Den 157.

Pondělí

Malé zlobivce je dnes 1,5 roku! Byly jsme v poradně. Váží 10kg a měří 79cm (Kája v jejím věku 9kg a 78cm). Naše pani doktorka má dovolenou, tak jsme byly u vedlejší a bylo to takové "rychlé". Žádné vyptávání se, co umí nebo neumí. Jen jí změřila, zvážila a řekla, že má asymetrický hrudníček a že to bude chtít asi rehabilitovat. To ať se pak dohodnu s naší pani doktorkou. To bylo vše. Pak jsme byly ještě chvíli na hřišti s Emičkou a Viktorem...

Já vím, že se nemá moc porovnávat, ale dnes mi to nedalo a otevřela jsem Káji deníček a koukala, co ona v 18ti měsících :-). Holky jsou vážně úplně jinačí. Kájinka v té době už nenosila plínku, jen kalhotky. Mluvila pomalu ve větách (miminkám říkala: "Potěm pldělko!" Na Meganku volala: "Potěm Meňo!"), skloňovala :-). A u naší Kikinky zářím, když z jejích úst slyším "máma"! "Táta" říká něžňounce a nejoblíbenější je stále "Bába". Snaží se říkat "Ahoj", ale je to takové táhlé Áááá, ale u toho mává, tak se pozná, že to je pozdrav :-D. Úžasně kývá hlavou - ano, ne. Ukáže vše, co chce... Nočník nepoužívá. Ví, že se do něj čůrá, ale neumí to pustit. Ukáže, že kakala do plínky, ale to je tak všechno. U ní to chce čas. Je v porovnání s Kájou naprosto samostatná a nekňourá. Pohodářka, co má ráda lidi. Je pravda, že se začíná trošku stydět, ale to ji většinou brzy přejde. Kájinka byla jinačí závisláček :-))).

Obě to jsou moje prdelky. Kdyby byly stejné, byla by to nuda :-). Ráda je pozoruji, když se spolu smějou, hrajou si nebo se i zlobí. Je na nich vidět, že se mají rády.

Dnes mi z těch mých zlatíček už tak trošku tekly nervy. Měla jsem dva psy, do toho sbalené věci a čekala jsem, kdy si pro nás přijede taťka a odveze nás k babičce na zahrádku, aby se mohly holky koupat. Kiki zůstala stát ve vchodu, Kája, že chce Benjieho a Megan stála se mnou u dveří a trpělivě čekala, až se Kiki uráčí hnout z místa. Ta ovšem stála a vypadala, že má OFF. Občas by mě zajímalo, co se jí v té chvíli honí v hlavě (stojí, kouká do blba a já se můžu vztekat, prosit, smát se, nadávat... a ona jen stojí a přemýšlí). Kája začala venku ječet, že Benjieho nechce, že jí neposlouchá, ať si pro něj jdu (já stále stála a držela ty vchodové dveře, v jedné ruce Megan a v druhé tašky). Zkusila jsem promluvit na Kiki, zda už se hne a půjde za náma ven. Ne, ta stála a asi si říkala, že jsem ještě málo vytočená. Káju jsem tedy donutila, aby mi psa přivedla a dala mi vodítko do ruky. Pak jsem se s Kiki rozloučila, že teda jdu bez ní (s tou to ale nehne), tak to Kája hned letěla a že ji odvede (na Káju tohle platilo totiž vždycky a ještě dnes to na ni zabírá :-)). Výborně, obě holky byly před barákem.

Chtěla jsem, aby se ještě psi vyčůrali, než přijede Aleš, ale Kristýnka si usmyslela, že půjde k vedlejšímu vchodu (viz foto) a tam se uhnízdila. Kája ji hodlala odtáhnout, a tak řvala. Řvala pak i Kája, že Kikina nechce jít... A já jen stála a usmívala se. Když přijel soused a začal se na holky usmívat a říkat, jaké to jsou princezny, řekla jsem mu, že mu je dám a ani za ně nic nechci :-DDD.

To byla úleva, když jsem viděla přijíždět auto...

Po obědě usnuly obě. To vám bylo takové ticho, že nic lepšího přijít nemohlo. Napsala jsem tetě Radce, zda nechce s Eliškou přijet a ta s radostí souhlasila. A tak jsme měly i milou společnost. Sice mě začala dost bolet hlava, ale rozehnal to paralen. Už jsem se viděla zvracející u záchodové mísy...

Kristý dnes přišla na chuť velkému bazénu. Do dneška tam nechtěla a hned se sápala ven. Asi ji dostala malá Eliška, které se to líbilo, a tak se pak také rochnila jako ta správná kachna...