Den 345.

Neděle

Ještě 20 dní a končí můj projekt 365... Tak rychle ty dny utíkají...

Už dlouho se mi nestalo, že bych se probudila sama od sebe :-). Náš taťka byl dnes krapet indisponován. Včera si dal segedýn a celou noc to s ním dělalo divy!

Holčičky jsem si vyzvedla u babičky. Měly se tam dobře, babička i Vendy se o ně hezky staraly.

Káju dnes zajímalo, zda jí půjdu na svatbu. Zda na ní bude také babička a dědeček... A ještě měla dotaz, kdo bude její maminka, až vyroste :-D...

Odpoledne se tu strhla hádka o mobil. Volala babička Ilonka a obě holky chtěly telefonovat... Z Káji pak vypadlo: "Sex mazec bude!" No, veselo je u nás...

A zde Kikinka, která si tak hezky potichu hrála... Málem jsem padla, kdy jsem ji objevila v koupelně. :-)))


Večer přijede babička Ilonka. Bude u nás spát a ráno vezme Káju k zubaři, aby jí opravil ten zoubek. My si pak s Kiki pro ni dojedeme, až nám skončí školička...

Den 344.

Sobota

Poslední dobou se mi stává, že si celý den říkám, co vše do toho dnešního blogu napíšu... Pak si nahraju fotky a tím končím... Vykouřeno. Prázdno... Přemýšlím, co ten den vlastně bylo a nebylo. Občas si musím napsat i tahák, který mi večer připomene, co jsem chtěla napsat... Já mám totiž mezi 19. a 20. hodinou útlum a zrovna tou dobou si nacházím chvilku, abych mohla napsat zážitky z dneška. Ani dnes tomu není jinak!!!

Tak matně si vzpomínám, že se mi nechtělo ráno z postele. Vždy tak napůl spící uděluji instrukce, co mají holky dělat... Probouzím se v momentě, když chce Kikča čůrat nebo kakat. Pak vedou mé kroky do kuchyně - sezobnout prášeček na štítnou žlázu a ven s hafíkem. Mezi tím se holky snaží probudit tatínka, který zdárně odolává jejich nátlaku... Tak pak přitlačí i maminka a tatínek vstane :-).

Dnes bylo krásné sluníčko, a tak jsem si vzala ven foťák a vyfotila Megan s Majlou. Meguša měla dnes dobrou náladu a řádila jako malá... To zapomíná i kulhat :-D.



Když jsem přišla domů, volala babička Vierka, zda nechceme přijet na oběd, že vezme pak holky ven bobovat. Tak jsme vyrazili k babičce...

Tím, že jsme zrušili víkend v Orlických horách, slíbila jsem Radce, že jí vyfotím Elišku na oslavě jejích "1" narozenin. Slavila je v MUMu, tak jsem po obědě nechala děti babičce a tatínkovi a jela domů vyvenčit Megču a vyfotit malou oslavenkyni. Eliška je přesně o rok mladší než naše Kristýnka :-). Další Vodnářka do party...



Babička si nechala holky u sebe přes noc. Hurááá!!! Já si tu hrála s fotkama a Aleš si připravoval účetnictví. Užívám si ten klid, to ticho... :-) A úplně nejvíc se těším na ničím nerušený spánek...

Den 343.

Pátek

Dnes mají děti pololetní prázdniny. Proto má i MUM zavřeno a já mám VOLNO! :-)

Ráno se Aleš probudil s tím, že "umírá". To víte, rýmička, škrábání v krčku... Musela jsem, jako vzorná manželka, jít do lékárny a koupit účinné kapičky do nosu a nějaký ten Coldrex. Aleš je přesvědčený, že mu zabírá. Já takový pocit nemám, ale to je jedno :-). V 10 hodin usoudil, že už může jít do práce... Léčení bude tedy pokračovat večer :-).

