Gabro - Projekt 365

Den 365!!!

2010-02-20T18:12:00.005+01:00

Moje první 365tka je u konce... Měla bych slavit, ale je mi nějak smutno. Tak rychle to uteklo!!! Jsem o rok starší, určitě zkušenější a díky blogu mám i plno nových přátel (ať virtuálních nebo skutečných). A tak jsem se rozhodla (i vaše komentáře k tomu přispěly), že budu pokračovat. Založím nový blog s druhou 365tkou! Je to další výzva. Určitě mi to pomůže v mé touze po zdokonalení se ve focení a holky budou mít jednou hezkou vzpomínku...

NOVÝ BLOG GABRO II. UŽ NA VÁS ČEKÁ :-).

A co bylo dnes? Dnes byl sraz únoráčků 2008. Opět jsme se sešli v MUMu. Počet účastníků sice slábne, ale i tak je to vždy moc fajn setkání!!! A já jsem hrozně ráda, že jsem mohla holky a jejich potomky opět vidět! Stárnou nám ty děti... Ale sranda je s nima stále stejná :-).

Při zpracování hromadných fotek jsem si všimla Fíka, jak si půjčil od Elišky sušenku a zase jí to vrátil :-). Tak jsem udělala výřez...

Den 364.

2010-02-19T20:44:00.003+01:00

Pátek

Dnes jsem byla ve školičce s Luckou moc jsem si to užila :-). Bylo jedenáct dětí + tři erární. Udělaly jsme jim diskotéku, nechaly je vymalovat kočičku dle vlastní fantazie... Prostě to bylo moc fajn...

V půl druhé k nám dorazila Andy se Šárčetem a pusa se nám nezastavila :-). Měla jsem v plánu nafotit děti v úžasném kostýmu berušky, ale nakonec si na hlavě nechala tykadla jen teta Andy :-). Děti nespolupracovaly. Jsem ráda, že nám návštěva konečně vyšla!!!

Se sousedkou je to snad vyřešené, tak mi spadl kámen ze srdce. Teď jen, aby to fakt vše bylo tak, jak mi její dcera slíbila. Sousedka za mnou byla, plakala... Něco o "nechuti k žití" říkala, ale včer se u nás stavila tchýně (oni v tomto vchodě bydleli také) a říkala, že tyhle její řeči moc dobře zná, že to tak bývalo vždycky, tak ať si z toho nedělám těžkou hlavu... Někdy člověk fakt nechápe. Musím se tím přestat zabývat, hned budu mít lehčí spaní :-).

Den 363.

2010-02-18T16:28:00.002+01:00

Čtvrtek

Venku se začíná oteplovat a vše taje. Kája slítla do kaluže a pěkně se v ní vyválela. Potkaly jsme Irču s Naty, a tak šla s nima k tetě Lence...

Jako zástupce našeho vchodu dnes řeším jednu nepříjemnost ohledně neplacení nájemného a není mi z toho nejlíp... Řešit se to ale musí, neboť se stále nic neděje a dotyčná všem tvrdí, že je vše, jak má být a ono není... Pak si člověk říká, kdo z nás dvou je tedy blázen???

Dnes mě hlava nebolí, ale každou chvíli se mi točí...

Káje dnes přišel dárek k narozeninám. Objednala jsem ji novou helmu na kolo. Bude ji mít od babičky... Tak hned holky použily obalový materiál na hraní...

Den 362.

2010-02-17T16:46:00.003+01:00

Středa

V nouzi poznáš přítele...

Dnes bylo ráno jako každé jiné. Jen Aleš nejel do práce, ale na krev a na rentgen (který nakonec nebyl, neboť jim nefungoval) a já šla pak s holkama do MUMové školičky.

V 11 hodin jsem začala cítit, že mě opět začíná bolet hlava. Bolela víc, než v pondělí. Silou vůle jsem ještě s holkama vyvenčila Megan a zašla si do lékárny pro paralen... Doma to na mne dolehlo. Myslela jsem, že umřu. Dokonce jsem se začala dávit a chuděrky holky nade mnou stály a nevěděly, co dělat.

Vzala jsem telefon a zavolala Radce, že dnes opět gymnastiku nedám. Když mě slyšela, řekla, že hned dorazí k nám. Zlatíčko moje!!! Tak moc mi tím dnes pomohla... Holkám jsem nebyla schopná dát ani oběd, uspat Kikču bylo nad mé síly... A tak jsem jen vyndala z mrazáku pizzu a zavřela se do ložnice a během chvíle nevěděla o světě.

