Den 100.

Houbová neděle

Dnes jsme bez tatínka. Ráno vstal brzy a jel pomáhat Dušanovi na krám. Vrátil se včera večer hodně pozdě a říkal, že práce tam je jako na kostele...

Naštěstí měla babička Vierka volnou neděli, a tak jsme ji trávily společně. Dopoledne jsme s ní krmily zvířátka na krámě (holky se pomazlily s králíčkem, morčátky, nakrmily rybičky a Kiki stihla udělat ve zboží naprostý chaos)...

Potom jsme jely na nákup do Globusu. Kiki chrupala v autě a babí jí hlídala a já zatím oběhla vše potřebné. Zítra je den dětí, a tak mi dala babička za úkol vybrat holkám něco pěkného. Tak jsme koupily plavací desku a malý nafukovací člun. Vše v létě využijeme u babičky v bazénku :-).

Doma jsme rychle vyndaly nákup, daly oběd, vyvenčily psy a jely k lesu...

Přesně za týden bude na tomto místě Pohádkový les. Doufám, že počasí nám bude přát a nebude všude tolik bláta a už vůbec nebude pršet!!!

Hned na kraji lesa jsem začala nacházet houby! Bylo jich tolik, že jsme měly k večeři houbovou omáčku :-). Je fakt, že jich mohlo být klidně i víc, ale pocit to byl uspokojující. Já hledala, Kája sbírala a Kiki se nesla na zádech v Ergu. Babička nacházela hlavně ty velké kusy, já ty střední a Kája našla toho úplně nejmenšího hříbečka :-). Holt oči nám slouží čím dál hůř...

Po prvních pár metrech už Karolínka kňučela, že chce jít domů, a tak jsme začaly zpívat všechny možné písničky. Kiki mi notovala za krkem a když už mi došly texty, začala plácat "Paci, paci, pacičky...".

Pak už byla protivná i ona, a tak jsem jí musela "vypustit". Vše bylo dobré do chvíle, než zajela obličejem do cesty plné bláta... Ještě že měla babička kapesník! :-) V první chvíli jsem to chtěla fotit, ale převládl pocit solidarity a jala jsem se zachraňovat.

Dnes už se těším, až budou holky spát a vrátí se nám táta domů. Jdu je zahnat do hajan a počítat MUMokasu. Konec měsíce je tu a zítra začíná ČERVEN!

Den 99.

Sobota - Chlístovice...

Dnešní upršenou sobotu jsme strávili částečně u dědy Kůti a doma. Holky se pomazlily s dědou a koukly se na koníčky. Já rychle skočila do lesa s touhou najít nějakou houbu... Našla jsem ale tak akorát velké houby! :-)

Teď si nejsem jistá, která z těch dvou kobylek to je...

No, Myra to asi nebude, takže to je Oukyna :-).


Šmudla (černý) má nového parťáka Lukyho...

Tady si kluci šeptali něco do ouška...

Kristýnka a kopretiny...

Dědy kobylky :-)

Místo hub jsem v lese potkala šnečka...

A na louce zvoneček...

U dědy jsme dlouho nebyli. Aleš potřeboval být brzy doma, aby mohl jet pomoci Dušanovi s novým krámem. Je večer a stále není doma. Čekám alespoň na tchýni, abych mohla skočit se psem. Ta říkala, že v 8 tady bude, ale známe babičku... Čas není její silná stránka :-).

Den 98.

Pátek

Dnes ráno jsem nebyla schopná se probudit. Představa, že musím rychle vypravit Káju do školky, vyvenčit psa a nejlépe ještě Káju odvézt (manžel toho v noci moc nenaspal, a tak ráno nebylo v mých silách ho probudit), mě přimněla k tomu, že jsem vzala telefon a Káju ze školky omluvila. Protáhla si buzení o půl hodiny později a spala dál. Každá minuta byla dobrá...

