Den 277.

Úterý

Jako vždy, když nemám žádnou fotku, cvaknu rychle děvčata s myšákem. Dnes to vyhrála Kiki. Kája se šklebila, že se fotit nechce... Kikča je teď ve věku, kdy se moc ráda usmívá do objektivu, tak je škoda toho nevyužít :-).



Ráno jsem byla slabá jako moucha. Ač Kája vypadala, že jí vůbec nic není, vzala jsem ji raději k doktorce. Ta řekla, že už to má nejspíš zasebou a že jsem to asi nejvíce odnesla já. Kikči kakání je od zoubků... Doporučila mi vzít si Torecanový čípek a holkám dala cucalí homeopatika.

Aleš dnes zůstal doma a vzorně se staral o holky a uklízel byt. Já se vyhrabala z postele ve 14:00 a cítila, že čípek pomohl. Mám doma zásoby ještě od doby, kdy jsem byla těhu s Kristýnkou. To jsou si zažívala úplně stejné zvraceníčko, kdy ani voda ve mne nezůstala.

Odpoledne už jsem byla schopná chodit a starat se o holky, tak jel Aleš do práce a něco nakoupit. Doufám, že teď už bude zase jen líp...

PS: Ale nebylo špatné spát tolik hodin vkuse! Si ani nepamatuji, kdy se mi to poštěstilo :-).

PSS: Teď jsem se zase vytočila. Koukám, že akce ala odvodník stále nekončí. Teď na mne zvonil jeden slušně oblečený týpek. Jeho vystupování už ale tak slušné nebylo. Značně zadýchaně mi sdělil, že je od telekomunikací. Je prý ohlášený a už tři dny nám mělo na nástěnce viset, že máme mít připraveny poslední tři faktury a občanský průkaz. No nevěřila jsem vlastním uším ani očím. Jak může být někdo tak drzý?!!! Tak jsme mu oznámila, že o ničem opravdu nevím a to jsem zástupce vchodu a že by mě moc zajímalo, kdo ho sem pustil! Máchal mi před očima občankou, ale poděkovala jsem mu a zabouchla dveře s tím, že když chci něco řešit ohledně telekomunikací, volám si svým oparátorům přes mobilní telefon. Onen týpek sešel o patro níže a jeho písničku zkoušel dál... Pan soused ho vyprovodil úplně stejným způsobem jako já a frajerovi nebylo trapné zvonit na vedlejší byt!!! To je doba, to by jeden... (to co já dělala non-stop do dnešního rána)