Den 15.

Sobota, Nemecko, Wildpark

Dnes bylo pocasi vlidnejsi. Zadne teplo, ale slunicko vykouklo a hned byl den hezci. Dopoledne jsme zasli do mesta a po obede jeli do Wildparku na zviratka. Jsem utahana jako kote. Deti se vyradily. Nevim, kde stale berou tu energii, vecer ani usnout nemohly. Ja bych spala hned...

Strejda Alex ma s holkama neuveritelnou trpelivost. Nosil je na stridacku na ramenou... Vsak taky Nenynka je jeho princezna :-).


A tady je zabka, kterou jsem nasla u kralicku... Nemohla se dostat z ohrady, byla zaseknuta, tak jsem ji pomohla a ona mne odmenila tim, ze na mne vystrikla nejakou fujtajblovou bilou vodicku. Manza si neodpustil poznamku o tom, jak to jsou jedove zlazky... Tak jsem se chvili pozorovala a cekala, co bude. No nebylo samozrejme nic, ale stejne mi to hlodalo hlavou.

Zitra po obede pojedeme smer CZ, snad bude cesta lepsi a pocasi nam bude prat. Hodlame holky dopoledne nejak utahat... K obedu bude domaci kralicek s knedlikem a se spenatem. Mnam.

Je nam tu moc hezky. Kaja uz chyta i nejaka ta nemecka slovicka. Dnes uz se dokonce holky tolik nehadaly (tedy jen rano predvedly Katce scenu kvuli teplakum - obe chtely ruzove)... Ale jak to byva - konecne si zacnou hrat a my jedeme domu. Kristy je tu zlato nejvetsi. Stale se me ptaj, co ji to davam do toho mlika. Asi bych mela obcas nakojit i Kaju, zda to je fakt tim MM :-).

Den 14.

Patek, Nemecko, Karolinky 4. narozeniny

Dnes v 0:20 jsme dorazili do Hanau. Po kazde takove ceste si rikam, ze priste radeji poletim letadlem. Ja nechapu, proc nemam alespon jedno spaci dite v aute. A to kdyz jsme v 19h vyjeli, spaly okamzite obe. Ovsem jen na hranice. Pak zacalo to spravne toco... Kaja se nemohla dockat, kdy uz tam budeme, Kiki zacala rvat a hazet vse, cim jsem ji chtela zabavit, na zem. Mc Donald to jistil. Protahli jsme si nohy, Kaju uplatili hranolkama a Kiki dostala prso. Cekala jsem prejezd hranic a spanek mych deti. Neeee, ono to bralo grady. A tak znovu zastavit, nakojit... Pocasi bylo take cim dal lepsi. Od Prahy bez prestavky prselo. Jen v Nemecku o dost silneji. Vsude velke nakladaky, sterace to pomalu ani nebraly... Ale jo, dojeli jsme celi a holky to tu nahore jeste rozjely... A uplne nejvtipnejsi bylo, ze nam v loznici zatopili (holt nejsme zvykli na studeny odchov) a objevila se nam u lampicky prvni "VCELKA MAJA". Mela jsem snahu ji dat do sklenicky a vypustit ven... Kdyz jich bylo do rana 5, uz me pocit zachrany presel. Naopak jsem mela hruzu, kde se zase dalsi objevi. Jenda mi k ranu zaletela do vlasu, dalsi dve jsem mela pod perinou... Holt si kluci trubci mysleli, ze je jaro... To by fakt nikdo neveril. Katka rano volala na bytak a tak sem hned poslali nejakeho pana, ktery ty tramy vystrikal, tak snad bude klid.

Pocasi se od vcera nezmenilo, fotka ho naprosto vystihuje. Ale i presto jsme vzaly deti a tatinky a sli do mesta nakoupit nejake ty serepeticky na vecerni oslavu a dali si neco rychleho k obedu. Kristynka se prospala v kocarku a vetsi holky byly jedna protivnejsi nez druha. Snazili jsme se je dat po obede spat, ale bez uspechu. Usnula jsem akorat ja.

Karolince slibila odpoledne teta Katka, ze muze jit s Nenynkou na tanecky. Nemohla se dockat. Ja se bala, ze se nezapoji, ze jim nebude rozumet. Ale byla jsem hrozne prekvapena, jak suverene zacla spolupracovat a nemela s nicim problem. Strasne se snazila a ja ji konecne videla i z jine stranky... Byla jsem na ni pysna, jaka to je sikulka.

Po prijezdu byla oslava. Holky znacne unavene, takze i par scenek bylo. Kaja take chtela kolo... Neny ji ho nechtela pujcit... Myslim, ze tohle nedelaly ani ve 2 letech. To nam tenkrat i zpusobne pozovaly pri foceni :-).

