Den 184.

Neděle
...po sedmi letech na Mydláku...










Je nedělní ráno... Kája se budí v 7 hodin. Kiki s Alešem ještě spí. Nechce se mi z vyhřáté postele. Moc jsem toho nenaspala. Kontrolovala jsem holky, zda nejsou odkopané a každou chvíli kojila... Ale i tak se těším na celý den, co je před námi...

Špatné počasí způsobilo, že první dojem z mého milovaného Mydláku nebyl pro děti ani manžela nijak okouzlující. Dostali jsme pokoj č. 1, který je stále ve stejném stavu, jako před 27mi lety, když jsem tam poprvé přijela i já (jako roční špunt). Stejné povlečení, stejné postele, stejná záclonka :-))). Věřím, že přijet tam někdo bez mého srdečního zainteresování, již se tam nevrátí :-). Sice mi nabízeli nový "srub", ale přišlo mi zbytečné platit za 1 noc o 100,-- víc a asi by to ani nemělo to své kouzlo.

Na první pohled nové záchody a kuchyňka... Na druhý pohled jsem zjistila, že má jen budova novou fasádu a vše je při starém. Teplá voda jen ráno v 7h (než se vyčerpá bojler), záchody, umyvadla... Vše stejné :-).

Dostaly mě prolejzačky. Stále ty samé :-). Mám stejnou fotku na "zeměkouli" jako holky letos! Jen lodiček ubylo. Zůstaly dvě a poplatek za hodinu se zvýšil. Jako dítě jsem pomáhala lodičky půjčovat. To byl jiný "provoz" na rybníku. Bylo jich 12 a byl to hukot :-). Měla jsem pak za odměnu libovolný počet jízd...

Když jsem ráno vylezla s Kájou z pokoje, byla to nádhera... Labutě na vodě, žádné šedé mraky a vykujující sluníčko. Jo, to už začalo vypadat nadějně :-). Aleš s Martinem vyrazili na ryby a já s Lenkou, holkama a Megankou jsme vyrazily do Zlivi.

Zliv je stále stejně krásná. Pamatuji si každou ulici a vím, kam která vede... Vždy, když vidím kostel, si vzpomenu na "Mrkvany". Když chcete naštvat Zliváka, řeknete mu "Mrkvane" :-). Prý se kdysi kolem kostela pěstovala mrkev... Když jsem viděla letní kino, vzpomněla jsem si na své první rande a první líbačku :-). A tak bych mohla pokračovat...

V sámošce jsme koupily rohlíčky a donesly čerstvou snídani i babičce Vierce s tetou Jitkou. Babička vzala Benjieho a šla s námi na chvíli na Mydlák...

Najednou tam bylo plno lidí a dětí (v sobotu to vypadalo, že je kemp prázdný). Kája se začala kamarádit s nějakou Terezkou a její ségrou Markétou. "Zeměkoule" je úžasným místem na seznamování :-). A já měla krásný pocit z toho, že i holkám se tam začíná líbit.

Aleš se vrátil z ryb také nadšený. Na obídek jsme šli k Lence na zahrádku, kde jsme grilovali masíčko a po kávičce se vrátili zpět na Mydlák. Půjčili jsme si lodičku a zajeli se podívat na druhý břeh... Martin si máknul :-). Lodička měla pěkný ponor. Měla jsem co dělat, držet Kristýnku. Byla jak z hadích ocásků. Holt to pro ní byla nuda. Kája si lodičku užívala líp.

Pak nastalo smutné loučení. Ale dohodli jsme se, že příští rok se opět na Mydláku sejdem. Ráda bych tam pobyla s holkama minimálně týden. I Aleš souhlasil (i když pod podmínkou, že mu koupím rybářskou povolenku :-)). S Lenkou a Martinem nám tam bylo úžasně! Moc jim děkujeme, že si na nás udělali čas a nelenili se i vedle nás ubytovat :-). Bylo to super...

Po velkém loučení s Lenkou a Martinem jsme vyrazili pro babičku Vierku a Benjieho. Vzpomněla jsem si, jak jsme vždycky odjížděla z kempu a tekly mi slzy jako hrachy... Jooo, puberta a první lásky :-))).

U tety Jitky jsme si ještě dali kávičku a popovídali si s Andulkou a Láďou. S nima je také vždy velká sranda... Když jsme se pak "nalodili" do auta, pronesla babička, že je moc ráda, že jsme ji vzali s sebou, že si to také moc užila! No prostě super víkend...

Kdo by to byl po sobotním ránu čekal, že??? :-DDD