Den 130.

Úterý

Dnes toho bylo nějak moc :-). Ale v dobrém slova smyslu. Po několika týdnech až měsících nejistoty (co se manžela práce týče) se konečně začíná něco dít a ze mne padá velký balvan... Hned je nálada lepší. A od srpna snad bude zase vše, jak má být...

Ráno jsem volala k pani doktorce, abych objednala Kikču na očkování. Měly jsme jít v 15ti měsících, ale od té doby měla stále rýmy, rostly jí zuby nebo bylo něco jiného špatně. A tak jsme se k ní dostaly až v 17ti měsících :-). Dostala včeličku poslední hexy. Ani moc neprotestovala, jen ji vadila lepenka, tak si ji hned doma sundala. Kája ráno hlásila, že chce jít také na očkování a když to pak viděla, šeptala mi, že už si to rozmyslela :-). Za měsíc nás čeká poradna a další očko.

Nějakou chvíli po očkování k nám přijela teta Lucka s Emičkou a Viktorem. Viktora jsem ráno také objednávala na 1,5 letou prohlídku a očkování. Na toho se ale dostalo až před 13. hodinou, a tak byli s náma chvíli na hřišti a u nás na obídku. Hezky jsme si to s Luckou rozdělily :-). Já uvařila těstoviny a ona donesla omáčku! Mňam, jsem si pochutnala!

Pak to moje malý dítě šlo spinkat a velký koukalo na pohádky. Do večera jsme pak byly na hřišti. Vedro bylo příšerný, tak jsme se snažily držet ve stínu. S Kikinky touhou, se stále klouzat, to ale moc nešlo :-).

Teď nám tu taťka zachraňuje rybičky. Kája je dnes úspěšně 2x překrmila. Až tak, že se jim zkazila voda a lapaly chudinky na hladině po vzduchu...

Den 129.

Pondělí

Zlatá školka! Kája se se mnou už vyloženě nudí. Stále by chtěla někam jít nebo někoho navštívit. Doma mám ale fůru práce a nějak to neodsejpá...

Oživením je krmení morčátka a venčení psa. Když se Kiki vyspinkala, šly jsme tedy na hřiště. Holky se vyřádily na písku. Kája se snažila postavit hrad a Kiki jí ho úspěšně bourala... Pak přišla teta Radka s Eliškou a na chvíli i Irča s Natálkou.

Radka nás pak pozvala na kafíčko, tak jsem se seznámily s jejich kocourem. Kiki z něj byla celá na trní. Bála se ho. Ani nevím proč. Asi se na ni blbě koukal :-).

Den 128.

Neděle

Dnešní den jsme strávili u babičky. Ona byla ráda, že není doma sama a my, že nemusíme být zavření v panelákovém bytě :-). Odpoledne jsem nechala děti manželovi a šly jsme s babí na houby. Nerostou. Je jen pár kousků do bramboračky. Tak jsme alespoň pořádně vyvenčily psy. Chodit na houby se psy je 100x lepší, než s dětma :-D.

Den 127.

Sobota

Kristýnce je dnes 17 měsíců. Ještě měsíc a je jí rok a půl. Ten čas tak strašně letí...

Dopoledne jsme byly nakrmit morčátko a zalít sousedům kytky. Pak jsem udělala rychlý oběd a Aleš nás odvezl k jeho mamce. Jel pak někam služebně a my čekaly u babičky na tetu a na strejdu. Káje přišla Emička a bylo o zábavu postaráno...



Zůstali jsme dnes spát u babičky...

Den 126.

Pátek

A je to tady. Prázdniny! Kája byla dnes naposledy v Koťátkách. V září bude chodit do Berušek. Je mi líto, že přijde o tak fajn pani učitelky. Ale změna je život. Pani učitelce Mileně a Janě tímto děkuji! Milena mi sice řekla, že to je jejich práce, ale dělaly ji obě moc dobře! A za to jim patří ten velký dík... Jsem ráda, že chodila Kája zrovna do jejich třídy. Nic pro ně nebyl problém. Když bylo Káje smutno, mohla se jít pomazlit... Hlásily, co ten den dělali a nechyběl ani humor (zvláště u pani učitelky Jany). Jsem jim vděčná, že díky nim začala ta moje myšička (má značku myšky) chodit do školky ráda.

Když jsem balila školkové věci domů, Kája protestovala. Nějak ještě neumí pochopit, že tam teď dlouho nepůjde. Začínám ji připravovat na to, že bude chodit do Berušek (2x tam spala a pokaždé plakala). Snad to bude v pohodě, když tam bude mít děti ze třídy. Holt tříleťáků bude od září hodně a Koťátka nejsou nafukovací :-).

