Den 29.

Sobota, 1. jarní den, 1 měsíc projektu 365

Dnes je to přesně 4 roky, co jsem si Kájinku přinesla domů z porodnice. Na to si první jarní den vždycky vzpomenu...

Už je to měsíc, co jsem začla s projektem. Tak hurá do dalších měsíců :-). Jsem ráda, že jsem se zapojila.

Dnes jsme vzali holky po dlouhé době ven na procházku. Jsou konečně obě bez teplot a čerstvý vzduch jim na rýmu udělá jen a jen dobře. Procházka nás tak vyčerpala, že jsme usnuly všechny 3 (4 i s Megan) ženský v jedný posteli a probudly se až v půl osmé večer. To se mi ještě nestalo!

Kristýnka si dala večeři a spinká dál, Kája je odpočatá, ale snad také brzy usne. A já si půjdu do pelíšku dočíst knížku...

Jo a včerejší sraz se moc povedl. Dostala jsem pochvalu za jeho organizaci. Sešlo se nás docela dost! Jako jedna z mála už mám děti. Ostatní si dávají načas. Ale už i kluci se tvářili, že by si nějakou tu rodinu také založili... Takže se mě ptali, zda je to velká změna mít děti, o co všechno přicházím... Zda si nepřipadám "omezená" a zda toho nelituji, že už mám dvě. Tak jsem se nad tím tak zamýšlela a musím říct, že když to porovnám s ostatníma, jsem na tom z mého pohledu lépe než oni. Děti jsou pro mě hrozně moc. Je hezké studovat, je hezké pracovat a vydělávat peníze... Ale děti, to je prostě něco úplně jiného... Ale to oni nepochopí, dokud nebudou mít vlastní. Prostě jsem ráda, že ty své holky mám a rozhodně si nepřipadám, že o něco přicházím, když nemůžu každý pátek chodit "kalit" a o víkednu spát do 2 odpoledne :-).