Den 39.

Úterý, JARO!!!

Dnes má 23. narozeniny moje sestřička Lucinka. Takže, milá Luci, vše nejlepší!!! Ať vám společné žití s Lukáškem klape a máte se stále tak rádi. Mám z vás pocit, že vy dva jste se hledali, až jste se našli... Jen tak dál!

Jaro, ono je vážně tady! Dnes je tak krásně a my se na tu krásu díváme jen z balkonu. Ale ten pocit, být na sluníčku, stojí za to!
Kikina je zlobilka. Ona si na hlavě nic nenechá! Já nandám, ona sundá...

Dnes jsem se musela rozčílit... Zvykla jsem si na tu vypůjčenou dvouplotýnku tak, že mi uniklo, že se mi stále nikdo neozval. Minulý čtvrtek jsem volala do Baumaticu, ať se mi kouká někdo ozvat. Slíbili, že to prověří a někdo se ozve. Nic! Tak jsem opět žhavila drát. Dostala číslo na toho externího servismana a zjistila, že prostě náhradní díl není a asi ani nebude... Nemají ho skladem. Ale že by se někdo ráčil mi to dát vědět, to ne!!! Tohle nesnáším! A tak prý, když náhradní díl nedorazí do 18.4. (tj. 30 dní od nahlášení závady), mám nárok na vrácení peněz nebo novou varnou desku. K čemu mi to je, když nemůžu stále vařit!!!

Teď přišel manžel z práce, objal mě a řekl, že pálím jako kamínka... Já si říkala, že nejsem nějak ve své kůži. Teplota stoupá. Mám 37,6 a to je pro mě už fakt něco (nejsem typ, co má horečky narozdíl od zbytku rodiny) :-(. Bolí mě hlava a špatně se mi polyká. Takže jsem se tomu asi fakt nevyhla. Jen ať k tomu nemám průjem a zvracení!!!

Den 38.

Pondělí, stále doma...

Už mám takovou ponorkovou nemoc, že jsem se zavřela v koupelně a cvakala kapičky. Měla jsem pro sebe tak 2 minuty čistého času, než se začalo ozývat po bytě: "Kde je ta máma?!!!"

Včera v noci dolehla krize na manžela - horečka, zimnice a pocit, že nemůže vstát z postele. Kdyby alespoň spolupracoval a dal si říct... Ne! On je horší než ty malé děti. Ráno byl naštěstí bez teplot a po obědě se vydal na chvíli do práce. Holt je konec měsíce a on musí dohnat plán...

Karolínka bez horeček, ale protivka protivná je jako nikdy! Ráno jsem ji zapomněla omluvit ze školky. Došlo mi to v poledne, a tak jsem rychle volala pani učitelce. Ta mi řekla, že s náma stejně nepočítala, že ví, že chodíme včas :-). Ještě že má Kája tak fajn pani učitelky. Řekla jsem jí, že si ji nechám raději do konce týdne doma. Budeme postupně chodit ven. Na konci týdne má být prý až 18 stupňů!!! Ani si to po této dlouhé zimě neumím představit...

Kristýnka stále dává najevo, že chce papat. Čím víc papá, tím víc má náloží v plínce. Už si ani nepamatuji, kolikrát jsem ji dnes myla. Před chvílí obě holky manžel vykoupal a už je to tu zase!!! To je síla...

Už máme dokonce přísný zákaz otvírání odpadkového koše :-D. Když už se musí otevřít, tak jen na nezbytně nutnou dobu, a pak rychle větrat! Nevím, jak s takovou nadílkou projdu večer barákem. Možná by bylo lepší to rovnou hodit z balkonu :-DDD.

PS: Volala babička Vierka a už to má taky...

Den 37.

Neděle, počet marodů: 3

Přijde mi, že nepíši v poslední době o ničem jiném než o horečkách, rýmičkách a průjmíčkách... Dnešní den jsem měla původně v plánu nazvat: Neděle - smradu jako v Cařihradu!

