Den 250.

Sváteční středa

Dnes jsem měla dojem, že je sobota :-). Při venčení Megušky jsem byla okouzlena barevným listím a domů si donesla pár vzorků na focení a zabavení dětí. Pak jsme vytáhli tatínka z pelíšku a jeli za babičkou Vierkou na oběd. Kája šla pak k Vendy a Kristýnka šupajdila spinkat. Já s Alešem jsme využili chvíle, kdy jsme bez dětí a vyrazili na nákup jídla.




Odpoledne jsme jeli za Jirkou na kávičku. Žije v secesní vile z 30. let. To je vám prostoru! Jen jsem se děsila, aby tam holky nic nezničily. Největší zábavou pro ně bylo piáno. Když bylo okoukané, přišel na řadu stolek s pohoštěním a ochutnávání obsahů skleniček. Já, jako správný úchylák, prohlížela stará alba s fotkama a pak sklízela škody napáchané tím malým hádětem (rozlité mlíko apod.)... Chlapi si povídali a velké hádě sledovalo Minimax. Už přes týden ho doma nemá (je na reklamaci), a tak byla alespoň ona chvíli v klidu a hlavně ticho.

Než jsme jeli domů, chtěla jsem Kristýnku přebalit. Plínku měla málo nacucanou, a tak jsem jí vzala na wc s tím, že se vyčůráme. Bingo! Čůrala. Ale pak chtěla stále a stále chodit znova :-))). Díky posunu času byla brzy unavená a zahrála si na pěknou protivku. Při odchodu jsme vtipkovali, zda jsme u Jirky nic nezapomněli... Zda máme všechno... Aleš hned, že já mám určitě foťák, že jeho a děti bych tam klidně zapomněla... Ha,ha,ha... Jirka mi gentlemansky pomohl nasadit kabát... A mě na Černém Mostě došlo, že nemám kabelku!!! Děti ukňourané, už jsem neměla nervy chtít po Alešovi, aby se vracel. Ještě že Jirka pracuje u nás v Počernicích a ráno mi to hodí domů... JJ, mě tak rozhodilo to jeho přidržení kabátu, že už mi nedošlo, že pod kabátem na věšáku visela má kabelka :-).