Den 269.

Pondělí

Jak se mi ráno nechtělo z pelíšku! S Kristýnkou jsme šly vyvenčit Meganku, pohrály si a jely do Písnice pro Karolínku.

Vše bylo v pohodě až do chvíle, kdy mi plnou parou vrazila Ara zezadu do nohou a já se skácela (v jedné ruce Kristýnku a ve druhé foťák) k zemi. Při té příležitosti jsem si zvrkla nohu a málem přizabila svým pozadím Hakyma. V první chvíli jsem nevěděla, co se děje... Bylo to tak rychlé, že jsem pak vnímala jen šílenou bolest v kotníku. Holt Hakym musel být u mě a Ara ho provokovala... Ten po ní vyjel a ona chtěla co nejrychleji zdrhnout, jen jsem jí jaksi překážela v cestě.

Mamce se udělalo zle, hned viděla, jak musíme na rentgen... Naštěstí to nebylo tak hrozné. Dokulhala jsem se do koupelny, strčila nohu pod studenou vodu a stáhla si ji pak obinadlem. Čekala jsem, co bude. Pomalu to přestávalo bolet, a tak jsem vyrazila směr domov.



Doma jsme vzaly Megan a šly venčit. Kája nutně potřebovala kolo, a tak Kikča vytáhla motorku. Já se pomalu pajdala za nima. S Megušou jsme byly dvojka k pohledání :-). Obě pajdající na levou nohu...

Pak se jelo na gymnastiku. Tak prázdno tam už dlouho nebylo. Holt nebyly kroužky, jen gymnastky musely jít cvičit :-). Ve středu mi všechny holčičky odkývaly, že v pondělí přijdou. Přišla jich slabá půlka.

Díky volnu byla i tělocvična poloprázdná, a tak jsem mohla vzít holky dolů. Vyzkoušely si šplh a místo lavičky je dnes čekala nízká kladina. Kája mě moc potěšila a zároveň i překvapila tím, jak jí to šlo. Užívala si to a byla radost se u toho na ni koukat... Já měla také kladinu nejraději, a tak mne to zahřálo u srdíčka. :-)

Máme doma pavouka! Aleš si teď pár hodin hrál s jeho sestavením :-). Je dobrej! Já bych to bez návodu nedala... Zítra přijede moje ségra Lucinka s Lukáškem a Aleš ho od nich dostal v dubnu k svátku. Tak konečně bylo na čase ho složit :-))).