V noci mě probudil manžel, jak urputně zvrací... Ráno málem ani nedoběhl na záchod. Vidět ho v neděli v 7 ráno na nohách, to se jen tak nestává. Stálo by to za fotku, ale nechtěla jsem ho v jeho stavu provokovat... Takže další marod v naší domácnosti. Jako zázrakem se držím, ale co není, může být.

Kája stále celý den horečkuje. Teplota dosahuje skoro 39 (večer má dokonce přes 40 :-(). Došlo už i na vlažné sprchování a zábaly kotníků... Nezvrací, ale dostavil se průjem. Naštěstí hodně spí. A když nespí, tak kňourá. Kvůli všemu.

Kristýnka je na tom líp. Dostala dnes dokonce chuť k jídlu a něco málo snědla. Je bez teplot, sem tam nálož v plínce a nudle u nosu. Mám ji ale stejně stále na sobě přisosnutou...

Už je toho na mě nějak moc. Dnes mám děsnou náladu. Přijdu si neschopná. Štve mě, že se neumím přetvařovat. Nejde mi moc vykouzlit úsměv na rtech... Ať už jim je, všem, líp!!!

Přeci jen mi teď manžel vykouzlil úsměv na rtech... Kdybych sem dala fotku, málo kdo by se nepočůral smíchy :-D. Mám ale přísný zákaz uveřejnění. A tak popíši situaci: před chvílí manža opět málem nedoběhl na wc. Pak přišel vysprchovaný a vyndaval igelitovou tašku. Nechápala jsem... Potřeboval nůžky... A pak se mi zjevil v extra sexy "igelitových" spodkách :-))). A nejlepší byl pohled zezadu, kde měl na zadku nápis v němčině: Qualität oben! Preise unten!

Tohle tu teď budeme prý fasovat všichni...

Den 36.

Sobota, burza potřeb...

Dnes mám hezký pocit z vykonané práce. V MUMu byla burza potřeb. Ještě včera v poledne měly holky strach, že to bude ostuda. Věci skoro žádné. Pár kousků v dílně. Tak se všichni modlily, aby večer někdo něco donesl...

Přišla jsem se večer podívat a nevěřila vlastním očím! Tam plno a takových krásných věcí, co tam bylo!!! Měla jsem radost jako malá...

Dokonce jsem dnes osobně poznala jednu prodávající maminku, od které pokaždé kupuji skoro všechny její úžasné věci pro Káju. Tentorát mě nezklamala ani na burze potřeb. Máme od ní lavici, houpačku a kuchyňku pro Kristýnku k svátku. To mi také vykouzlilo úsměv na tváři, protože celé 3 roky jsem se s touto paní úspěšně míjela. Pokaždé její věci přijal někdo jiný, při vyplácení přišel manžel... Tak dnes jsem měla tu čest :-). A její holčička je dokonce o půl roku mladší než Karolínka. Můžu být jen ráda, že ona je na svůj věk větší a ta moje zase naopak menší :-).

Burza potřeb se tedy vydařila. Poprvé jsme zkusily víkendový prodej a myslím, že to byla dobrá volba. Je to vždy plno práce, ale stojí to za to!

A doma? Tady je to jeden velký lazaret. Dopoledne hlídala babička Vierka. Tatínkovi dopřála spánek... Odpoledne to bylo na taťkovi. Kája horečkuje, dopoledne ještě zvracela. Stačí se podívat do jejích očí a hned vím, že jí není vůbec dobře. Tak jsem jí alespoň koupila na burze DVD s prasátkem Babe, tak koukala na pohádku. Kristýnka bez teplot, ale stále nechce nic papat. Jen se kojí. A v plíně parádní nálože "míchaných vajíček".

A náš taťka, ten má dnes extra provokovací den. Srší humorem, že bych ho nejraději přetáhla pánvičkou po hlavě :-). Dokonce se mě už i jeho mamka zastávala...

Den 35.

Pátek, vzpomínáme na Taylorka...

