Den 38.

Pondělí, stále doma...

Už mám takovou ponorkovou nemoc, že jsem se zavřela v koupelně a cvakala kapičky. Měla jsem pro sebe tak 2 minuty čistého času, než se začalo ozývat po bytě: "Kde je ta máma?!!!"

Včera v noci dolehla krize na manžela - horečka, zimnice a pocit, že nemůže vstát z postele. Kdyby alespoň spolupracoval a dal si říct... Ne! On je horší než ty malé děti. Ráno byl naštěstí bez teplot a po obědě se vydal na chvíli do práce. Holt je konec měsíce a on musí dohnat plán...

Karolínka bez horeček, ale protivka protivná je jako nikdy! Ráno jsem ji zapomněla omluvit ze školky. Došlo mi to v poledne, a tak jsem rychle volala pani učitelce. Ta mi řekla, že s náma stejně nepočítala, že ví, že chodíme včas :-). Ještě že má Kája tak fajn pani učitelky. Řekla jsem jí, že si ji nechám raději do konce týdne doma. Budeme postupně chodit ven. Na konci týdne má být prý až 18 stupňů!!! Ani si to po této dlouhé zimě neumím představit...

Kristýnka stále dává najevo, že chce papat. Čím víc papá, tím víc má náloží v plínce. Už si ani nepamatuji, kolikrát jsem ji dnes myla. Před chvílí obě holky manžel vykoupal a už je to tu zase!!! To je síla...

Už máme dokonce přísný zákaz otvírání odpadkového koše :-D. Když už se musí otevřít, tak jen na nezbytně nutnou dobu, a pak rychle větrat! Nevím, jak s takovou nadílkou projdu večer barákem. Možná by bylo lepší to rovnou hodit z balkonu :-DDD.

PS: Volala babička Vierka a už to má taky...