Den 292.

Středa

Ráno se na mne tiskla rozpálená Karolínka. Teplota opět přes 40 :-(. Zavolala jsem k doktorce a sestřička řekla, ať přijdeme rovnou ráno, že nás vezme přednostně mezi odběry.

Vzala jsem z domova moč, která byla v pořádku, v krku nic, na poslech čistá a CRP nízké. Vypadá to na virozu, pokud se neosype a nebude to 6. nemoc, kterou ještě neprodělala.

Byla to úleva, ale zlepšení nepřišlo. Stále jí horečka stoupá, tak srážíme... Když srazíme, cítí se dobře. Pokud bude horečkování pokračovat i zítra, máme přijít v pátek na kontrolu.

I kdyby jí už mělo být dobře, do školky nemůže dříve jak ve středu. Přijde tím o besídku :-(.



Aleš přijel domů ve 4 hodiny a já jela na gymnastiku. Bylo fajn, odpočinout si od vlastních dětí a protáhnout si tělo.

Dnes má Aleš 33. narozeniny. Ráno dostal pusu :-). Dáreček-nedáreček byl předán už v neděli a moc mě potěšila reakce, kterou vyvolal... Aleše brácha má narozeniny zítra, hned se Alešovi chlubil nejnovějším (a zároveň nejdražším) mobilem, co dostal od své manželky. Náš taťka si ale uvědomil, že o tom to není. Že on má doma manželku, která ho miluje a je ráda, že se jí každý den vrací domů. Která se mu stará o jeho dvě holky a záleží jí na něm, jako na partnerovi... Mým dárkem byl dopis, vyznání... Vím, že Aleš na to není, ale o to víc mne překvapila jeho reakce a slova, která řekl. Jsem ráda, že ho mám :-). Blog sice nečte, ale i tak chci, aby to věděl. Tak ještě jednou vše nejlepší, taťko!