Den 352.

Neděle

Dnešní den jsem pojala odpočinkově. Dokonce oběd dělal Aleš a moc nám to chutnalo. Vždy si pochutnám víc, když nemusím vařit :-).

Po obědě jsem vzala foťák a psy a šla je vyvětrat... Byl to úžasný relax! Dnes bylo krásně, a tak jsem zamířila na místa, kde jsem venčívala Megan, když byla mladá. Za ty roky se to tam hodně změnilo, ale stejně to má své kouzlo...






Jo a holky mají už jen zvýšenou teplotu!!! Hurááá!!!

Den 351.

Sobota

Tak aby se to nepletlo - Kája dnes už bez horečky, místo ní ale horečkuje Kristýnka... Že by si to holky sjednotily??? Dřív se úspěšně střídaly po cca 14ti dnech...

Ráno se nám s Alešem vůbec nechtělo z postele... Holky chodily pravidelně budit a stále něco potřebovaly. Jééé, jak já bych je na víkendy třeba půjčovala :-D. Tak jsme si s Alešem rozdělili práci a vstali. Já běžela se psem, on zajel na nákup...

Když nám nevyšly ty hory, využila jsem Páji nabídku a vyrazila s ní a ještě s její kámoškou Gabčou do divadla Na Vinohradech. Hráli Marii Stuartovnu v hlavní roli s Dagmar Havlovou-Veškrnovou.

Vcelku zajímavá podívaná. Pro mne úžasný zážitek - opustit na chvíli uřvané děti, udělat ze sebe "krásnou" a jít se kulturně vyžít...

Pájo, díky, žes mě zase vytáhla :-). A také děkuji za dodatečný vánoční dárek. Již jsem se začetla cestou domů...



A zde Pája v jejich hotelu Luník, kde mi předala dáreček... Mají to tam teď nové a krásné... :-)


Tatínek to tu s holkama zvládl na jedničku. Byla tu s ním i babička, takže se jistě nenudil. Ta mu i vyvenčila psíky a nechala nám tu Benjieho, neboť jde zítra balit ryby.

Kočička je tu pro mé dvě nemocinkané zlatíčka. Už jsem nevěděla, jak je zabavit, tak jsme na netu googlily obrázky kočiček a tuto si přály dát na dnešní blog :-). Zítra je snad zabaví hra od tety Páji...




PS: Fotky pořízené mobilem... Můj miláček by se mi nevešel do Káji kabelky. Ano, až tak jsem dopadla... Moji kabelku do divadla mi mé drahé dcerunky někam zahrabaly, a tak jsem si musela půjčit jednu od Karolínky :-D.

Den 350.

Pátek

Tahle naše malá čertice má opět horečky :-(. Ráno jsme zamířily k pani doktorce, ta ji prohlédla, udělala CRP a máme virózu...


Do toho jsem si dnes našla veterináře - specialistu na potkany. Pojedu až do Stodůlek a doufám, že mě uklidní... Hopsi se mi poslední dobou nelíbí. Hubne, těžce dýchá a zdá se mi divné i to jeho zdrhání z klece a schovávání se... Je mladej, v dubnu mu bude teprve rok. Tak držte pěsti, ať to není nic vážného... Jsem ho dnes vážila a má jen 400g (Tchilli 520g).

Tak jsem se vrátila z veteriny... Chovat zvířátka se vyplatí :-). Jela jsem až na druhý konec Prahy, ještě že v metru jsem si odpočinula tím "nicneděláním". Hopsi dostal atb a něco na podporu imunity. Prý to v něm pěkně chrčí a asi to má už chronické... Teď se s tím musí poprat hlavně on sám. Za týden kontrola a už by měla být znát změna...

Aleš se tu mezi tím staral o holky. Kája prý měla po probuzení 40 :-(. Ty její horečky!!!

Víkend na horách se tedy zase nekoná :-(. Teta to obrečela, já pomalu taky... Už jsem si představovala to leháro u tety a ono nic :-(((. Tak snad na jaře. Teta totiž jede do lázní, a pak ji čeká operace očí...

Den 349.

Čtvrtek

Měla jsem na dnešek v plánu plno příjemných věcí a návštěv... Místo toho jsem zůstala opět s holkama zavřená doma :-(. A to je tak vždycky. Když se na něco fakt těším, tak to nevyjde! A že mi to včera bliklo v hlavě... Jen jsem si říkala: "Ať tě ani nenapadne, na to jen pomyslet!!!" A ono jo! Ráno za mnou přišla v 6:30 ukňouraná Kája, že jí nějak není dobře a zda jí nedám napít... Bylo mi hned jasné, že to nebude jen tak. :-( JJ, zvýšená teplota, lesklé oči... Takže opět poslat sms do školky a čekat, co z toho bude.

