Den 162.

Sobota

Slapy. Teta Pája nás dnes pozvala na grilovačku spojenou s oslavou jejích narozenin. Meganku jsme tedy odvezli k babičce a vyrazili směr Stará Živohošť. Cestou to vypadalo, že pojedeme spíš domů (když Aleš nestihl odbočit z jedné objížďky směr Slapy, Kája zvracela, všude kolony aut - asi všichni dnes měli nápad jet se vykoupat)...

Ale dobrý, dorazili jsme na místo (i když asi po 1,5 hodině)! Já si vzpomněla, že mě sem vzal jednou Aleš na večerní koupání :-). To bylo ještě v době, když mě "balil" a udělal by pro mne snad úplně všechno. Byla jsem ten den vyřízená z práce, tak mě vyzvedl a odvezl mě sem... Jednou jsme se vykoupali a zase jeli domů :-).

Holčičky si to dnes vážně moc užily a to je pro nás to hlavní! Koupaly se jako kachny a stále měly hlad :-). Odpoledne přijela i Páji ségra s Kačenkou a ještě jednou její kamarádkou, a tak měla Kája nové kamarádky a rázem jsem o ní ani nevěděla :-).

Našemu taťkovi nebylo dnes moc dobře. A tak se moc nezapojoval. Bolí ho krk a celé rameno. A tak převážně seděl a kochal se pohledem na čluny a plachetnice... A snil, jaké by to bylo, kdyby byla jedna jeho :-). No, teď je důležitější nějaké to přibližovadlo pro mě!

Teta Pája je vodní záchranář, a tak byl dnešek pro nás i takový akční :-). Kristýnku píchla včela do chodidla (včera vosa do boku - má to holka ale pech!), tak jí to namazala... A když už jsme se chystali, že začneme dělat nějaké to masíko alespoň pro děti, tak přišlo hlášení o nehodě na Nové Živohošti. A tak se nastartoval člun a byli fuč! Viděli jsme po chvíli i vrtulník a z jedné otevřené zlomeniny byly nakonec 4 úrazy na jednom tobogánu (jestli jsem to správně pochopila). Musím se příště vyptat na podrobnosti. Když se vrátili, nebyl čas.

Večer děti krmily tuto labuť. A tak jsem si ji zkusila nafotit. Ale nic moc z toho nebylo.

Teto Pájo, tak ještě jednou vše nejlepší k Tvým narozeninám! A děkujeme za pozvání. Moc jsme si to dnes užili! A doufáme, že si u četby oné slavné knížky odpočineš :-).