Den 113.

Sobota - Pohádkový les v Chlístovicích

Manžel se vrátil hodně pozdě domů a do jedné hodiny ráno jsme si ještě povídali. Když jsme si šli lehnout, našli jsme Kristýnku v této poloze. Byla k pomuchlování :-).

Ráno jsme vyrazili směr Kutná Hora. U dědy Kůti byl pohádkový les, který je každoročně hodně navštěvovaný. Poprvé a naposledy jsem ho šla s Kájou, když byla stejně stará jako Kiki. Náročnost terénu a délku trasy jsem si už nepamatovala, a tak jsme si to moc neužili, neboť nás tlačil čas. Odpoledne jsme byli pozvaní ještě na oslavu 35. narozenin u Haislínů.

U památníku Jana Roháče z Dubé...

Základy hradu Sion...

Perníková chaloupka...

Sůl nad zlato... (jen tuto pohádku jsme viděli celou)

S hejkalem...

Na trasu jsme šla s Kájou a tetou Katkou s malým Štěpánkem. Teda "malým". On je o 2 roky mladší než naše Kája, ale velikostně byli stejně :-). Aleš měl spící Kiki v manduce na břiše a pomáhal dědovi s přípravou vystoupení s koňma.

Znát les okolo Sionu, jistě bysme si cestu zkrátily. Takhle jsme pochodavaly celou dobu v poklusu, u stanovišť jsme jen nakoukly a běžely dál. Střídavě jsme děti nesly a slibovaly jim v cíli odměnu ve formě koupě pití (trubky jsme jim ani lahev s vodou nevzaly). Myslely jsme si, jak budeme za hodinu zpátky a ono houby! Ve 13:00 jsme odstartovaly a skoro v 15:00 jsme s jazykem na vestě byly zpátky u koní.

S dědou jsme se rychle rozloučili a jeli směr Praha na oslavu...

U Haislínů byla sranda. Sešlo se hodně dětí, a tak jsme jim s Markétou (chytající míčky) udělaly pestrý program :-D. Byly jsme jak malé a smály jsme se celé odpoledne. Hrály jsme na "Rybičky, rybičky, rybáři jedou...", na schovávanou a vyprávěly si vtipy. No srandy kopec!

Tatínek se nám po dlouhé době opil a on má velmi veselé a upovídané opičky, a tak bavil všechny přítomné.

Nakonec jsme se rozhodli, že přespíme u tchýně (bydlí ob zahrádku :-)), a tak jsem mohla i já přijít večer, po uspání holek, "zakalit" :-).