Den 158.

Úterý

Dnes bylo v plánu koupání v rybníku u lesa... Ale jen co jsem ráno roztáhla žaluzie, viděla jsem, že z toho nic nebude. Vymyslela jsem náhradní plán. Po spinkání jsem vzala holky a jely jsme na výlet MHD. Cílem bylo Václavské náměstí a Františkánská zahrada. Chtěla jsem tetě Páje vybrat nějakou knížku k narozeninám, a tak jsem si řekla, že to bude pro holky zážitek.

Kristýnka moc zkušeností s autobusem a metrem nemá, tak byla nejprve krapet vykulená. Pak si ale začala užívat lidí okolo. Mávala na ně a měla radost, že se na ní smějou. Dělat na někoho oči, to by jí šlo :-). Holky se držely za ručičky, a tak na mě byl takový hezký pohled. Jen Káje ta pozornost moc dobře nedělala. Styděla se...

Nejprve jsme zašly do Františkánské zahrady. Lavičky plné turistů... Naše Kiki si sedla na obrubník a odmítla pokračovat v cestě směr dětské hřiště. Seděla a sledovala lidi. Smála se na kolemjdoucí a něco si zpívala. Opět jí nevadilo, že já jdu dál... Žádná reakce na zavolání... Prostě ona se rozhodla, že se bude kochat. Kája si hrála s vodotryskem a já stála napůl cesty mezi jednou a druhou...

Hřiště jsme tam pak také našly, a tak si holky chvíli "pohrály". Ony teda spíš sledovaly okolní děti a mentálně postižené dospěláky na lavičkách všude okolo :-). Člověk jim pomalu záviděl ten jejich stálý úsměv na tváři a radost ze všeho, co vidí...

Pak jsem si také musela vyfotit Václavák, když už jsem tam byla... Holky prohnaly holuby a měly z toho strašnou srandu. A výběr knihy snad ani raději nebudu popisovat. Já udělala totiž zásadní chybu, že jsem si nevzala kočár ani Zappky. Takže Kiki byla rázem jako chobotnička a hodlala pobrat co nejvíc knížek najednou. Musela jsem ji celou dobu držet v náručí a moc jsem toho nevybrala. Kája hučela, že by také chtěla něco koupit a nechtěla držet přáníčko, co jsme vybraly... Paráda. Výběr byl pak tedy dost rychlý a vlastně pomalu ani nevím, co jsem si to odnesla domů!!! Ale snad se bude tetě líbit :-))). Ona to pochopí...




A to jsem ještě slíbila Báře, že stihnu dorazit do podlah, abychom se dohodli na realizaci pokládky lina v MUMu... Bylo za minutu pět, když jsem vystupovala z busu a oni měli do 17h. Tak jsem šla rovnou na hřiště, kde mi Bára poreferovala a zítra se půjdu na to lino podívat znovu sama...

Příště si takový "pěkný" výlet MHD asi rozmyslím :-). Okolí našeho bydliště bude příjemnější :-).