Den 60.

Úterý, co bude???

Kája dnes nešla do školky. Nešel plyn, nevařilo se...

Ráno jsme moc hezky nezačali. Chytla jsem se s manželem a byla jsem na něj ošklivá víc, než bych chtěla. Však on také řekl víc, než jistě chtěl... Jsme oba nervozní z toho, co bude. Dnes má mít v práci jednání... Nejhorší je ta nejistota.

Káju si vzala dopoledne Lucka s Emmou do MUMu. Kristýnku se mi podařilo brzy uspat, a tak jsem měla klid na uklízení. Už byl pěkný nepořádek.

V poledne jsme upekly domácí pizzu. Recept od Barbarky. Psala jsem jí, že teď se od ní budu učit vařit levně :-). Byla to mňamka ze zbytků rohlíků a všeho ostatního, co se doma našlo. Když jsem to vyndala z trouby, pronesla Kája, že to tu voní jako u Mc Donalda. Jak málo dětem stačí ke štěstí :-). Holkám to moc chutnalo a mě to také pěkně zasytilo. Teď jsem dojídala zbytky k večeři.

Po obědě jsme šly venčit Meganku a zašly na kopeček zmrzliny. Cestou zpátky jsme na sídlišti potkaly Meganky "lásku". Kája ho zahlídla a křičela: "Maminko, pust Meganu, tamhle je její kamarád!" A tak ho šly pozdravit. Ona když Meganka hárá, má o něj velký zájem... On je to ten nejošklivější pes, co znám, ale asi má jiné přednosti, které já nevidím :-D.

Jo a pobavila jsem se cestou na zmrzlinu. Šly jsme kolem věžáku, kde zrovna zvonil pošťák na zvonek s ohláškou balíku. Ozval se dětský hlásek... Pan pošťák si přál někoho dospělého. A odpověď: "Taťka nemůže, on kadí!" :-DDD.

Odpoledne jsme trávily na hřišti. Viděli jsme se s Handy a Pepíčkem. Neměla jsem foťák, ale u Handy na jejím úžasném kreativním blogu se jistě nějaká fotečka z dneška najde...

Táta stále není doma :-(. Už jsem zase nervozní. Nevím, s čím přijde...