Den 48.

Čtvrtek, ztracená kšiltovka...

Dnes dopoledne jsme s holkama podnikly větší procházku spojenou s krmením kačerů a nákupem... Kristýnka je zlobidlo zlobivé. Opět vyhazovala kšiltovku z kočárku. A to tak dobře, že jsem si toho nevšimla. Zjistila jsem to až v půlce kopce. Na dohled nebyla, tak jsme to otočily a mastily do MUMu, kde jsem ji naposledy viděla u ní na hlavě... A čapka nikde! :-( Dost mě to mrzelo, protože to byla jedna z mých oblíbených, kterou nosila Kája dost dlouho... A tak jsme se doma stavily pro jinou.

Špatná nálada mě přešla až u rybníka, kde jsem se vyřádila na kapičkách rosy... Nikdy mě nenapadlo, že se to dá vyfotit a hlavně jak je to kouzelné... Jedna malinkatá kapička vedle druhé. Jen Kája se divila, z čeho má mokré ty boty :-).

U rybníka jsem si všimla krásného místečka, kam svítilo sluníčko a byl tam zlatý déšť... A tak jsem v duchu prosila holky, ať jsou hodné a spolupracují, abych mohla ulovit fotečku, která se bude dát použít na velikonoční přáníčko... Povedlo se a s pomocí Liduš mám úžasný velikonoční scrapík! Tak ještě jednou děkuji :-).

Odpoledne byla Karolínka na hřišti s tetou Irčou a později s tetou Péťou. Zašly jsme se na ně s Kiki podívat bez kočárku. Ta byla šťastná! Všude se zastavovala a okukovala lidi, sbírala klacíky... Na hřišti je samostatná jednotka. Je jí úplně jedno, zda tam jsem nebo ne. Metelí si to ke klouzačce, pak na kolotoč a končí v domečku.

Na hřiště za námi dorazila i teta Lucinka (moje ségra). Dnes u nás bude spát, a tak jsme cvakly pár fotek i s holkama. Chytly jsme poslední dnešní světlo na balkoně :-).

Jo a kšiltovka se nakonec našla! Objevila ji jedna maminka, co šla do MUMu na zdobení vajíček. Všimla jsem si jí, jak zahybá k MUMu a ještě jí zamávala... Když jsem pak skočila do MUMu vajíčka nafotit, zeptala jsem se jí, zda ji někde nepotkala. A víte, že jo! Měla ji v autě, tak mi slíbila, že ji nechá v MUMu :-). Já měla takovou radost!!!