Dnes jsem si zapálila svíčku a vzpomínala na jedno malé miminečko, kterému nebyl dán dlouhý život... Jsou to už 4 roky. Jeho rodičům zůstala naštěstí ještě jedna zdravá holčička, která jim ten velký smutek částečně vynahradila. Pro kterou měli sílu a chuť žít dál. Katko, Alexi, Neny, mám vás moc ráda!!!

Kristýnce je dnes 14 měsíců

Kristýnce je dnes 14 měsíců. Začíná čím dál tím víc a lépe komunikovat. Rozšiřuje slovní zásobu a krásně znakuje. Včera pomocí znaků a slov dokázala říct, že Tchilli je myšička. A použila k tomu moc hezký znak... Řekla "Čili", ukázala na něj a k tomu udělala "vařila myšička kašičku". :-) Několikrát to zopakovala a měla radost, když jsem jí to odkývala...


Kája byla dnes celý den doma. Manžel byl kolem oběda mimo Prahu, takže ji nemohl vyzvednout ze školky. Kristý sice ráno horečku neměla, ale nevěděla jsem, zda jí zase nevyletí... Horečka nevyletěla, už ani tolik nekakala (jen 2x jsme oplachovaly prdelku), byla bez teplot. Odpoledne Kája vyprosila, že půjdeme na procházku... Cestou domů už kňučela, že jí bolí bříško... A před chvílí se pořádně pozvracela i ona. Takže jsem odvolala veškeré návštěvy, co jsme měli domluvené na víkend :-(.

Včera jsem jí stále opakovala, ať nepije Kristýnky pití, ať si nehraje s jejím dudlíkem... A ona mi ještě s úsměvem řekla: "A proč? Já chci být nemocná!" Potvůrka. Teď tu brečí a říká, že chce být zdravá... Šmudlinka.

Už mě ty nemoci vážně lezou krkem...

Den 34.

Čtvrtek, černobílý den...

Začnu mou osobou focenou těsně po půlnoci. Byla jsem plna dojmů z muzikálu a nemohla spát. Cvakala jsem si nějaké odrazovky, ale nestojí to ani za zveřejnění. Můj obličej není o moc lepší, ale zde je březnové foto :-).

Muzikál Carmen

Byla jsem vážně moc ráda, že jsem do divadla vyrazila. Ani si nepamatuji, kdy jsem tam byla naposledy (asi když jsem čekala Karolínku a byli jsme v Národním divadle). Už jen cesta MHD pro mne byl zážitek. Dřív, když jsem jezdila do školy a do práce denně, vůbec mi to nepřišlo, ale včera jsem si to vychutnávala. Pozorovala jsem cizí tváře a představovala jsem si, kolik jim tak asi může být let. Odkud a kam jedou...

Carmen byla úžasná! Takový muzikál plný energie... Místo Lucky Bílé hrála Dasha, ale zklamaná jsem nebyla. Byla vážně moc dobrá! A i jsem se s Pavlou hezky pobavila (ale to jen tak mezi námi děvčaty). Takové neplánované akce bývají nejlepší. Asi na tom něco bude :-).

Foto z rána, když jsem přišla z venčení psa...

Doma jsem našla pochodujícího manžela s Kristýnkou v náručí. Hlásil, že často kaká a zdálo se mi, že jí stoupá teplota. Měla 37,5. K ránu se probudila, celá hořela. Hrozně dlouho se kojila, a pak to všechno na mne vyblinkala... To byl také zážitek :-(. Ráno 38,9... Kaká každou chvíli. Plínky to ani nepobírají a musíme pokaždé omýt prdelku. No, díky tomu si už ale moc dobře uvědomuje, že kaká a že čůrá. Hlásí to, ví, že se to dělá do nočníčku, ale na něm mi sedět nechce...

Opět se mi potvrzuje, jak jsou každá úplně jiná... Kája brala nočníček jako automatiku, v roce a půl byla bez plínek i na noc. Kristý ho odmítá. Počkáme na teplo...