Mezi tím volala máma, zda poslouchám rádio... Hlásili, jak je v Orlických horách kalamita, Jablonné je neprůjezdné. A tak jsem koukla na net a zjistila, že v sobotu a neděli to má být snad ještě horší :-(. A tak jsem volala tetě Jarce, že bude asi lepší, když její návštěvu o týden odložíme... Asi je to rozumné. Teta nešťastná, ale byla ráda. Alespoň se o nás nebude muset bát. Prý tam přes noc napadlo snad půl metru sněhu! Tak začala pořádná zima už i na horách :-).

Kája přišla s větou: "Kde je ta Vendy, začínám se nudit..." až ve 12 hodin, tak to byl úspěch :-))). Pak už jí dorazila Vendy i s Kubou, tak bylo o zábavu postaráno. Také jsme se šli chvíli vyvětrat. Kája s Kubou stavěli sněhuláka.

Kikča opět po O nespala, a tak začíná být protivná... :-( Už aby byl večer a šla do hajan! Jo a Kubovi začala říkat "Boba", takže jsem každou chvíli lítala pro nočník, že chce kakat a ona přitom volala na Kubu :-D. Vendy taky raději říká "teto" než aby vyslovila "Vendy"... Sice mluví stále, ale furt to samé dokola :-).



A teď jsem se dala do pečení kefírové "hnědé" buchty od Aranelky... Už se na ni moc těším... Voní to úžasně!

Den 342.

Čtvrtek

Dnes ráno jela celá rodina k zubaři. Káje pan doktor opravil dírku v zoubku. Bohužel jí část plomby teď vypadla, takže tam půjdeme ještě jednou :-(. Ona se tam ale vždycky těší. Vyloženě trvala na tom, že půjde první a neuvěřitelně jí voněl pach čekárny... Během vrtání i vtipkovala, až jsem jí musela připomínat, že nemá mluvit. Pan doktor není specialista na děti, tak jí dal místo obrázku injekční stříkačku na hraní. To bylo radosti. Hned chtěla ještě jednu pro Kikču, že ta byla také statečná...

Já jsem opět bez kazu. Ve 29ti letech to jde... Alešovi předělal jednu starou plombu, tak jsem vyzvídala, jaké to je :-). Neznám ten pocit "vrtání"... Tak snad mi to ještě pár let vydrží. Bojím se, že Kája má zuby spíš po tatínkovi než po mamince :-(. Uvidíme, co Kikča.

Pak nás tatínek vysadil doma, daly jsme si snídani a šly na zámek. Jsme domluvené s Chvalským zámkem, že nám bude prodávat vstupenky na ples. Dětské jsem jim ani nedávala. Rychle mizí, tak si je necháme jen v MUMu. Doufám, že ty na dospěláckou část se prodají... Přeci jen tu nikdo není na plesy zvyklý. Uvidíme. :-)



A když už jsme byly na zámku, tak jsme navštívily výstavu Krysáků... Kája byla krapet zklamaná. Čekala tam i nějaké živé potkany :-D.




Pak jsem zašla do MUMu nafotit šátkování, angličtinu pro maminky a děti v herně. Takže jsem si zase celé odpo hrála s fotkama.

Ještě jsem pozvala tetu Radku (Bradku :-D) s Eliškou na oběd a kávičku. Tak jsme zase rychle pokecaly, nacpaly si pupky a holky pak letěly nacvičovat taneční vystoupení na ples (překvapení večera)... Už se těším, jaké to bude :-).


Kikča mi dnes odpoledne neusnula, tak tu má každou chvíli záchvaty vzteku a pláče... Chvíli mě chce, chvíli ne... Je tu veselo :-). Ještě že pro Káju si přišla Nikolka s maminkou. Jinak jsem tu ještě poslouchala stále dokola: "A kdy už přijde ta Nikolka???" Kája mi občas připomíná toho oslíka ze Shreka - "Kdy už tam budem???" :-DDD

Den 341.