Tak Kaje uz jsou 4 roky. Je to nedelnatko. To byvaji pry stastne deti. Preji ji, aby cely jeji zivot byl stastny, aby byla zdrava a nic ji nechybelo. Abych s ni mela obcas vetsi trpelivost, kdyz je tak neuveritelne uknourana a aby se mely se segrou stale tak rady, jako dosud... Aby mela kolem sebe stale fajn kamarady a hodne pani ucitelky... A proste VSECHNO NEJLEPSI, Kajinko!

Tyhle dve princezny (zname se z dubnove diskuse na rodince), kdyz se pred 4 lety narodily, byly malinke, ze si to dnes uz ani predstavit neumime. Nenynka mela 1850g a 43cm (je z dvojcatek, Taylorek bohuzel umrel kvuli hodne nemocnemu srdicku), Karolinka byla proti ni obrik: 2360g a 45cm. Narodila se o 6 tyndu drive. Megan tusila, ze se v brisku neco deje, ve 2 v noci mi rupla voda. Pamatuji si to, jako by to bylo dnes. Nez jsem sla spat, davali Purpurove reky, mala kopala jako blazen. Ja sla vybilit lednici a pak jsem nevedela, jak si lehnout. Manzel jen pronesl: "V zadnem pripade s tebou v noci nejedu do porodnice!" On snad taky neco tusil. Probudila jsem ho se slovy: "Vstavej, jedeme do porodnice." A on vstal, ani mi neprisel prekvapeny. Pomohl mi sbalit tasku do porodnice, cestou jsme koupili vodu na benzine, zavolali nasim, aby se postarali o psa a mala se nam narodila ve 20:51 vecer, kdyz davali Superstar :-). Byla krasna a zdrava... A prvni jarni den nas propustili z porodnice...

Den 13.

Kristýnka a Tchilli. Tohle mě prostě vždycky dostane. Kde se bere v tak malém človíčkovi tolik citu a něhy... Ona je vážně děsně opatrná, aby mu neublížila. Zlatíčko moje.

Chaos, jinak bych dnešek nenazvala. Balím, peču, snažím se poklidit, aby tu babí nebydlela těch pár dní, co nám bude hlídat Megan, v čurbesu...

Buchta je výborná, beru ji s sebou ke Katce (neuvěřitelně to tu voní a já bych si tak ráda zakrojila!!!). Kdo by chtěl recept (od Dáňule z rodinky), zde je:

2 vejce
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1 lžička mleté skořice
1 lžička kakaa
1 prášek do pečiva (prdopeč)
1/2 hrnku oleje
1 bílý jogurt
2 a více jablek na kostičky (nebo nastrouhané nahrubo) - já dávám jablek opravdu hodně

Vše smíchat, jablka dát nakonec. Vymazat pekáč a může se vysypat kokosem nebo hrubou moukou. Péci 30-35 minut na 180.

Doufám, že dnešní cesta proběhne v klidu a dětičky ji prospí. Nerada bych jela těch x hodin s muzikou :-). Zítra má Kája narozeniny, tak už dnes se těším na focení a dokumentaci toho slavného dne. Před 4 lety touto dobou jsme vyrazili na procházku se psem. Byla sobota. A mě tak trošku tvrdlo břicho... Večer si položila Megan její velkou hlavu na mé bříško a Kája neuvěřitelně kopala... Asi něco tušila :-).

Den 12.

Dnes jsem vzala rodný list, pas a děti a vyrazila s foťákem na krku na úřad. Kája si chtěla vzít kolo, tak jsme nasadily helmu na čepici a jelo se. Na úřadě jsme blejskly tetu Martinu (bývalá MUMka) a ta jásala, že mám s sebou foťák, neboť potřebovala nutně vyfotit jedny kozačky a neměla čím. Tak jsem jí udělala protislužbu. Takže mám Kristýnku zapsanou v pase! Hurá!!!

Z úřadu jsme šly do masny, na hřiště a do sekáčku. Tak jsme ulovily princeznovské šaty pro tu naši budoucí oslavenkyni. Tak tu v nich dnes běhala a tancovala... Div se nevznášela :-). Nakrucování, to by jí šlo.

V pozdním odpoledni jsem s holkama usnula (neplánovaně u kojení). Zaslechla jsem sms, jen mě to neprobralo natolik, abych vstala. Jaké bylo mé překvapení, když dorazil manžel a né sám! Přišel s kolegyní (večer šel s lidma z práce na večeři) a prý mi psal do sms, že jedou, že mám poklidit :-). No sranda! Do většího nepořádku snad ani přijít nemohla. Kája tu stříhala vystřihovánky, na stole fleky od vodovek, na zemi ty její princeznovské šaty, já všude prádlo, žehlící prkno... Věci připravené na zabalení s sebou do Němec... Fakt sranda. Naštěstí je to naše známá, takže jsem si z toho zas tak moc nedělala, ale bylo to hodně blbé probuzení... Ovšem naší Káju neprobudila ani tato nečekaná návštěva. Nechala jsem ji tedy spát. V 9 hodin vstala, vyčůrala se, dala si večeři a šla zase spát... Jsem nechápala :-). Ještě že spí... Jen se děsím, kdy si dá budíček.

