školičce, pak naložila Kikču do auta a jela pro Káju. Kiki usnula, tak jsem před školkou čekala, než půjde někdo známý, abych ho poprosila, aby mi u auta počkal... Naštěstí šla Míša s Martínkem a u Kikči mi počkala. Kája nutně potřebovala domalovat obrázek, tak jsem ji cvakla. Vyfotila jsem i Emičku s Adélkou. Adla hodila úžasný výraz :-D. To bude mít Bára radost, až jí to pošlu.





Kikču jsem přenesla domů a ještě uspala (zlaté prso), Kája šla k Nikolce. Když se Kikča vyspinkala, dostala oběd a šly jsme ven. Venku skoro nikdo, tak jsme se šouraly domů. V MUMu se svítilo, šly jsme se podívat, kdo tam je. Byly tam holky a erární děti. Tak pádila Kiki do herny a já si dala v klidu kafčo a pokecala. Pak šly holky dělat betlém z keramiky a já dostala nápad na vánoční dárek pro babičku Ilonku. Ta nikdy nic nepotřebuje, vše má na krámě a tak dostane výtvor, který jí snad potěší. K tomu jsem ale potřebovala Kikču i Káju, a tak jsem volala Ivetce, ať přivede Kájušu i Nikolku...

V MUMu jsme byly do večera, doma už na nás čekal Aleš a připravoval večeři. Tak jsme ji společně dodělali a pochutnali si na karbanátkách, které jsme už dlouho neměli. Já pak vyvenčila hafušu a šla nakojit Kristýnku. Usnula jsem asi dřív, než Kikča. Po dvou hodinách spánku mě probudil hlas babičky, tak jsem se vyhrabala z postele. Chtěla jsem vidět Sněženky a machry, ale prospala jsem je. Zítra je snad nezaspím.

Jsem ještě stále napůl spící a moc mi to nemyslí. Už se vidím, jak zase nebudu moci usnout, když jsem se teď tak hezky prospala... :-(

Den 126.

Pátek

A je to tady. Prázdniny! Kája byla dnes naposledy v Koťátkách. V září bude chodit do Berušek. Je mi líto, že přijde o tak fajn pani učitelky. Ale změna je život. Pani učitelce Mileně a Janě tímto děkuji! Milena mi sice řekla, že to je jejich práce, ale dělaly ji obě moc dobře! A za to jim patří ten velký dík... Jsem ráda, že chodila Kája zrovna do jejich třídy. Nic pro ně nebyl problém. Když bylo Káje smutno, mohla se jít pomazlit... Hlásily, co ten den dělali a nechyběl ani humor (zvláště u pani učitelky Jany). Jsem jim vděčná, že díky nim začala ta moje myšička (má značku myšky) chodit do školky ráda.

Když jsem balila školkové věci domů, Kája protestovala. Nějak ještě neumí pochopit, že tam teď dlouho nepůjde. Začínám ji připravovat na to, že bude chodit do Berušek (2x tam spala a pokaždé plakala). Snad to bude v pohodě, když tam bude mít děti ze třídy. Holt tříleťáků bude od září hodně a Koťátka nejsou nafukovací :-).

Když jsme jely ze školky, přála si Karolínka zastavit u koní. Pohladila si hříbátka a mohly jsme jet dál.

Odpoledne jsme trávily na hřišti. Bylo takové dusno, že jsem čekala, kdy přijde ta slibovaná buřina... A ono zatím nic!

K večeři jsme udělala smaženky. Jsem přecpaní k prasknutí.

Den 102.

Úterý

Dnes měl být ve školce dětský den spojený s odpoledním opékáním buřtíků. Akce byla zrušena, neboť byl vyhlášen zákaz vstupu na školní zahradu. V parku začaly padat z vysokých stromů těžké větve a hrozil úraz.

Zůstal jen dopolední program plný soutěží ve sportovním duchu. Všechna "koťátka" dnes měla světle modrá trička a Kája si domů donesla plno odměn.

Po spinkání jsem si pro ni zašla pěšky a Aleš si pro nás přijel ke školce. Naložil Meganku a jeli jsme na kontrolu k veterináři. Káju jsme cestou vysadili na hřišti, kde ji hlídala teta Hanka.

Na veterině jsme šli hned na řadu a dokonce jsme neplatili ani korunu. Prý příště :-). Máme pokračovat v koupání a uvidí se, zda nebudou opět potřeba antibiotika...

Aleš mě se psem a Kiki vysadil na hřišti, ale teta Hanka už tam nebyla. Šly domů, neboť Lucinka spadla do jediné louže, která tam široko daleko byla :-). A tak si holky vegetily u nich doma.

Cestou zpátky jsme si zavolaly "taxi" :-). Tatínek nás vyzvedl u divadla. Byla jsem mu docela vděčná a Megan asi ještě víc :-). Bylo docela dusno...

Svačinka...