Dopoledne jsme byly v MUMuové školičce. Jako každý pátek byla plná holčiček a jen jednoho chlapečka... Vyráběli jsme sluníčko z krabiček od sýrů :-).

K obědu si Kája přála krupicovou kaši. Nikdy ji nemohla pozřít a poslední dobou by ji jedla klidně každý týden. Já si k ní přikusovala zbytek jahodových knedlíků. Sladké jídlo si už dlouho nedám... A pak jsme všechny zalehly a spaly a spaly...
Venku prší, přímo leje. A tak jsme zavřené doma, srazík s holkama ze ZŠ padnul. Měly jsme se sejít u Evy na zahradě... Tak snad jindy.

Volal děda Kůťa, že má zase nového poníka a zda nechceme přijet. Zítra tedy vyrazíme směr Chlístovice. Asi bude potřeba sbalit gumáky a pláštěnky :-).

PS: Dnes se tetě Káje narodil malý Mikuláš. Tak má Mája a Filípek malého brášku. Gratulujeme a přejeme hodně zdravíčka a štěstíčka. Ať je to pohodové miminko!

Den 97.

Čtvrtek

Dnes ležel foťák celý den bez povšimnutí. Vyfotila jsem dvě nouzové fotky s tím, že se budu stydět je sem vůbec dát. Večer holky řádily v ložnici, blbly s lampičkou, a tak jsem je u toho cvakla. Pak jsem musela ložnici opustit a povolat tatínka, aby je zahnal do hajan. Nějak mi dnes došla síla...

Dám vanu a půjdu spát...

PS: Teď mi přišel mail od pani učitelky Mileny a v něm fotečky spokojeného koťátka. U jejího vyprávění jsem se musela smát!!! Tak alespoň něco veselého dnešní den...

PSS: A teta Zuzanka z Brna má dnes "30". Tak jí přejeme hodně štěstíčka, zdravíčka, lásky, radosti s TT a do budoucna další malý uzlíček štěstíčka...

Den 96.

Středa - Kiki 16 měsíců

Dnes si pro Golfa přijela Pája. To vám bylo vítání! :-) Měl neskutečnou radost. Dostali jsme za hlídání koš plný jahod až z Polska! Večer k nám přijde babička a uděláme jahodové knedlíky a upeču bublaninu... To by bylo, aby se to vše nevyužilo! Kristýnce také moc chutnaly. Hned se do nich pustila :-).

Ráno jsme jely s tetou Luckou a Viktorem do jednoho Secondhandu, kde jsme si vyhrabaly pár hadérek pro děti. Kus za 20,-, nekupte to! Odpoledne jsme byly chvíli na hřišti...

Filípek se mazlí s pupíkem... Brzy bude mít brášku nebo ségru. Karolína v pondělí započala 41. týden :-).
PS: Mourovatý kocourek "Mikuláš" si dnes našel nový domov. Dostala ho dcera paní učitelky z MŠ. Zdárně dnes odmaturovala a doma v posteli ji čekalo mourovaté překvapení :-). Věřím, že kocourek se bude mít náramně...

Den 95.

Úterý - Besídka

Dnes byla ve školce besídka určená hlavně pro maminky. V šatně na stěně visely obrázky na kterých namalovaly děti své maminky. A tohle je maminka Karolínky :-). Celá já! To dítě má talent!!! (po mamince :-DDD)

Golf má od rána dobrou náladu, je vidět, že se mu ulevilo. Já tu dnes jen kapu kapičky, mažu mastičky... Megan jsme vykoupali ve speciálním šamponu... Holt zvířata jsou radost, ale také starost.

Stihla jsem ještě upéct tvarohový koláč. Moc díky Diny za recept. Nechala jsem se inspirovat a dobře jsem udělala. Je opravdu vynikající!!! Maminky ve školce ho chválily a chtěly ho také znát... Oživila jsem ho čerstvou jahůdkou a nemělo to chybu! Rychle se po něm zaprášilo.