Teď jsem se dozvěděla, že holčička, se kterou byla Kristýnka v úterý v herně, tak má střevní chřipku :-(. A já si myslela, že to má naše malá od zoubků... Uvidíme, co z toho bude. Každopádně nevypadá vůbec dobře, beruška naše...

A závěrem nesmí chybět Kája. Přinesla mi čepici se slovy: "Mami, vem si čepici a vyfotíme se spolu, když jsou obě stejné!" :-) A to se muselo využít, když se chtěla dobrovolně fotit, ne? Čepice moc vidět nejsou, ale ať je tu dnes celá naše rodinka pohromadě...

Den 33.

Středa, kultury třeba...

Kristýnka byla nadšená, když se jí Kája vrátila ze školky... Úplně ji hltala očima, když si hrála na mámu a rozdávala instrukce. Kristýnka byla její dcera a jmenovala se Adélka. To je teď Karolínky koníček, říkat všem jiným jménem.

Dnes jsem se snažila vyfotit Tchilliho (dle Káji přejmenování - Sáru :-)). Ale on je prostě beznadějný případ. Pokud ho některá z holek nedrží v ruce, aby neměl možnost se hýbat, tak je prostě jeden velký rozmazaný flek. Tady je zaostřený alespoň jeho ocas, který mnohé tak odpuzuje :-). Přitom je tak příjemný na omak...


A na závěr říkanka:

"Myšičko, myš, pojď ke mně blíž..."

"Nepůjdu, Meganko, nebo mě sníš!"

Večer jdu na muzikál Carmen. Volala mi kamarádka Pavla, že má volný lístek. Prý i maminky na mateřské potřebují občas za kulturou :-). Tak Pavlo, díky! Půjdu moc ráda mezi lidi... Lucku Bílou jsem ještě naživo neviděla :-).

Den 32.

Úterý, aprílové počasí...

Dnešní počasí nemá chybu. Sluníčko, déšť, sníh a vítr, který nás málem odnesl i s kočárkem...

Nafotila jsem dnes Megan, jak se nahřívá na balkoně a Kristýnka spí klidně v kočárku. Krásná jarní fotka. Během hodiny hustě sněžilo a na lístečkách to tálo... Tak jsem se vyřádila na kapičkách a dnešní den celý předělala...

Chyběl mi klid, za oknem řvala Kristýnka, Karolína bušila do okna, ať toho nechám a dokonce se jí podařilo mě na balkoně zavřít...

Zima mi byla veliká, ale co bych pro ty nádherné kapičky neudělala...

Příště by to ale chtělo, aby tolik nefučel vítr :-).

Den 31.

Pondělí, MUM...

Dnes jsem ještě Káju do školky nedávala. Půjde až zítra.

Celé dopoledne jsme trávily v MUMu. Já vyplácela burzu, Kája si hrála s Adélkou a ostatníma dětma a Kristýnka spokojeně spinkala v kočárku.

Karolínka si přála, aby k nám Adélka šla na návštěvu a jelikož její bráška chtěl také, tak jsem měla doma pomalu mateřskou školku. Teta Denisa (jejich maminka) mi na oplátku došla s balíčkem na poštu a pro rohlíky. Pak jsme si tu daly kávičku a já vyvenčila Meganku. Nemusela jsem do toho počasí tahat obě holky.

Úplně jsem zapomněla, kolik je hodin a na poslední chvíli si vzpomněla, že mám od 15:00 Pilates. Tak nastalo rychlé balení, oblékání a utíkání :-).

Dnes večer jsem utahaná jako kotě. Pohrála jsem si trošku se vzhledem blogu, ale stále to není dle mých představ. Třeba časem...

Jo a opravář se neozval...

Den 30.

Neděle, bez nálady...

Je neděle, venku je dnes ošklivo. Ani sluníčko nevykouklo. Fouká tam a je zima. Ven jsme šly jen na krátkou procházku se psem.

Kája se nudí, neposlouchá. Něco jí řeknem, udělá pravý opak. Ale uši jí pani doktorka v pátek zkoušela, tím to nebude...

