Den 11.

Propršené úterý. Počasí na náladě nepřidalo. Do toho začínám mít cestovní horečku. Ve čtvrtek večer jedeme do Německa a já začínám sepisovat, co si vzít s sebou. Jen tak mimochodem mi dnes docvaklo, že nemáme Kristýnku nikde zapsanou!!! Nějak mi nedošlo, že když jsme tam byli naposledy, byla ještě v bříšku... Takže hurá akce, volat na úřad a zjišťovat, co se s tím dá dělat. Naštěstí jsem na to přišla včas a nemám úplně ten nový typ pasu, a tak mi ji tam zítra na počkání zapíší. Ufff.

Dnešní foto (krom toho ilustračního pasu) fotila naše Kájinka. Teď večer se chopila foťáku a už to jelo. Tak, ač umaštěná a nenamalovaná, vám sem jednu dnešní fotku mé osoby dám. Kristýnky výraz také mluví sám za sebe. Už byla dost unavená, jen si lehnout a spát. Ale pro ségru to udělala...

A na závěr naše malá fotografka. Nebojte se, nedostala pěstí. To se jen sama malovala stínama... Nějak jsem si toho nevšimla. Ovšem, když přišel taťka domů, zhrozil se. Prý že to má pěkně naběhlé! Po uklidnění, že to není moncl, si to musela jít rychle umýt. Opláchla si to vodou, ale to se zdálo tatínkovi málo. Tak prý: "Běž si to umýt pořádně!" A za chvíli nato se z koupelny ozval řev. Naše parádnice si to umyla "pořádně" mýdlem. Takže tatínek běžel vyplachovat oko. No, snad už si to bude Kája pamatovat, že na mámy stíny nemá sahat...