Den 141.

Sobota

Dnes jsme celé dopoledne nevěděli, co vlastně podnikneme. Měli jsme dvě možnosti. Buď se pojede k dědovi Kůťovi nebo odpoledne k Denise na grilování.

Ráno jsem zajela nakoupit, a pak čekala, jak se rozhodne zbytek rodiny. Alešovi se podařilo mezi tím ještě uspat Kristýnku, a tak jsme čekali, až se probudí.

Vyhrál děda a koně...

Taťka rozhodl, že dnes jsem já za tátu a on za mámu, takže budu řídit až do Chlístovic. Vzal si foťák a začal dokumentovat cestu. Nafotil mi tachometr, hodiny, kamerový systém, blondýnu, která by prý mohla jet s náma... Naštěstí ho to brzy přestalo bavit. Když fotil, bylo to lepší. Kecal mi pak totiž do řízení. Výsledkem akorát bylo, že jsem chtěla na každé benzíně stavět a přesednout si. V něčem jsem byla přeci jen lepší než on - ve spotřebě! :-)

U dědy byl klid a pohoda. Tam nikdo nikam nepospíchá. Vypili jsme si kafe, šli se kouknout na koníky. Já se prošla po okolí a našla mladého kosáka, který se maskoval v listí...

Děda pak osedlal Oukynu a my koukali, jak jezdí. Kiki byla z koníků nadšená. Hejkala, aby si je mohla jít pohladit...

Na tenhle okamžik se Karolínka vždycky nejvíc těší - když jí děda řekne, že může jet! Září a ani nedutá. Byla by vždycky nejraději, kdyby ji nikdo nedržel, ale to si zatím děda nedovolí...

Když si Kristýnka všimla, že sedí Kája v sedle, začala se toho také dožadovat, a tak i ona poprvé jela na koni :-). Oukyna poznala, že veze malé mrně a i její krok byl najednou takový "opatrný". A Kiki se culila... Ani nechtěla dolu.




Pak jsme si ještě ogrilovali klobásky a holky se pomazlily s čičinkou... Uteklo to hrozně rychle a my museli jet za hafanama. Nechali jsme je dnes raději doma. Megan totiž dost kulhá a Benjie by nám tam zdrhnul za nějakou zvěří v lese. A nahánět ho hodiny v cizím lese... To už nám stačilo párkrát u nás na poli...