Stále vařím takto provizorně. Moje milované indukční plotýnky vypověděly službu a já jsem ráda alespoň za tyto dvě vypůjčené z MUMu. Jsou obarvené od barev z rukodělných čtvrtků, ale funkční. Moc nevyvařuji. Snažím se vymyslet vždy nějakou rychlovku. A tak jsem šla dnes do večerky k Vietnamcům a chtěla po nich "čínu" :-). Nechápal, co chci, ale pytlík s čínskou pánví jsem našla...

Zítra se mi mají ozvat, zda jim přišel náhradní díl, aby mohl přijet opravář a rozchodit tu varnou desku. Ale zda ji rozchodí, to je otázka...

Den 29.

Sobota, 1. jarní den, 1 měsíc projektu 365

Dnes je to přesně 4 roky, co jsem si Kájinku přinesla domů z porodnice. Na to si první jarní den vždycky vzpomenu...

Už je to měsíc, co jsem začla s projektem. Tak hurá do dalších měsíců :-). Jsem ráda, že jsem se zapojila.

Dnes jsme vzali holky po dlouhé době ven na procházku. Jsou konečně obě bez teplot a čerstvý vzduch jim na rýmu udělá jen a jen dobře. Procházka nás tak vyčerpala, že jsme usnuly všechny 3 (4 i s Megan) ženský v jedný posteli a probudly se až v půl osmé večer. To se mi ještě nestalo!

Kristýnka si dala večeři a spinká dál, Kája je odpočatá, ale snad také brzy usne. A já si půjdu do pelíšku dočíst knížku...

Jo a včerejší sraz se moc povedl. Dostala jsem pochvalu za jeho organizaci. Sešlo se nás docela dost! Jako jedna z mála už mám děti. Ostatní si dávají načas. Ale už i kluci se tvářili, že by si nějakou tu rodinu také založili... Takže se mě ptali, zda je to velká změna mít děti, o co všechno přicházím... Zda si nepřipadám "omezená" a zda toho nelituji, že už mám dvě. Tak jsem se nad tím tak zamýšlela a musím říct, že když to porovnám s ostatníma, jsem na tom z mého pohledu lépe než oni. Děti jsou pro mě hrozně moc. Je hezké studovat, je hezké pracovat a vydělávat peníze... Ale děti, to je prostě něco úplně jiného... Ale to oni nepochopí, dokud nebudou mít vlastní. Prostě jsem ráda, že ty své holky mám a rozhodně si nepřipadám, že o něco přicházím, když nemůžu každý pátek chodit "kalit" a o víkednu spát do 2 odpoledne :-).

Den 28.

Pátek, bolest hlavy a třídní sraz...

Objevila jsem dnes svou první letošní sedmikrásku. Tyhle kytičky já miluji. Jako malá mám na každé letní fotce z venku sedmikrásku v ruce :-).

Máme za sebou kontrolu na ORL. Lidí mraky, naštěstí nás vzali přednostně, ale stejně jsme tam 45 minut byly... Ouška mají obě v pořádku. To jsem ráda. Ještě se zbavíme té rýmy a kašle a snad budeme zase chvíli zdravé. Kája možná půjde v pondělí do školky.

Takových sněženek jsme cestou domů potkaly. Foukal vítr, tak se špatně fotily.

Večer mám třídní sraz s OA. Dnes je to přesně 10 let od maturitního plesu. Někoho jsem celých 10 let neviděla, tak jsem zvědavá. Ale jako napotvoru mě bolí hlava. Musím si vzít asi preventivně brufen. Jdu vybrat nějaké fotky s sebou a poklidit.

Den 27.

Čtvrtek, aprílové počasí, sněhové kapičky...

Ráno mě probudil zvuk hrabla. V duchu jsem si říkala, že se mi to určitě jen zdá... Ale zvuk se stále opakoval. Říkala jsem si, kterej kr... skoro na jaře používá hrablo! Vykoukla jsem z okna a nevěřila svým očím... Tam bílo a stále padalo. Ten kr... byl náš obětavý soused, který v 5:30 hrabal sníh :-).