Když jsme jely ze školky, přála si Karolínka zastavit u koní. Pohladila si hříbátka a mohly jsme jet dál.

Odpoledne jsme trávily na hřišti. Bylo takové dusno, že jsem čekala, kdy přijde ta slibovaná buřina... A ono zatím nic!

K večeři jsme udělala smaženky. Jsem přecpaní k prasknutí.

Den 125.

Čtvrtek

Dnes snad ani jiné fotky být nemohou. Deštník a gumáky... Venku jsme moc dlouho nepobyly, tak jsme šly alespoň nakrmit Sáru.

Kristýnka má 12. zub venku a nejspíš se jí derou ven špičáky. Kaká xkrát denně a protivka je také pěkná. Když tedy zrovna nevyvádí nějaké vylomeniny a lotroviny...

Když je dlouho ticho, najdu ji většinou v koupelně, jak si u umyvadla čistí zuby (tak 4x denně je to normální - opravdu nechápu, po kom to má :-D). Nebo vyhazuje obsah skříněk v pokojíčku a spokojeně se u toho tváří.

Když ji slyším "ječet", stojí většinou ve výšce a nemůže dolů nebo stojí u klece s myšáky a chce je za každou cenu vyndat. Když jí je vyndám, šupajdí na postel a čeká, až jí je dám na klín... To je pak taky chvíli klid :-). Ona je tak miluje...

Včera jsem se snažila ji naučit říkat "máma". Ona to říká jen ve stavu zoufalství (volá mě tak z postýlky). Pokaždé, když jí řeknu: "Kristýnko, řekni MÁMA!" Tak se na mě raráškovsky koukne a řekne: "Bába!" Kája se u toho popadala za břicho a Kristý to opakovala stále dokola a tlemila se taky... Tak jsem to vzdala. Ale když jí řeknu: "Kristýnko, řekni TÁTA!" Tak jí tak zněžněj očíčka a ona zašeptá: "Táta". No a mám to!

Nebo ráno, když jdu venčit psa, tak rychle běží ke dveřím. Člověk by řekl, že mě nebude chtít pustit nebo bude chtít jít se mnou... Ale ona ne, ona chce pusinku a zamávat. Koblížek. Když za mnou zaklapnou dveře, běží do koupelny kramařit v šuplíkách a čistit si zuby :-).

A Kájinka jde zítra naposledy do školky!!! Pak budou dva měsíce prázdnin...

Den 124.

Středa

Dnes přijela na návštěvu Evička s Lucinkou. Měla jsem radost, že se holky ozvaly. U nás už nebyly dlouho. Prťavky si pohrály (Kiki začíná přestávat ustupovat, a tak bylo občas i veselo :-)) a my nad kafíčkem pokecaly.
Aleš sjel v poledne pro Karolínku. Dnes vyzvedl i Natálku (alespoň něčím můžu vrátit Irče to její starání se o holky) a přivezl je k nám. Holky hučely, že chtějí jít ven, a tak jsme vyrazily alespoň na krátkou procházku. Zmrzka měla v tomto počasí zavřeno, tak nepohrdly lízátkem. Irča si mohla alespoň odpočinout po noční inventuře...

Dnešek byl takový hrozně unuděný a utahaný... Počasí tomu odpovídá. I holky místo aby si hezky hrály, tak z nudy hlásily, že mají hlad... A já mazala jeden chleba za druhým. Irča pak žasla, že Naty jedla chleba s pomazánkovým máslem :-). A jak do ní padal!

Manžela mám zase někde v terénu a v TV dávají velké kulové... Asi si půjdu vzít knížku do pelíšku...

Den 123.

Úterý

Sára, morčátko od sousedů. Jsou na dovolené a my jim ho chodíme krmit. Píská, když se otevře lednice a nežere asi nic jiného než salátovou okurku :-). Vše ostatní jí v kleci zůstává...

Dnes dopoledne si vzala Irča Káju i Kristýnku k sobě a já tu stihla s Alešem alespoň vyluxovat a vytřít. Chvíli to i vydrželo čisté, když tu holky nebyly :-). Irče asi vystavím "Řád zlaté hlídačky!" Nestává se tak často, aby si někdo dobrovolně chtěl vzít obě holky najednou :-).

PS: Kamarádce se dnes narodila dceruška Karolínka! Má skoro 4kg a je podobná bráškovi... Kryštůfek je stejně starý jako naše Kikinka. Moc jim přeji, aby byla Kájinka to nejhodnější miminko a Fíček ten nejlepší bratříček :-). Asi to bude teď fičák, ale Zuzka je holka šikovná a má super hlídací četu! Gratulujeme!!!