Byla to první besídka, na které jsem byla. Bylo to úžasné. Děti moc šikovné... Jen dvě holčičky to obrečely (jedna z nich byla i Natálka). Fotila jsem, co to šlo, ale kvalita fotek mizerná. Holt málo světla, moc pohybu a s bleskem to nebylo ono. Ale tak to hlavní je zachyceno.

Když pak nastoupila naše "MUMotrojka", byla jsem dojatá. Ani už nevím, co recitovaly, ale byly tak kouzelné! Ani nepotřebovaly žádnou nápovědu od pani učitelky. Adélka to všechno "vedla" :-). Ona byla ze všech dětí slyšet nejvíc...

Kristýnka si to opět užívala. Nejprve sledovala děti u tety Irči na klíně, pak přešla ke mně a při volné zábavě postupně obešla všechny možné tety... Nejvíc se jí líbila Míši babička. Té nanosila skoro celou kuchyňku. Uvidíme, jak dlouho jí tento povahový rys vydrží :-).

Nej nej místo byly záchodky a umývárna. Málem jsem Kristýnku nedostala pryč. :-)

Tatínek besídku bohužel nestihl, ale přijel si pro nás. Vzali jsme Káju za odměnu na zmrzku a ona tatínkovi předvedla také jednu říkanku.

Den 94.

Pondělí - výlet na veterinu...

Ráno jsem odvezla Káju do školky a dohodla se s pani učitelkou, že si ve středu vezme to mourovaté kotě od našich...

Dopoledne jsem se s Kiki stavila v MUMu a nafotila "šátkování" a ofotila si zprávu z endokrinologie, abych ji mohla dát mé obvoďačce. Domluvila jsem se s ní, že mi dá nové doporučení kvůli té mé cystě na štítné žláze a už jsem se objednala k jedné pani doktorce na Praze 8. Tak uvidíme. Volala jsem také na Bulovku na výsledky a žádné nejsou. Tu tekutinu prý nikam neposílali... No tak nevím, proč mi pan doktor dával podepsat papír, že souhlasím s biopsií štítné žlázy. Sestra se mě ptala, jak to vypadá a měla radost, že se mi to zatím zpátky nenaplnilo. No, co není, může být. Rádo se to vrací. Termín mám až 13.7. (a to můžu být ráda), tak snad to do té doby vydrží...

Kájinku mi dnes ze školky vyzvedla Irča a pak šly s Natálkou na zmrzlinku. Dala jsem jim po vyspinkání na chvíli i Kristýnku a šla si pro to doporučení a vyvenčit hafany. Golf jednou ve výtahu kníknul, když se kolem něj otřela Megana. Myslela jsem, že ho třeba šlápla... Odpoledne jsme byly s holkama na hřišti a když jsem se vrátila domů, říkal Aleš, že je Golf nějaký divný. Chudákovi se udělala na uchu "kapsa" plná krve s hnisem a děsně ho to bolelo. Stačilo k tomu jen to, že se mu začal dělat zánět v uchu a oklepal se. No a tak jsem dala Káju k sousedům, naložili jsme Kiki a psy a jeli na veterinu. Volala jsem a psala Pavle do Polska, co máme dělat. Telefon pak měla nedostupný, a tak jsem vzala zodpovědnost sama na sebe a jeli jsme.

Megan má zase ty své fleky na těle a hlavou poslední dobou také klepe, a tak se mi cesta na veterinu docela hodila. Fronta tam byla pěkná a naštěstí sloužil můj oblíbený pan doktor. S Pavlou jsem se spojila ještě v čekárně, a tak mi do sms napsala, co s tím uchem už měl a jak ho léčili.

A tak jsem odcházela z veteriny opět o pár set chudší, ale psům se snad ulevilo. Megan zánět v obouch uších a šampon na fleky. Golf atb a injekce proti bolesti a řada dalších mastiček a kapiček. Musela jsem si to vše psát, protože informací to bylo tedy spousta...

