Den 238.

Pátek

Dopoledne strávené v MUMu. Opět mi došlo, jak tam máme fajn dětičky. Občas nějaké brečí, že se mu stýská, ale většinou se to dá zvládnout. Stačí se s nima pomazlit a odvést pozornost jinam. Mám sice věčně obsazený klín (to mé děti krapet těžce nesou), ale i to je milé :-).

Po obědě jsem si s Kristýnkou schrupla. Nechtěla jsem, ale neudržela jsem oči otevřené... Kája nezklamala, v pravidelných intervalech mě chodila budit. Pak jsem měla hoňky, abych připravila všechny věci na prodej. Večer byl výběr a příprava a ráno se bude prodávat...

Aleš bručí, ale na to jsem si už zvykla. Holt 2x za rok to přežije. Já budu také celý příští víkend s dětma sama (bude mít zákaznické dny)...

Den 237.

Kalamitní čtvrtek

To byl dnes zážitek, podívat se ráno z okna...



Stále jsem nevěděla, zda poslat už Karolínku do školky nebo ne. Počasí rozhodlo za mne. Nechám ji do konce týdne ještě doma a v pondělí pomastí. Doufám, že do té doby přestane kašlat úplně...

Dnes jsem byla mile překvapená. Volali mi z onoho bazaru, že přezutí gum bude možné a že se mi ozve technik. Ten volal a dohodli jsme se na sobotu a ještě jsem se znovu přesvědčila o tom, že to bude opravdu bez poplatku! A ono ano! Prý to má ze salesu potvrzené. Jupííí jééé... Ono se ne nadarmo říká, že líná huba, holé neštěstí...

S holkama jsme z dlouhé chvíle pomalovaly pastelkama stěnu v jídelně... Tatínek naše nadšení a výtvarné umění moc neocenil. Malovat to prý budu sama :-D. Asi si v duchu říkal: "Bože, co jsem si to vzal!" :-DDD

Den 236.

Středa



To byla dnes noc... Kristýnka šla spát s teplotou a v noci jí nejspíš budila rýma. Mám pocit, že byla stále vzhůru a já nedělala nic jiného, než kojila a kojila...

Ráno hodně kašlala, a tak jsem se objednala k pani doktorce a raději ji nechala poslechnout. Jako vždy je to jen rýma a vykašlávání hlenů. Jsem hned klidnější. Stříkáme Vincentku a na kašel dáváme Solmucol. Vypadá už líp a i nálada je lepší. Já bych ale spala jako mimino... Postupně se připravuji, že přestanu kojit, nechce se mi... Je to naposled, ale třeba dnešní noc bych si ráda odpustila...

Focení jsem dnes zkrátila na rychlé cvaky na balkoně. Babička mi tam nasázela nějaké podzimní kytičky, tak to tam není smutné. Cvaky to byly opravdu hodně rychlé, neboť ta zima je šílená i ve třetím patře :-D.

Objednala jsem si dnes zimní gumy. Naštěstí stojí na celé moje auto tolik, kolik Aleše stojí jedna guma! Takže ušetříme a ještě budu mít gratis přezutí v autobazaru, kde jsme ho kupovali (jako bonus za nedodanou servisní knížku, kterou při koupi auta inzerovali), ale bojím se, že bude teď dlouhá objednací doba...

A odpoledne poběžím na gymnastiku. Jsem ráda, že tam chodím. Zacvičím si u toho a je to na mě herdek znát! Třeba se jednou dostanu zpět na svou původní váhu před těhu :-). Je fajn se začít zase "líbit" svému muži. Ne že bych se mu nelíbila, ale občas měl "děsně vtipné" poznámky... Střelec, ten se umí strefit :-DDD.

Jako bonus přidávám ještě dnešní hrátky se zvířátky...


PS: S tím "bonusem" to samozřejmě není jen tak! Zdarma by přezuli, kdybych si gumy koupila u nich... Vykukové! No, ještě zítra se optají managera, který daroval servisní knížku Alešovi s tím, že vše zadara... Takové "držhubné" nám je ale krapánek k ničemu. Tam bych dala o 200,-- na gumu víc a to už si to můžu zaplatit rovnou někde jinde :-(.

Den 235.

Úterý

Aleš dnes vstával brzy a odešel do práce dřív, než jsme se vyhrabaly z postýlky. To znamenalo, že jsem měla při venčení psa asistenci. Skočily jsme rovnou do krámu, neboť nás čekala návštěva.