Den 122.

Pondělí

Léto, kde jsi? Sluníčko ani nevykoukne, venku zima. Vítr fouká a děti zlobí doma. Irča mi přivedla Karolínku ze školky a Natálka zůstala rovnou u nás. A tak jsem je vyfotila, princezny naše :-).

Dnes slaví narozeninky Tadeášek! Dva roky to jsou, co vykoukl na tento svět. A mě to přijde jako včera... Tak všechno nejlepší!!! Posíláme velkou pusu do Brna...

Večer mám rozlučku v MUMu. Jsou před námi dva měsíce prázdnin a 3 holčiny už v září půjdou do práce... Tak si ten večer pořádně užijeme!

Den 121.

Neděle - první letní den

Dnešní dopoledne jsme vyzvedli Káju u babičky Vierky a jeli do Písnice. S mamkou jsme uvařily výbornou koprovku a všichni jsme si pošmákli...

Ary oblíbený medvídek...

Ara...

Pak jsme jeli k babičce Vierce, kde jsem si nafotila kytičky, Kája si pohrála s Emičkou a teta Lucka přišla s Viktorem ukázat fotky z Dánska... No nádhera! Tam bych se s foťákem vyřádila.

Kytička od Kájinky pro maminku...

Den 120.

Sobota

Můj fotoútlum pokračuje. Mám pocit, že fotky nestojí za nic a že to jsou spíše takové nouzovky. Možná to bude celkovou náladou. Nejraději bych prospala dny i noci. Kór dnes, když se o mě pokoušela migréna.

Dopoledne jsem vzala děti a psa a šla pěšky k babičce Vierce. Aleš pak za náma přijel autem (má plný kufr zboží, takže by nás stejně nepobral). Cestou jsme vyzkoušely několik dětských hřišť. Kiki měla premiéru na tobogánu.

Po obědě jsem chtěla uspat holky a místo toho uspala sebe. Bolest hlavy neustoupila, a tak jsem si musela vzít další prášek. Kristýnku jsme nechaly manželovi a jely na houby. Pak jsem litovala toho, že jsme mu nenechaly i Káju. To je tak neuvěřitelně ukňourané dítě!!! Celý zbytek dne jsem řešila, po kom to má!!! :-D

Den 119.

Pátek

Dnes byl poslední MUMový den. S dětičkama jsme se rozloučily pohádkou o Perníkové chaloupce. Přišla ji zahrát jedna mladá slečna, která dělá diplomovou práci... Děti si vyrobily vlastní perníčky. Skvělá byla Kristýnka. Ta si nalepila lístečky na perníček, a pak to hned i "oloupala" :-D.

Dostaly jsme s holkama kytičky a všechny možné dobrůtky (čokoládičky). Tato růžička byla ale nejkrásnější! Tak velkou jsem snad ještě nedostala :-).

Odpoledne měla jet Kája k mojí ségře na krám. Mamka ale volala, že jedou s tátou do Počernic na poštu, a tak Káju vyzvednou. Ta se sekla, že u nich spinkat nechce. Přitom celé odpoledne otravovala, kdy už se pojede na ten krám... No nic, no. Tak třeba příště. Hlavně že za hodinu mi říkala, že už si to rozmyslela a chce jet... Měla smůlu, holčička. Takhle se nudí doma. Venku je ošklivo, všichni kamarádi jeli pryč...

Den 118.

Čtvrtek

Nedávno jsem se rozčilovala, že jen co vytřu, tak někdo přijde a udělá čurbes... Ráno, když jsem přijela ze školky, našla jsem vyndaný olej ze skříňky. Kiki si hrála, zatím co ji tatínek "hlídal". Chtěla jsem ho uklidit a vyklouzlo mi víčko z ruky a už se to tu vesele mastilo všechno... A tak když už jsem byla u toho vytírání, vzala jsem rovnou celý byt. A jen co se mé drahé dítě probudilo, přišlo do obýváku a pustilo druhou ozdobičku na zem. Opět netuším, kde ji vyhrabala. Ale nic si z toho nedělala... Utěšovala jsem se tím, že štěstí teď opravdu potřebujeme... :-)

Babička Vierka nám pravidelně nosí tyto růžičky ze zahrádky. Nádherně nám tu voní... Škoda, že z fotky to není cítit.

Odpoledne jsme zašly na kopeček zmrzlinky a na hřiště. Natálka toužila po Káje, tak jsem jim ji "půjčila" :-). Irča celá nadšená, že díky Káje Naty snědla celé kuřecí stehno! Ona Natálka maso nejí, ale když ho jedla i Kája... :-D

A z večerního venčení hafíka jsem si domů donesla tři čtyřlístky!