Pavla mi pak volala a byla z toho celá špatná. Ale co, stejně bysme na tu veterinu museli tak jako tak. :-)

A když jsme přijeli domů, mastila jsem uspat děti a pádila na MUMoschůzi. Tentokrát byla u Zuzky na zahradě. Byl slíbený ohníček a buřtíky, ale na ten se už nedostalo...

Den 93.

Neděle

Dny na mém blogu naskakují nějak moc rychle... Děti jsou čím dál větší a šikovnější a my dva máme radost, že je máme.

Dnes jsme se společně moc nasmáli. Dnešní den byl moc a moc fajn a já si uvědomila, že jsem hrozně šťastná, že mi nic nechybí a že mám kolem sebe moc fajn lidičky... Takový ten pocit, kdy se v duchu jen usmíváte a bojíte se něco z toho říct nahlas. Prostě jsem si to užívala a když jsme jeli od našich, drželi jsme se s Alešem na ruku a to je pro mě vždy takové to nevyřčené "jsem ráda/rád, že tě mám"! Někdy mám pocit, že kdybych to řekla nahlas, vše bych zkazila. Možná je to chyba, možná si dotykem a pohledem řekneme víc než slovy...

Sranda byla už od rána... Holky řádily s tatínkem v posteli (babička přivezla ráno Káju a jela chytat ryby - to jako akvarijní :-)), já vyvenčila hafíky a snažila se doma něco rychle udělat, než se mi holky začaly plést pod nohama. A tak jsem vymyslela, že jeden z nás vezme děti ven a druhý doma rychle vyluxuje, vytře a uvaří oběd! Čekala jsem, že doma budu já, ale byla jsem vyslána na hřiště.

Před obědem si Káju zase babička vzala k sobě, my si dali oběd a když se Kristýnka vyspinkala, jeli jsme do Písnice na dortíček a kávičku. No, byla to mňaminka! Ségra je čím dál lepší v pečení. V úterý letí na dovolenou, a tak mi ukázala nové plavečky - moc hezké! Dovolenou jim v dobrém závidím. Také bych ráda někam "vypadla", změnila prostředí a bylo by mi úplně jedno kam :-).

U našich jsem si nafotila zvířátka. Je to tam taková malá farmička :-). Z Ary je už úplně jiný pes. Získala určité sebevědomí a pěkně řádí. Veselá je stále stejně. A nikdo by už nepoznal, že někdy kulhala. Pěkně přibrala a srst jí zarůstá. Ještě chvíli a bude z ní nádherný pes...

Dokonce se stihli naši vrátit brzy od tety z hor, a tak se Kikinka pomuchlala s babičkou a dědečkem.

Dostali jsme domů vajíčka, ředkvičky a dortíček a ještě se s mamkou a ségrou zajeli podívat na jeden krámek, který mají kousek od baráku... Aleš si hrál s myšlenkou vlastních chovatelských potřeb, ale spíš to vypadá, že ne. Nejvíc to vázne na kapitálu...

Ara (po 6ti týdnech u našich)

Od našich jsme jeli pro naše dva hafany a převezli je k babičce Vierce, kde řádila Karolínka s malým Míšou od tety Magdy.


Golf se u nás zabydlel skvěle. Má rád svůj klid a většinu dne prospí. Ven chodí s chutí a už mají dokonce s Megan sladěné kakání :-). Občas se mi povede to sebrat i do jednoho pytlíku :-DDD. Jediné, co ještě nemáme moc vychytané, je nastupování do výtahu, kde už stojí Megan. S tím má Golf prostě problém a musím ho tam vždy natlačit. A dnes jsem ho dokonce zvedla do náruče a dala do kufru, neboť odmítal i skočit do auta, kde už byla Meguša :-). A že je ho kus! Ještě že nemusím nikam tahat a nosit Meganu :-DDD. Ta váží asi jak já (no, teď už možná vážím víc jak ona a to se fakt nemám čím chlubit!).