Kristý měla opět 38,5, ale po sirupu spinkala dál a probudila se s dobrou náladou. Během dne už měla jen přes 37. Nechci psát, že zítra bude líp :-). Ale výtěry dopadly dobře a ráno jdeme na kontrolu na ORL s oběma holkama.

Dnes mě pobavila Kája. Ukazovala Kristýnce, jak umí krmit ty své rybičky (namočí si prst, dá ho do krmení, a pak jim ho tam znovu potopí). Jedna rybička jí ochutnala prstík a K. před K. hrozně důležitě pronesla: "Tak za tohle zlobení je vůbec nepustím ven!" Takže rybičky dnes měly zaracha a musely být v akvárku :-DDD.

Den 26.

Středa, ORL...

Včera jsem končila tím, že snad dnešek bude lepší. Omyl. Horší noc jsem snad nezažila. Kristýnka byla v jednom ohni. Horečka vyletěla přes 40 a po celou noc se držela přes 38. Ráno se probudila celá opocená a plakala... To mě ještě stihnul pořádně našlápnout manžel. Dnes se mu to povedlo 2x!!! Ti chlapi jsou prostě jinak naprogramovaní už snad z břicha nebo co...

Letěla jsem s Kristýnkou k doktorce, nechala jsem poslechnout i Káju (moc si to přála, že prý taky kašle - co bych pro ni za 30,-- Kč neudělala). Ta nás poslala na ORL, neboť má Kiki prý to samé, co měla Kája v pondělí. Jako zázrakem jsme u doktorky nemusely čekat. Docela jsem se děsila toho ORL, kde bývá plná čekárna od začátku do konce ordinační doby. A jaké překvapení - ani tam nebylo moc lidí. Byly jsme hned na řadě. Kristýnka má opravdu to samé, co Kája - jen zalehlou rýmu v oušku, takže kapeme ty samé kapičky, jen do jiného ucha. Jedna má levé, druhá pravé :-). Ovšem horečka se jí držela celý den...

Cestou domů z ORL jsme jely autobusem...

A toto je moje ZŠ...

Vyprávěla jsem Káje, že sem jsem chodila do školy, tak se mě tak zeptala: "A proč už tam nechodíš?" :-)

A jako hlavní foto jsem dnes dala našeho zmalovaného papouška. Ona si prostě nedá říct. Dnes si vzala její malovátka, která objevila ve skříňce s hračkama. Zmalovala se jako indián a ještě měla pocit, jak jí to sluší. Ale jen do chvíle, kdy jsem ji poslala do koupelny, ať se na sebe podívá :-). Sama si to pak rychle umyla. Že by si vzala zrcátko, to jí nenapadlo :-). Ale nevím, zda by to vypadalo lépe. Ona teď používá hodně barvičky, i když kreslí. Obrázky to jsou veselé, asi jako její obličej :-).

Den 25.

Úterý, Kiki horečka...

Dnes fotka nouzová. Ráno si Kája zkoušela oblečení z burzy, byla děsně nadšená a že se nechá fotit. Chtěla udělat přehlídku... Skončilo to tak rychle, jako její nadšení začalo. Ona se prostě během minuty sekla a že se foti nebude. Pak nasadila tento výraz a byl konec... Takže jsem se ani nesnažila.

Káju celý den ucho ani nezabolelo, byla bez teplot, zato Kristý měla stále 38. Ani nebylo co fotit. Stále jsem ji měla na sobě a ve chvílích klidu (u kojení) jsem si alespoň četla knížku. Dostala jsem teď od ségry Líbáš jako Bůh! Chtěla jsem na to jít do kina, jen mi to nevyšlo, a tak jsem byla za knížku ráda. Je to oddychovka.

Když přišel manžílek, rychle jsem vyvenčila psa, nakojila prcka a utekla do MUMu připravovat zítřejší burzu... Být chvíli bez dětí... To byl tak super pocit po celém tom dni. Ale netrvalo to dlouho, asi za 2 hodiny volal manžel, že je Kristýnce hůř, že jí horečka stoupá a ať jdu domů...

