úterý 3. listopadu 2009

Den 256.

Úterý

Včera jsem šla brzy spát a hned je nálada lepší :-). Také jsem dnes vyloženě nic nemusela (krom veteriny), a tak jsem dnešek pojala odpočinkově. On to prádlo za mne stejně nikdo nevyžehlí a s uklízením jsem to také nepřeháněla... Však ono by to večer ani nebylo poznat. Ale vyčistila jsem s Kiki potkany, to tedy poznat je (hlavně podle čichu) a i vysavač přišel na řadu (když mi tu Kikča v rámci pomoci vytrousila podestýlku po celém bytě) :-).

Po obědě přijel Aleš, naložili jsme Megan, zajeli pro Káju do školky a jelo se na "servis" se psem. Slovo "servis" je dost výstižné, necháme tam totiž vždy tolik, co za auto :-D.



Bohužel náš doktor sloužil jen do 13h :-(. Vystáli jsme si dlouhou frontu (Kiki naštěstí spala v autě) a v ordinaci už nás čekala mladá pani doktorka. Moc ji nemusím. Nemám ráda pomalé lidi (mluvím pak většinou za ní a dělá mi problém ji nechat domluvit :-)). Megan se každý půl rok opakuje to samé, takže už vím, co chtít a co říkat. Občas mám pocit, že vím o mém psu víc (co se medikace týče), než ona... Každopádně jsem si řekla o to, co jsem chtěla a domů si to odnesla, tak alespoň že tak. Ale dobrý pocit z ní nemám. Jsem hned o Kč 1170,-- lehčí a to ještě nemám kloubní výživu! Jo, příští pes bude čivava!

Megance byly ostříhány drápy na levé přední (kulhá na ni, a tak si je neobrousí), vymačkány pachové žlázy (jooo, to byl zase puch), dostala kapičky do uší a atb na ty její fleky (má je po každém hárání - ať žije hromonální nerovnováha!)... Ještě jí musí Aleš někde sehnat nějaký preparát na klouby... Ještě že je ten obchodní zástupce chovatelských potřeb! Doufám, že to někde sežene za nákupku... Tisíce lítají, že se ani nestačím divit.

Megušu jsme také zvážili. Naposledy měla necelých 60 kg a dnes jen 50! Hubne nám a ani to na ní není znát. Ale je to dobře, alespoň nemusí tahat takovou váhu...

Cesta domů zase stála za to... Takových aut, samé kolony...


Pobavila mne reklama na kamionu od Kofoly...


Půjdu teď uvařit nějakou mňamku a večer prchnu na MUMovou schůzi (ještě že mám ten MUM před barákem!)...

3 komentáře:

  1. Hm, při popisu jednání v ordinaci jsem viděla náš příběh s Majdou ... vím ,co chci, chci to hned- a to je špatně...já dacan bez mudrovského titulu je tak budu poučovat... pronásleduje mě to teď nějak intenzivně-skoro denně :-(
    Ošetřování našeho psa taky stálo zato! dělali jsme si pak legraci, že je to nejdražší pes ve střední Evropě ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Nu, když jsem byla se Zachariášem- podotýkám, že je to jezevčík a ještě k tomu trpasličí - v době jeho štěněcího dětství ve Stromovce, tak tam slupnul kaštan,který mu bloknul přívod do žaludku. Jeho vyndání mě přišlo na patnáct tisíc. Jedna taková dovolená. Zachariáš je prostě k nezaplacení. Nicméně od té doby je to nejvíc vybíravý pes, když nemá náladu,nežere ani šunku ani kuře. Mlsoun. A pomalé lidi taky nemám ráda, skoro je nesnáším:-)

    OdpovědětVymazat
  3. No jo...když moudří atitulovaní tak nemají rádi, když je my, nemoudří poučujeme.-)Hlavně že je pejsek v rámci možností v pohodě.

    OdpovědětVymazat