středa 23. prosince 2009

Den 306.

Středa

23.12.2004 jsme si s Alešem řekli své "ANO" na radnici ve Vysočanech :-). Nemohli jsme si moc vybírat (na Chodovské tvrzi nám dokonce řekli, že 23. prosince dělá každý normální člověk bramborový salát). V tento den to bylo snad jediné místo, kde oddávali a také jsme byli snad jediná svatba ten den :-). Pan oddávající byl již ve veselé náladě a celkově to byl nezapomenutelný den.

Pamatuji se, že bylo počasí jako letos. Do 22.12. bílo a 23. ledovka jako blázen. Brzy ráno jsem jela ke kadeřnici a málem se před barákem natáhla...

Po svatební hostině jsme se se všemi rozloučili, popřáli veselé Vánoce a vyrazili do Pece pod Sněžkou. Čekalo nás takové malé dobrodružství s autem, když jsme se nemohli dostat k hotelu Nebozízek. Opustila jsem tedy vůz a vydala se do hotelu po svých (už mě nebavilo poslouchat nadávky na onoho debílka, který zastavil v kopci a my se pak už nerozjeli) a čekala na novomanžela :-). Vypadala jsem asi dost vtipně - novomanželka, která dorazí do hotelu sama a pěšky (do toho jsem měla pupek ve kterém se Kájinka už 6 měsíců roztahovala). Každou chvíli jsem Alešovi volala, jak to vypadá. Nejdříve mi telefon ochotně zvedal, pak už mi ošklivě odsekával a nakonec už mi ho ani nebral :-))). Po hodině dorazil totálně promoklý, ale můj! Nakonec jsme se tomu hrozně smáli... Prý měl chuť se otočit a jet domů. Na benzíně neměli řetězy na naše auto, koupil tedy větší (alespoň něco), ty mu stále padaly a při každém dalším a dalším nasazování mu pršelo do obličeje... A já mu ještě každou chvíli starostlivě volala, kde je :-D.

Byly to ty nejkrásnější Vánoce. Nic jsme nemuseli, jen jsme si lenošili v pelíšku a chodili na procházky...

Na toto datum se snad ani nedá zapomenout. Brali se tento den i naši a dokonce i Aleše babička s dědečkem. Zrovna dnes jsme se u babičky stavovali, abychom jí popřáli krásné Vánoce a rozveselili ji v tento smutný den, kdy vzpomíná na dědu.

A večer jsme společně patlali bramborový salát jako "normální" lidi :-))). A dokonce jsem dnes dostala krásné tři růžičky...



Holky mi dopoledne pomáhaly nazdobit stromeček. U toho jsme poslouchaly koledy a bylo to moc příjemné dopoledne. Žádné hádanice, pištění, řev... Prostě pohoda a klid.


A zde jedna z mých růžiček...

4 komentáře:

  1. Gratuluji k výročí - to je moc hezké datum pro svatbu ( těch růžiček ale mělo být víc- za každý rok jedna:-)) Páté výročí - jestli jsem to tedy dobře spočítala, je tzv. - dřevěné výročí neboli dřevěná svatba.
    Manželství je „trvanlivé“ jako dřevo, pár je organicky srostlým celkem. Pozor na požár!
    Symbolem je dřevěný talisman darovaný navzájem.- to nemám ze své hlavy,ale cituji chytré knížky:-)
    Takže hezkou oslavu a krásné svátky.Pořád tu pohodu a klid

    OdpovědětVymazat
  2. Tak jsem teď manželovi řekla, že máme dřevěnou svatbu a on mi řekl: "To znamená, že mám doma prkno?" :-))) Vtipálek! Asi mu půjdu vyřezat nějaký ten dřevěný talisman :-).

    Růžičku jsem chtěla jednu. Neposlechl, přitáhl alespoň tři :-).

    Děkuji za gratulaci a přání klidu a pohody... Snad to tak zítra bude probíhat :-).

    OdpovědětVymazat
  3. To jsi byla odvazna, ze ses vydala sama na hotel :) Hlavne, ze vse dobre dopadlo, mate dve krasny holky a mate se radi...jen tak dal... :) Hezke svatky..Denisa Kr.

    OdpovědětVymazat
  4. Gábi..tak gratulace veliká k domácímu dřevu..pohodu závidím, ale tobě v dobrém..my se k ní tady asi nedopracujeme:-(

    OdpovědětVymazat