Den 6.

Dnes jsem od rána hrozně nervozní, ani nevím proč. Asi je to únavou, malá se v noci často budila, ráno budíček v 6 hodin a od té doby kňourala, chtěla se jen chovat. Teď už asi hodinu spinká a já se snažím hodit do klidu, ale fakt mi to nejde. Říkám si, zda to není nějaký vedlejší účinek mé AK, že jsem tak podrážděná. Ani jsem večer nemohla usnout. Mám takový divný pocit v sobě. A pak mě mrzí, že vyjíždím na Káju, která za to ani nemůže. Manžela jsem ráno také pěkně sjela. Budu se muset zeptat mé doktorky, zda je to možné. Oni mě prostě poslední dobou všichni "točí" a ani to nedělají schválně...

Dnes už rovnou vložím fotečky. Jsem v takovém rozpoložení, že bude asi lepší, když se dnes budu věnovat domácím pracem a dostanu to ze sebe takhle. Foťák nechám spinkat.

Spodní fotečka je focená v 0:11 dnešního dne. Šla jsem si lehnout a u nás v posteli objevila obě holky takhle (Kiki jsem tam nechala já sama po kojení a Kája si k ní vlezla). Bylo to tak srašně dojemný, jak měly proplatené ručičky... Chvíli po vyfocení se Kája otočila zády. Takže jsem přišla včas. Berušky moje, takhle je mám nejraději. Když spokojeně spinkaj... Koukala jsem na ně a říkala si, jaké je to štěstí, že je mám.

Za první fotečku jsem ráda. Kája totiž zakázala obrázek fotit s tím, že je jen pro tatínka. Pak ale sama přišla a řekla, že ho můžu vyfotit a jí u toho také. To už je co říct. Ona má poslední dobou nechuť k focení. Na obrázku je prý její sestřenice Terka.