Den 117.

Středa - Karneval

Nestíhám. Celý den jsme nebyli doma. Ráno jsem ze sebe udělala "chlapa". Dokonce jsem se navonila pánským parfémem! Pobavila jsem všechny MUMky :-). I vlasní dítě mě pozorovalo nevěřícně, kdo že ho to nosí! Byla to sranda. Nejvíc mě pobavila malá Adélka alias "zdravotní sestřička" a Radka s malou Eliškou (zajíčci).

Doma jsme se stavily jen na převlečení někdy ve 3 hodiny odpoledne a do večera byly venku...

Den 116.

Úterý

Asi prožívám nějaký fotografický "útlum" či co. Dopoledne jsem byla na službě v MUMu a zapomněla foťák. Odpoledne jsem s Kristýnkou usnula a byla ráda, že mi Káju po spaní vyzvedla Irča. Když jsme za nima chtěly jít na hřiště, málem nás odfoukl vítr, a tak šla Irča s Natálkou k nám na kafíčko a bublaninu.

Když se vítr uklidnil, šly jsme ještě chvíli na hřiště, kde byly holky z MUMu s dětma. Pár fotek jsem vyfotila, ale nic, co by mě nějak extra oslovilo. A tak jen tato jedna s Adélkou...

Zítra máme v MUMu rozlučkový karneval, tak snad něco "ulovím" a napravím svou reputaci :-).

Den 115.

Pondělí

Dnes jsem nestíhala fotit. Dopoledne jsem si hrála s fotkama a tvořila mix fotek na památku pro odcházející MUMky. To je žrout času!

Odpoledne jsem se rozhodla, že vezmu holky na gymnastiku. Musím dořešit tu přípravku od září. V jednom člověku se to dělat nedá, a tak jsem si myslela, že Darinka by mi s tím mohla pomoci. Má Klaudynku, která na gymnastiku chodí a Walerii, která je o rok starší než Kristýnka. Bohužel mi řekla, že letos ještě ne, že si chce užít ještě rok "volna".

A tak mi to v hlavě šrotovalo. Koho bych tak mohla oslovit, kdo by mi pomohl... A jako zázrakem tam byla i malá Laura s velkou ségrou Verčou. Koukaly se, jak jim cvičí prostřední sestřička Kamilka. Laura se hned přidala ke Káje a cvičily spolu v přísálí, a tak jsem se jala vyzvídat :-).

Verču si pamatuji jako malou holčičku, co chodila na gymnastiku. Je to čerstvá maturantka a malá Laura bude mít 4 roky a na gymnastiku se moc těší... Riskla jsem to a šla Verču oslovit. A vypadá to, že to klapne! Měla z toho radost! Prý už si mockrát říkala, že by jí to bavilo...

Jak jsem pozorovala ty cvičící holčičky, vrátily se mi vzpomínky na moje mládí trávené v této tělocvičně. Kolik toho člověk zapomene! A najednou se to vše vylouplo. Známé vůně, známé pohyby... Přišlo mi, že je teď na gymnastice vše jiné, ale není :-).

Kája se vrátila domů příšerně hladová. Nejen Kája, ale i já a Kiki. Zhltaly jsme večeři, kterou nám tatínek uvařil a holky brzy odpadly. Já je budu rychle následovat :-).

Den 114.

Neděle

Ještě že jsem se v sobotu dohodla s mámou, že přijedeme až po obědě! Já se vyhrabala z postele v 10:30 a Aleš až o hodinu později a měl pocit, že mu praskne hlava. Do toho měl vyřvané hlasivky, jak včera usilovně vyprávěl ty své historky :-).

Zlatá tchýně nás nechala vyspat a postarala se o holky. A v poledne jsme si ohřáli její výbornou dršťkovou polévku.

Pak jsme se všichni poskládali do auta. Řídila jsem já (nechtěli jsme riskovat zbývající alkohol v krvi mého muže :-D). Odvezli jsme babičku k prababičce a zajeli do Písnice na třešně.

Natrhala jsem jich dosta a dost a podělila babičky i Haislovi. To bylo radosti!

Babička Ilonka nám ještě nabalila domácí vajíčka, ředkvičky a salát... To bude BIOžrádlo! :-D.

Do večera jsme byli ještě u babičky Vierky na zahrádce. Po příjezdu bylo Káje hrozně špatně a pak se nám pořádně pozvracela. Ani jsem netušila, že snědla tolik třešní! Pak to zapila a bylo to. Naštěstí se jí hned ulevilo a zítra půjde do školky!



Takový náročný, ale úžasně prožitý víkend!