Den 174.

Čtvrtek

Dnes jsem si zahrála tak trošku na au pair. Dopoledne jsem hlídala malého "Dvojtu" (jmenuje se Vojta, ale pro Káju to je prostě Dvojta). Jsem zjistila, že Kristýnka začíná žárlit a hlídat si svou maminku. Byla běsná, že se musela dělit :-). A chovat ty dva špunty najednou bylo něco! Přežila jsem, děti taky :-))).

Odpoledne jsem si došla pro Adélku s Péťou. Hřiště zelo prázdnotou a neznám nic horšího než nezabavené děti! A Denisa byla ráda, že mohla v klidu domalovat byt... Kája dostala od Adélky koloběžku (říkala, že je na ní už malá a že bude mít novou, a tak ať si ji Kája klidně nechá...). A naše přehnaně opatrné dítě si vysloužilo svůj první úraz, při kterém tekla krev! Nadšená z koloběžky, si to mastila rychle domů za tatínkem a na nerovném chodníku se jí zaseklo přední kolečko a už letěla vzduchem přes koloběžku rovnou na čelo. Zkontrolovala jsem ruce, nohy, zuby... Říkám si: "Dobrý, jsi celá!" A za chvíli slyším, jak piští, že jí teče krev... Malinký kamínek jí na čele udělal "dírku" a z té teklo krve jak z... A tak jsem jí musela slíbit, že jí to doma tatínek umyje a já zalepím. A tak se teď pyšní úžasnou obrázkovou lepenkou na čele a je klid :-). Hned jsem si vzpomněla na Neny a její zázračné kuličky na boule :-))).








Zítra nás všechny čeká zubař. Poslední roky se už celkem bojím, kdy už... Nějaká ta plombička... A zatím... ťuky,ťuk... stále nic... Tak doufám, že i zítra to tak bude :-). Nejhůř na tom je vždy Aleš a jelikož se na něj kouká Kája, je hrooozně statečný a nikdy ani očkem nemrkne! :-DDD

PS: Meganka má dnes 9. narozeniny. Úplně jsem na to zapomněla!!! Až se stydím. Však jsme jí to druhý den vynahradily. Dostala piškotky a jiné pamlsky pro pejsky. Babuška naše stará. Je mi líto, když vidím, jak nám každým dnem chřadně... Ale už teď "přetahuje" o 2 roky oproti průměrné délce života německé dogy :-(...