Den 318.

Pondělí

Ač jsem se dnešního rána tak trochu bála, zvládala jsem vše na 1! Nejhorší byl budíček v 6:30... Ufff... Zlaté svátky... Pak probudit Káju, které se vůbec nechtělo do školky, neboť když je gymnastika, tak tam spí a to ona nerada... Ale i to se obešlo bez větších scén. Kájinka sice trošku prudila s oblékáním kombinézy (ono jí totiž vždy někde něco tlačí nebo škrtí...), ale maminka to ustála bez fyzických trestů :-). Auto jsem si očistila už ráno, když jsem venčila Megan. Dokonce jsem vyzkoušela, zda půjde nastartovat. Šlo.

Pak následoval odvoz do školky. Čekala jsem slzy, ale mladá si vzala pyžamo a nazdar... Metelila si ho uklidit. I pusu mi zapomněla dát.

Pak jsme jely s Kiki k mé gynekoložce Šárce. Po této Šárce se jmenuje malá Šárka od Andypan :-). Svět je malý... Šárka je úžasný člověk. Znám ji z dětsví, chodily jsme spolu na gymnastiku. Teď je z ní výborná doktorka (jsem jí vděčná, že Kiki se narodila v pořádku). Byla jsem původně objednaná na úterý. Volala mi ale před Vánoci sestra, že pani doktorka tam bohužel v úterý nebude, zda mne může přeobjednat. Tak mě napsala na pondělí a mě vůbec nedošlo, že mám v MUMu školičku!!! Ale v 9 už jsem byla v MUMu! Prostě vše na minutu přesně :-).




V MUMu jsem si užívala dětičky. Kiki měla trošku problém. Musela se rozkoukat. Přeci jen tam měsíc nebyla... Pak jsme mastily vyvenčit psa a domů spinkat.

Stále chrupe. Před usnutím trošku bojovala... Ona má celkově teď období, kdy zkouší, kam až může. Často teď slýchám odpovědi typu: "Ne!" Druhý rok se blíží... A s ním i ten vzdor sílí :-).

Za chvíli ji půjdu probudit a odvedu ji k Irče. Natálka se dnes rozhodla, že na gymnastiku už chodit nebude. Ale Irča si naštěstí Kristýnku brát k sobě i tak bude :-). Tak mi spadl kámen ze srdce. Ono je to přeci jen s Kiki obtížnější...

A já se těším, že si s holkama zacvičím a ta přebytečná kilečka, co jsem o svátcích nabrala, začnu pomalu ale jistě dávat dolů. MUMový ples se blíží, tak abych se vešla do šatů!