Středa



Dnes jsou to přesně 2 roky, kdy se nám v 6,29 ráno narodila naše druhorozená dcera Kristýnka. Vážila 3380g a měřila 49cm :-). Bylo to hodné miminko už od narození, které způsobně papalo, a pak 3 hodiny spinkalo... Všichni mi říkali, že je za odměnu. Jen manžel rýpal, že nechápe, za co že jsem si ji zasloužila :-D.

Vždycky jsem si přála mít Vodnáře jako jsem já, tak se mi to splnilo. Dokonce jsem si ji málem nadělila k narozeninám a máme i stejný ascendent - Vodnář ve Střelci :-). A náš taťka je Střelec ve Vodnáři...

Tak Kristýnko, přejeme Ti s tatínkem a Kájinou, ať jsi dál tak pohodová a šikovná holčička, ať stále záříš jako sluníčko a nechybí ti dobrá nálada :-). Máme Tě všichni moc rádi!!!





Dnes dopoledne jsem byla s Kiki ve školičce a fotila... Pak doma usnula Kiki u oběda, tak jsem ji přenesla do postýlky a upravovala fotky. Odpoledne se jelo pro Káju do školky a na gymnastiku... Teď bych nejraději padla za vlast...

Jo a opět pošťák nezklamal a doručil balíček. Tentokrát pro Kiki, takže ty hrnečky nebyly napůl, ale ona dnes dostala od tety golfáčky :-). Tak děkujeme!!!

A teď něco ne tak růžového - Aleš volal pani doktorce. Vyšetření stolice naštěstí negativní, nicméně snímky hrozné a bioléčba ohrožena. Prý mu nechce pojišťovna proplatit léčbu, neboť už se jim to nevyplatí... :-((( Na rok to stojí 500 000,--, takže to nedáme ani my :-(((. Jo,jo... Co na to říct...

Den 340.

Úterý

Dnes ráno jsem odvezla Káju s Natálkou, vyzvedla doma mamku s Kristýnkou a jely jsme do velkoobchodu pro věci na ples... Tak máme dekorace a ještě přislíbené nějaké dary do tomboly, hurá!!! :-)

Odvezly jsme mámu do práce a jely vyložit zboží do MUMu. Tam jsem si chtěla udělat čaj a rupnul mi hrníček po nalití horké vody. Bylo velké štěstí, že pode mnou nestálo žádné dítě. Odneslo to jen mé oblečení a trošku mě štípalo břicho... Tak jsem se mohla jít domů převléci do suchého.



Doma jsem se dala do úklidu a najednou zvonek - pošťák! Prý přivezl balíček na mé jméno... Já ale nic neobjednávala, tak jsem byla napnutá, co se v něm skrývá za překvapení! A překvapení to bylo :-), moc milé... Teta Simča poslala mě a Kristýnce dáreček k narozeninám (a i něco pro Káju, aby jí to nebylo líto). A tak máme doma sadu hrníčků s kravičkama a jednu super kravičku na ledničku :-). Snad mi tím teta nechtěla nic naznačit???!!! :-D Tak moc děkujeme!

Den 339.

Pondělí

Ráno jsem neodemkla auto. Mráz mi zmrazil i centrál!!! Tak jsem hupsla do Aleše auta a odvezla Káju a Natálku do školky. Zlaté moje autíčko :-)...

Pak jsme šly s Kiki do MUMu hlídat dětičky. Máme plno nových, tak je to takové náročnější... Doma jsem se snažila uspat Kikču, ale bez úspěchu :-(. Dosedla na mne nějaká krize. Prostě pocit, že nic nestíhám, že nic nejde tak, jak bych chtěla a že bych šla nejraději spát... Místo toho jsem šla vařit rajskou, aby tu bylo večer, až přijdeme z gymnastiky, co jíst...

Nakonec k nám přijela mamka a dobrovolně si stoupla k žehlícímu prknu... To je to nejúžasnější, co se mi dnes mohlo stát :-).