Nemám ráda zimu. A to hlavně kvůli pracnému oblékání dětí. Nejvíc mě u toho dokáže vyprudit Kája. Od mala má problém, že jí vše vadí, škrtí, je moc dlouhé, těsné nebo krátké... Co je nové, je také špatné a ještě když po ní chci, aby si zastrčila tričko do kalhot nebo si zapla bundu ke krku, to už se staví na zadní úplně... A kdo to má pak každé ráno poslouchat a zůstat v klidu??? To snad ani nejde. Kdo chce názorný příklad, ráda Karolínu zapůjčím (klidně na víc dní)! Myslela jsem si totiž, že to zkouší jen na mě, ale i pani učitelky v MŠ si s ní loni užívaly. Pani učitelka Milena jednou pronesla, že je Kája moc šikovná holčička, ale i pěkná svéhlavička. A měla sakra pravdu! Je jí o rok víc a nezměnila se. Zdá se mi, že je to ještě horší... Nechte jí ale chodit v tomto počasí s holým pupkem a rozhaleným krkem, že!!! A že bylo dnes echt hnusný počasí...








Abych se vrátila ke dnešní návštěvě. Přijela se na nás podívat teta Xena (Zuzka) s Kubíkem. Tak jsem je vzala na chvíli do MUMu, abych si vyřídila nějaké pracovní záležitosti, pak jsme šli domů a po spinkání vyrazili fotit do toho nečasu. Když nepršelo a svítilo sluníčko, tak to i šlo :-).

A tak dnes je na fotkách podzimní Kubík Kubin :-).

Den 234.

Pondělí

Ráno jsem se probudila se špatnou náladou. Zdál se mi dost živý sen a nezanechal na mě nic příjemného...

Venku mě přivítalo šílené počasí a v MUMu mi docházela s Kájou trpělivost...

No prostě nic moc den.



Kristýnka nechtěla po obědě spát, nakonec jsem ji uspala a šla vařit guláš. Od minule mi nefunguje papiňák, a tak maso stále ne a ne změknout...

Teď jede domů Aleš a já půjdu na gymnastiku. Káju ještě brát nebudu. Její kašel nezní moc hezky. Ještě zvažuji, zda ji vůbec zítra dám do školky...

Chtělo by to dnes něco trošku pozitivního! V tom škaredém dni nějak nemám chuť se smát...

Den 233.

Neděle

Dnes jsem měla v plánu nic nedělat. Byli jsme pozvaní k Haislínům na oběd a večer nám slíbila véču babička.

Holky si u Haislů hrály s Lucinkou a během chvilky bylo z jejich bytu jedno velké hračkářství. Lucinka má snad všechny hračky s nějakou hudbou nebo alespoň vydávají zvuky nebo mluví... To bylo něco pro naše děti. Měly pocit, že musí vše vyzkoušet a nejlépe vše najednou. Jsem si tak v duchu říkala, že se jim chtěl těma hračkama snad někdo pomstít :-D. To bylo něco pro mě! Zkoumala jsem, kde se to dá vypnout. Bohužel většina hraček vůbec neměla tlačítko OFF!!! Tak takové hračky bych zakázala...






Doma jsme vydrbali golfky a v sobotu pofrčí s řadou dalších věcí na burzu potřeb. Kdo by měl zájem o rok staré golfky Peg Perego Pliko P3 i se zimním fusakem, dejte vědět! Barva černá s béžovou na které jsou velké černé kruhy... Ideální jak pro holky, tak pro kluky :-).

A teď tu čekáme na babičku, která nám slíbila tu véču a polovinu věcí zapomněla doma... :-D Ještě že to nemá domů moc daleko...

Den 232.

Sobota

Dnes jsem byla s Kristýnkou u našich v Písnici a dodělávala s mamkou její a táty DPH. Naštěstí vedou jen daňovou evidenci a nemusím podvojně účtovat. To by mě asi kleplo! Ale i tak to máme za ty roky vymakané a trvá nám to čím dál tím kratší dobu. Dřív byl víkend málo, teď to máme za páteční večer a sobotu hotové.

A tak jsem dostala domů haldu papáníčka a vyrazila směr Počernice. Jela jsem rovnou k babičce Vierce, kde na nás čekala Meganka. Aleš jel s Kájou za jeho tátou na koně. Kája byla bez teploty a hezky vykašlávala, tak vyrazili.

Je po 19. hodině a stále nejsou doma. Telefon má Aleš nedostupný a já jsem z toho nervozní. Už chci, aby byli doma!!!

Foťáček jsem jim nechala, aby vyfotili koníky, tak uvidíme, zda se z toho bude dát něco použít na dnešní blog :-).

Tak jsem se dočkala. A dnešní fotečky, které jsem nefotila já :-).