Den 227.

Pondělí

Včera jsem dopsala blog a Aleš mi řekl, že když dával Káju spát, byla trochu teplá. Šla jsem jí raději změřit teplotu (zlatý teploměr do ucha!) a zjistila, že má 38,2. Měla každou chvíli zimnici. A tak dostala brufen sirup a přestěhovala jsem si ji k sobě do ložnice...

Psala jsem ještě Irče, že vezmu zítra Natálku na gymnastiku, když mi pohlídá holky. Ráno přišla sms od Irči, že už horečkuje i Natálka :-(. Ona mi Irča v pátek říkala, že když si přišla pro holky do školky, seděly u jednoho stolečku s holčičkou, které očividně nebylo dobře. Pani učitelka tam říkala rodičům, že jejich malá má zimnici a není jí dobře. Nepochopila jsem, proč holčička nemohla být někde stranou nebo v postýlce čekat na rodiče... Každopádně se nám to nevyhlo :-(.

Musela jsem překopat dnešní plány, sehnat za sebe záskok do školičky (naštěstí bylo málo dětí, a tak to zvládla Hanka sama), ráno donést peníze na vyplácení a zanechat instrukce co a jak...

Marůdek náš


Pokaždé, když jsem Káje srazila teplotu, šili s ní všichni čerti a pěkně se tu holky kočkovaly. Udržet jí v klidu nebylo v mých silách. Odpoledne jsem tedy holky odvedla k Irče s tím, že si je brzy Aleš vyzvedne. A já mastila na gymnastiku. Radka s Eliškou totiž také ochořely :-(.

Zacvičila jsem si s dětma, rozpohybovala celé tělo a teď se těším do hajan...