Zítra snad bude líp.

Den 24.

Pondělí, fofr, pohotovost...

Dnes jsem si připadala jako nějaká výkonná asistentka. Stále jsem jen něco zařizovala, někam volala...

Ráno jsem přitáhla z MUMu dvojplotýnku. Ještě že mě na ten nápad navedla Lucka. Já už jsem asi dlouho doma nebo jsem už asi dost vykojená!!! Já si tady říkala, jak si tam budu chodit vařit, ale to, že to je přenosný vařič, který tam nikdo nepoužívá, to mi nedošlo :-D. Takže dnes bylo k obědu pečené kuře s bramborem a kuřecí polévka k večeři.

Karolínka mi odpoledne usnula, tak jsem zatím fotila nudící se Kristý, se kterou dnes šili všichni čerti a byla děsně protivná...

Pak se Kája probudila s tím, že jí bolí ouško. To už byl doma manža a já musela pádit alespoň na chvíli do MUMu (mám na starosti organizaci burzy a vše to řídím z domova!). Chvíli na to mi volal, ať se vrátím, že Kája brečí, že jí to bolí, Kiki se na něj věší a že on neví, co dřív.

A tak jsme zavolali tchýni, aby pohlídala prcka a jeli s Kájou na Bulovku. Než jsme vyrazili, měla 38,1, a tak dostala brufen sirup. Hned se jí ulevilo. Na pohotovosti ORL to stálo za to. Zrovna když jsme tam přišli, doktoři odcházeli. Že prý musí na sál. A "chviličku" máme počkat. Čekali jsme hodinu a čtvrt. Ještě štěstí, že doma hlídala babí a Káje bylo líp. Blbnula tam, jako by jí nic nebylo. Nedokážu si představit, kdyby tam přijel někdo s něčím fakt akutním. Takhle tam čekalo asi 5 lidí...

Doktor jí prohlédl a řekl, že to na zánět středního ucha nevypadá. Nezdálo se mu jen něco, protože se ptal, kolikrát jí ho píchali a ona v životě nic píchaného neměla... Vyfasovaly jsme kapičky a máme hodně smrkat. Byla ale děsně statečná, hezky držela a polupracovala. Ona to bude mít asi po mě :-). Já měla nemocnice a pány doktory vždycky děsně ráda.

Den 23.

Neděle, návštěva babičky Ilonky

Dnešní den škemrala Kája už od rána, kdy přijede ta babička... Po obědě jsme usnuly všechny tři a probudila nás návštěva... Babička přijela sama popřát dodatečně Káje k narozeninám. Dědu nechala doma, aby si od nás nepřinesl nějakou chorobu (které se nám tu snad množí - dnes už měla teplotku i Kristýnka). Snad si ji neodveze od nás i babička, aby nám ji sem děda na týden nenastěhoval. To by byl asi náš tatínek nadšený... :-D:-D:-D Už takhle tu je přebabováno.
Karolínka dostala "aktovku" plnou angličtiny. Tady na té fotce vypadá skoro jako školačka. Taková důležitá. Nezdá se vám? :-)

Voda

Tak jsem si včera poprvé zkoušela fotit vodu. Děkuji Petře za odkaz. Já když viděla ty její korunky, měla jsem strašnou chuť se to také naučit.

Jen to tedy nemám ještě moc vychytané. Nevím základní pravidla, tak jsem improvizovala. Napustila jsem umyvadlo v koupelně a potmě fotila s bleskem.

Ač nejsou tak zdařilé, jako kapičky ostatních, mám z nich ohromnou radost :-).

Den 22.

Sobota, u babičky Vierky

Dnes jsem měla od rána dobrou náladu. Kája bez teplot, mužíček vstal brzy a sám od sebe, takže nebyly potřeba donucovací prostředky :-). Pak jsme sbalili suroviny na vytvoření mňamy k obědu, děti, kočár a přepravili se k babičce.