Domů jsem se vydala pěšky s hafíkama. Tatínek odvezl holky autem a zatím jim dal večeři. Megan se zase za námi táhla jako... A teď spí a má nějaké živé sny :-). Cestou jsem si na louce vyfotila moje milované kopretiny!

A teď šup, šup, vyžehlit pár kousků prádla a tradá se pomazlit s Alešekem :-).

PS: Si tak žehlím a došlo mi, že jsem zapomněla napsat, že se Kája zbavila strachu z potápění a při dnešním večerním koupání nedělala nic jiného, než že měla hlavu pod vodou. Byla jsem s holkama ve vaně a když se přede mnou ponořila poprvé, jala jsem se ji hned vytahovat s tím, že se mi topí dítě a že bude celá vyděšená! Ona se vynořila a hrozně se smála. Já koukala jak blázen. A Aleš mi říká: "Ty nevíš, že se umí potápět??? Já myslel, žes jí to naučila ty!" :-D. Prý měl úplně tu samou reakci, když se před ním potopila poprvé. Tak prý trénují na potápění v bazénu. Kája měla hroznou radost, jak jí to jde a hlavně, že se umí potápět jako NENYNKA! Ona jí to totiž minule hrozně záviděla...

Den 92.

Sobota

Golf má za sebou první noc a první den u nás. To je tak zlatý pes. Ani o něm nevím. Ráno při venčení jsem slyšela pár dotazů typu: "Vy toho asi máte málo, co?" :-)))

Jelikož je zvyklý na větší venčení, než naše Meguša, protáhla jsem dnes tělo nám všem. Po obědě jsem vzala psy, děti a kočár a vyrazili jsme pěšky k babičce Vierce. Taťka musel někam jet, tak pak za námi přijel. Kája šlapala na kole...

U babičky zkoušel Benjie Golfa usměrnit. Holt je to tam jeho, tak po něm jednou vyjel. Srovnali jsme ho do latě a Golfíno si raději sám našel místečko v ložnici, kde mu bylo dobře. Benjie ho tam chodil každou chvíli kontrolovat :-). Když se vyspal, přidal se k nám.

Přišli Haislovi a ugrilovali jsme masíčko. Holky se s Golfíkem mazlily a on je za to pěkně oblíz :-).

Holky a jejich hrací koutek...

Příjemný den nám na závěr tak trošku otrávili tři uličníci. Představte si, že se schovali v trávě a střelili Evě do boku kuličku. Ta vypískla, vyletěla. Já si v první chvíli myslela, že jí něco kouslo... Ale byl slyšet i zvuk cinknutí něčeho kovového o plot, a tak jsem se koukla tím směrem a viděla, jak se tam někdo na kopečku krčí v trávě a čeká, co bude... No do mě vjel amok! Už ani nevím, co jsem na ně spustila, ale hoši vzali své zbraně a mastili hodně rychle pryč... Vyděsil mě pocit, že hned vedle Evči byla malá Lucinka a Kristýnka a kdyby se jim třeba strefili do oka... Ani nedomýšlet! Už loni jsem tam s nima měla výstup. Plazili se podál plotu, stříleli po sobě a Kája brečela strachy, že nás někdo zastřelí :-(. Já nevím, že musím mít vždy tak blbé zážitky...

Kiki tu ještě straší, Kája spí u babičky a tatínek, ten se nám ještě nevrátil domů :-(. Opravuje u babičky kuchyňský odpad.

Domů jsem se dostala pěšky. Potřebovala jsem vyvenčit hafany. Megan se za námi ploužila, bylo vidět, že už je to na ní moc. Snad jsem to nepřepískla a nebude zítra pajdat.