Den 186.

Úterý

Dopoledne nakupovací. Jely jsme s Bárou k ségře na krám pro zásoby do MUMu. Otevření už se blíží... Podlaha se bude dodělávat o víkendu a ještě to chce natřít futra apod. Jsem už z toho všeho krapet unavená. Vedro tomu nepřidá...

Odpoledne mi připravila Kája šok. Čekaly jsme, až se Kristýnka vyspinká, že půjdeme s Megan a vezmeme si k sobě Natálku. Jenže Kája dělala blbosti, hopsala na sedačce a nějakým záhadným způsobem se jí podařilo zakopnout a letěla po hlavě na zem. Rána to byla pěkná! Ani nebřečela. O to víc jsem byla v šoku. Musím říct, že mi to v první chvíli vůbec nemyslelo. Nemohla jsem se rozhodnout, co dělat.

Do toho přišla s úsměvem Kiki z pokojíčku... Alešovi jsem se nemohla dovolat (stejně byl na druhém konci republiky - tak to bývá, když se něco děje), dělal zrovna někde objednávku a neslyšel opakované zvonění telefonu...

V hlavě jsem si srovnala, že je úterý a že tam je naše pani doktorka. Posadila jsem Káju do Zappek, Kiki vzala na ruku a letěla k doktorce (máme to naštěstí hned u baráku). Do toho se mi dovolal Aleš a já ani nevím, co jsem mu v tom mém rozpoložení řekla. Určitě jsem nebyla milá a asi jsem mu ani situaci moc neosvětlila...

Pani doktorka Káju prohlídla a uklidnila mě, že to vypadá dobře, že děti hodně vydrží. Dala mi homeopatické kuličky a papír na chirurgii, který doufá, že nebudeme potřebovat.

Mít hyperaktivní dítě, tak mě taková věc asi nerozhodí, ale tohle je druhý úzaz hlavy za posledních pár dní, co se Káje stal... Ona sice hopsá, chvíli nepostojí, ale je na sebe v zásadě hodně opatrná...

Je večer a vypadá to, že je vše v pořádku. Budu jí teď pár dní více pozorovat a uvidíme. Bouli na čele má pěknou. Do toho tam je vidět ještě původní "dírka" po minulé nehodě... To budou ve školce koukat, jak jim tam Kája přijde "vybarvená". Už aby ta školka byla!!!



PS: Volala jsem dnes na výsledky punkce. Vše je naštěstí OK, tak jsem si oddychla...