Já uvařila těstovinky s nivovou omáčkou a vepřovým masíčkem, Aleš umyl alespoň auto zevnitř (chudinka zanedbané...) a Kristýnka se vyspinkala na čerstvém vzduchu v kočárku...

Nikdo by už nepoznal, že babičce 1.1.2009 ukousl pes 3/4 rtu...

Na zahrádce jsem cvakla Benjieho a schody. Ale opět nic extra. Ale je fakt, že se koukám po schodech, kde můžu :-). Také jsem našla pár jarních kytiček, které se draly ven. Dnes už bylo jaro cítit ve vzduchu.

Teď balím děti a jedeme se k babičce navečeřet. Pozvala nás na steakové masíčko...

Den 21.

Pátek 13.

Ani se mi nechtělo ráno věřit tomu, že už je ráno :-). Spala jsem jako špalek, holky taky. Kájince jsem hned změřila teplotku - 36,6. Jsem si oddychla. Pak jsem měla dilema, zda jít nebo nejít k doktorce. Řekla jsem si, že počkám, až se probudí, zda jí bude něco bolet... Bolela jí hlavička a teplotka šla nahoru - 37,3. Tak jsem ji objednala na 11:15 (to už měla 37,7). Když je před námi ten víkend... Bohužel tam byla jiná pani doktorka. Taková... No, prostě již dlouho v důchodovém věku. Nic proti ní, ale kdyby tam byla naše, byla bych klidnější. Koukla se na Káju, řekla, že má chřipkový krk a že do neděle by měla být dobrá. Mohly jsme jít domů. V čekárně mi jedna maminka řekla, že naše pani doktorka tam teď 3 týdny nebude, protože je na operaci. A tak se teď modlím, aby děti nemarodily. Prostě za ty roky věřím jen jí (i já jako dítě jsem k ní chodila). Teď už má Kája zase přes 38, tak srážíme...

Jinak včera, když jsem vařila oběd, vyhodila mi varná deska 3x pojistky. A to tak, že až venku na chodbě. Zjistila jsem, že na těch indukčíních prostě vařit nemůžu. Zadní šly a nevyhazovaly... Tak jsem uvařila rizoto. To je asi poslední teplé jídlo na hodně dlouho... Jsem to dnes chtěla vyzkoušet, zda to bude fungovat a aby mi manža věřil. Spíš mě sprdnul, proč jsem rovnou nezavolala do servisu Baumaticu... Prostě jsem to odpálila tak, že to ani nahodit nešlo. A už ani ty zadní prostě používat nemůžu :-(. Já jen nechtěla vypadat jako trubka, kdyby někdo přijel a ono to šlo... Takhle mám jistotu, že to fakt nejde.

A tak jsem volala na firmu, kde jsme to koupili, tam mi řekli, že se musím obrátit nejprve na značkový servis. Tam mi řekli, že do 3 pracovních dní se ozvou a dohodnou termín. A buď to opraví nebo řeknou, že to prostě na opravu není... A to se pak zase budu obracet na firmu, co nám to prodali, aby nám buď vrátila peníze nebo dodala nový... A CO TĚM DĚTEM BUDU DÁVAT DO TÉ DOBY JÍST??? No, tchýně nabídla, že si k ní můžu přijet uvařit... Ale asi bych byla vděčnější za nabídku, že uvaří a přiveze. U švagrové je normální, že jí doveze maso a poručí si, co chce, aby jí uvařila... U mě to je tak, že se babí chodí najíst k nám... Jsem si to špatně zařídila. Já jsem totiž u nás v rodině za tu hodnou, co vše pochopí. Švagrová, podle té se skáče... Ale to je na dlouhé povídání... Už se nestýkáme a je mi líp. Ale stejně mě to vždycky dokáže vytočit...

Kája má od včera vyměněné akvárko a NETEČE!!! Hurá!

A na závěr jedna "černá díra". Já se do soutěže tentokrát ani nezapojím. Schody jsou opravdu na nic... Nic, za co bych dala bod sama sobě :-)