Dopoledne jsem měla jít k Míše na kávičku a odpoledne jet na návštěvu k Andy. Měla jsem tu vše přichystané... A tak jsem alespoň využila toho, že Aleš přijel brzy domů. Sedla jsem do auta a jela k Andy předat lístky, knížku a šatičky na ples. Snad si Šárče nějaké vybere :-). Však my si to vynahradíme!!!

Jen se mi zdálo srandovní, že od sebe bydlíme takový kousíček a přitom MHD to trvá tak dlouho... A také z fotek jsem měla krapet zkreslené představy, jak to tam u nich vypadá :-). Z fotek to vypalalo vše tak velké... Představovala jsem si nějaký pořádný věžák a on je to panelák zrovna tak velký jako ten náš :-))). Tak jsem holky viděla alespoň chviličku. Šárče se zrovna probudilo... A pohladila jsem si alespoň toho jejich kočkopsa :-). Holky, nebojte, však my si to vynahradíme příště!!!



A když jsem se vrátila domů, uculoval se tu Aleš a bylo tu podezřelé ticho... Hned mi bylo vše jasné!!! Kikča mu usnula! Prý se sama sbalila a šla si lehnout... JJ, když se to stane mě, tak jsem neschopná matka... Nemá smysl to komentovat.

A teď jdu na "tytvoje brambory"! Jsem zvědavá, jak si pochutnáme...

PS: Aranelko, děkuji za čokoládičky (tuším, že jsou pro holčičky)... Lístečky máš v kaslíku :-). Jsem si myslela, že mě chce někdo asi uplatit, než mi došlo, že to bude od Karásků :-))).

Den 348.

Středa

Ve školičce jsem dnes zase fotila. Moc se mi líbí Ondráška oči :-).


Jinak poslední dny žiju "plesem". Hlavou se mi honí prodej lístků, brigádníci a jiné... Možná jsem teď také tak trošku nervózní... Ráno jsem chytla na první našlápnutí a vedla s mým mužem "monolog". Ulevilo se mi. A to je hlavní :-). Naštěstí jsme oba stejní a dlouho se na sebe nezlobíme...

Odpoledne se gymnastikovalo a teď se těším do hajan... Cítím, že mi chybí energie...

PS: A ráno jsem našla opět Hopsiho pod skříňkou!!! A to byla dvířka zavřená... Pravda, ta horní nebyla dostatečně zaklapnutá. Ale stejně to nechápu. Rok ho to ani nenapadne a teď zdrhá každý den.

Den 347.

Úterý

Poslední dobou dělá Kája na sedačce různé pózy. Sleduje pohádku a u toho je hlavou dole... Dnes jsem si to nafotila :-). Kikča už se po ní také začíná opičit, a tak se občas nestačím divit, když přijdu do obýváku, co to tady mám za dva malé netopýry...






A ještě jsem dnes zjistila, že nám Hopsi bez dovolení opouští klec! Už v neděli ho máma našla volně pobíhat po obýváku. Jenže to se svedlo na holky. Včera jsem zjistila, že je v kleci opět jen Tchilli a Hopsi nikde. Tak ho holky hledaly a Aleš je sprdnul, že když si ho vyndaj, tak ho také ukliděj!!! No, už mi to přišlo divné. Kór když vím, že by ho jen tak volně nenechaly. Kikča si kluky hlídá, nepustí je z ruky a Kája také dává pozor, aby nikam neutekli... A dnes opět klec jen s jedním myšákem! Tak už mi bylo jasné, že za to holky nemůžou. Jen by mne zajímalo, jak se dostává na zem (klec je na skříňce a okolo nic, po čem by mohl sešplhat - snad jen trubky od topení). Tak maj hoši útrum a klec zavírám... Nechci riskovat, že ho někdo zašlápne nebo nám překouše kablíky (to by nás už taťka asi vystěhoval i s myšičkama).


PS: Dnes mi vypatlala Kiki druhou půlku make-upu. To už jsem ale řvala a ona se mohla opět celá koupat...

Den 346.

Pondělí

Mám za sebou další den, kdy si říkám, že kdybych byla ta "opravdová" máma na rodičovské dovolené, bylo by mi líp :-). Jenže to by byla asi nuda... A asi to mám v krvi. Holt geny jsou geny...

A tak mám za sebou dopoledne ve školičce, kde bylo 14 dětí (+2 erární). Z toho mne krapet bolela hlava. Pak jsem hnala se psem a s Kiki ven, jela pro Káju k mámě na krám (byla s ní ráno u zubaře, aby doplnil vypadlou plombu), pak zase rychle domů... Ve 4 odjezd na gymnastiku (dnes bylo málo dětí). Pak rychle večeři, vyvenčit psa a odchod na MUMovou schůzi... Řvoucí děti jsem tu zanechala tatínkovi...

Na schůzi se mimo jiné degustovalo víno na ples, a tak mám teď takovou příjemně "unavenou" náladu a přeji vám všem dobrou noc...