Den 330.

Sobota

Včera jsem opustila Aleše a holky a jela MHD do Písnice. Máma poslala tátu se ségrou a Lukášem na hory k tetě, a tak jsme doma kralovaly samy...

Práce nám šla od ruky, dokonce jsme si stihly i popovídat a pořádně se zasmát... Já se i dostatečně vyspala. Hakym mě celou dobu zahříval a v 10 hodin se mu zdálo, že už spím dlouho, a tak mě láskyplně probudil...

Ve 4 odpoledne bylo vše hotové a já se chystala na cestu domů.

Cestu tam i zpátky jsem využila ke čtení. Jitky (Rejcka) knížku Odnikud nikam jsem četla jedním dechem. Až mě na konci mrzelo, že je konec. V závěru jsem dokonce uronila několik slz a říkala si, že na mě musí být pěkný pohled :-). Určitě ji mohu doporučit a Jitce skládám poklonu!






Holčičky přežily, maminku s nadšením vítaly. Kája hned naprášila všechno, co mohla... Tatínek upekl výborný makovec (já ho nějak poslední dobou nepoznávám) a babička mě vzala ještě do Globusu (nakoupila jsem nějaké dárky k mým brzkým narozeninám)...

Jen to malé skřítě ještě v půl jedenácté nespí. Nemůže zabrat... Ach jo...