A večer, když odjel manžel s Vladěnou, přijela moje kamarádka Pavla s Golfem (labradorem). Tak jsme se koukly na film PS:Miluji tě. A já u toho dožehlila hromadu prádla.

Zítra mě čeká velké balení, pečení... Musím se stavit u mé mámy na krámě pro králíka a domácí vajíčka... Jééé, to toho bude.

Den 11.

Propršené úterý. Počasí na náladě nepřidalo. Do toho začínám mít cestovní horečku. Ve čtvrtek večer jedeme do Německa a já začínám sepisovat, co si vzít s sebou. Jen tak mimochodem mi dnes docvaklo, že nemáme Kristýnku nikde zapsanou!!! Nějak mi nedošlo, že když jsme tam byli naposledy, byla ještě v bříšku... Takže hurá akce, volat na úřad a zjišťovat, co se s tím dá dělat. Naštěstí jsem na to přišla včas a nemám úplně ten nový typ pasu, a tak mi ji tam zítra na počkání zapíší. Ufff.

Dnešní foto (krom toho ilustračního pasu) fotila naše Kájinka. Teď večer se chopila foťáku a už to jelo. Tak, ač umaštěná a nenamalovaná, vám sem jednu dnešní fotku mé osoby dám. Kristýnky výraz také mluví sám za sebe. Už byla dost unavená, jen si lehnout a spát. Ale pro ségru to udělala...

A na závěr naše malá fotografka. Nebojte se, nedostala pěstí. To se jen sama malovala stínama... Nějak jsem si toho nevšimla. Ovšem, když přišel taťka domů, zhrozil se. Prý že to má pěkně naběhlé! Po uklidnění, že to není moncl, si to musela jít rychle umýt. Opláchla si to vodou, ale to se zdálo tatínkovi málo. Tak prý: "Běž si to umýt pořádně!" A za chvíli nato se z koupelny ozval řev. Naše parádnice si to umyla "pořádně" mýdlem. Takže tatínek běžel vyplachovat oko. No, snad už si to bude Kája pamatovat, že na mámy stíny nemá sahat...

Den 10.

Pondělní foto vyhrál Benjie, pes naší babičky. Když jsem zahlédla, co mu to Kája vytvořila, musela jsem to okamžitě blejsknout. A on chudák seděl a držel a to i když ona už od něj dávno odešla (asi najít si jiné zvířátko na mučení). Takže vám tímto představuji psa, který mne stál již hodně nervů, ale čím je starší, tím je to s ním lepší :-). Je to Border teriér (leč každému se zdá, že to je roztomilý voříšek) a kdo četl Robina, ví, co takový teriér dovede... Tenhle roztomilý pejsek seřadil do řady 7 zakrslých králíčků u babičky v práci... Holt lovecké pudy jsou lovecké pudy :-). A to bych mohla ve výčtu napáchaných škod pokračovat...

A druhé foto patří naší Kristýnce. Dnes konečně začala víc chodit, než lézt!!! Takže mám radost :-). Ale stále je dost opatrná. Alespoň nemusím foukat bebíčka. I když zrovna před chvílí jsem si všimla, že vylezla sama na židličku a když jsem se k ní řítila, tak stihla udělat krok vzad a slítnout... Takže tak.

Den 9.

První březnová neděle. Odpoledne jsme se sousedy jeli "vyvenčit" děti. Počasí mělo být slunečné a teplé, nic takového ale nebylo. Tak jsme Matějskou odsunuly na jindy a jeli do Dolních Počernic na hřiště . Děti se vyřádily...

Nafotila jsem mraky fotek, a pak si nebyla schopná vybrat jednu jedinou. Tak jsem jich vybrala víc. Děti máme jako stupínky - Markovi je 5, Káje 4, Verunce 3 a nejmladší je roční Kristýnka. Kája Máru zbožňuje už od malinka. Poslední dobou říká, že to je její princ a že si ho vezme za manžela... Oni se tak strašně kočkují. Co se škádlívá, to se rádo mívá... Asi na tom něco bude :-).

Kristýnka poprvé okusila klouzačku a kolotoč. Moc se jí to líbilo :-). Už aby bylo opravdu teplo a mohli jsme trávit odpoledne u nás na hřišti...