V půl čtvrté jsem se vyhrabala z pelechu. Hlava bolela, ale už se to dalo vydržet a dokonce chuť k jídlu se dostavila. Zjistila jsem, že Radka holky nejen nakrmila, ale že i Kikču uspala!!! A jaké bylo mé překvapení, když jsem rychle cvakla naše okno v jídelně, abych měla alespoň jednu provizorní fotku do blogu a při stahování oné jedné fotky na mě vykouklo rovnou několik dnešních fotek :-). Takže i focení dnes za mne zvládla teta Radka!!! Díky, díky, díky!!! Snad ti to budu moci jendnou oplatit!

PS: Snad ta moje bolest hlavy přinese konečně to jaro k nám!!!

Den 361.

2010-02-16T13:24:00.003+01:00

Úterý

Zbývají 4 dny do konce mé 365. A já každou chvíli přemýšlím, co bude potom? Mám začít novou 365 nebo zvolnit a změnit blog na... Na co bych ho měla změnit? Na Photoblog, občasník nebo jen prostě blog? Vím jen to, že končit nechci, to ne :-). Bylo by mi bez vás smutno...

Dnes ráno jela babička do práce a já šla s holkama na Špejchar. Omrknout prostory, kde bude ples... Včera jsem měla z plesu pěknou depku. Do toho ta hlava... Špatná kombinace. Dnes už bylo líp, ale stejně mě to trochu tíží... Už aby byl za náma!

Den 360.

2010-02-15T13:55:00.002+01:00

Pondělí

Bolí mě hlava, moc... Vzdávám i gymnastiku. Poprosila jsem Radku, zda to dnes nevezme za mě. Dopoledne jsem byla v MUMu, holky hlídala Míša a tím ji moc a moc díky! Zvládla to skvěle... Dokonce dodala fotodokumentaci, tak dnes nemusím ani fotit :-).

Večer má přijet mamka, snad mě do té doby přestane bolet ta hlava... :-(

Den 359.

2010-02-14T15:42:00.003+01:00

Valentýnská neděle

Je krásné se moci probudit sám od sebe. Uvědomit si, že venku svítí sluníčko a že už se mi nechce spát... :-) Ještě krásnější je, když se nám chce oběma vstát najednou a já nemusím nikoho budit a prudit...

Skočila jsem s Meguškou ven a jeli jsme nakoupit zásoby jídla. A že toho bylo! Došlo vážně vše, co mohlo :-).

Babička nám pak před obědem přivezla holčičky a po obědě jsme si dali všichni valentýnský zmrzlinový pohár s malinami! Mňam!

Aleš šel dát Kristýnku spát a já šla s babičkou, Kájou a hafíkama na procházku. Doufám, že Káje udělá ten čerstvý vzduch a sluníčko dobře. Sice měla zase 37, ale nevypadá, že by jí něco trápilo...

Den 358.

2010-02-13T19:19:00.004+01:00

Sobota

"Dnes se fotit nebudu!"

Dnes bylo v plánu nakupování potravin, neboť doma nebylo už ani z čeho vařit. Babička měla přijet dopoledne, a tak jsem byla spokojená, že jí necháme holky a pojedeme. Ovšem naše babí zapomněla, že je pozvaná ke švagrové na oběd, a tak bylo vše jinak... Co dát dětem jíst, čím nakrmit hladovou hlavu rodiny??? Tak jsem vzala Káju, psa a šla do číny pro naše oblíbené nudle "tři nitky" a pro tatínka voňavou kachničku s rýží...

Po obědě chtěla hrát Kája nějaké hry, a tak jí tatínek vymyslel jednu novou. Prý "na spinkání". Kája nechtěla dodržovat pravidla, zato tatínek, ten ji hrál děsně poctivě! Až z toho vážně usnul. Po spinkání si vymyslel jednu dospěláckou hru "na uklízení". Tu jsem ale odmítla hrát zase já. Dopoledne jsem toho měla plné kecky...

Babička přijela odpoledne a večer si vzala holky k sobě. Přišla jsem s nápadem jít do kina, ale Aleš začal hrát onu zmiňovanou hru "na uklízení". A tak jsem se i na chvíli přidala a debordelizovala holkám pokojíček. Z kina asi nic nebude, ale nebudu mu, v jeho chuti si hrát, bránit :-D.

A teď bych měla začít hrát hru "na žehlení", ale nevím nevím, zda si nezahraji rovnou "na spinkání".

Tak místo spinkání nastala rychlá akce - rezervace, naskočit do auta a jet na AVATAR... Ty jo, já nebyla v kině ani nepamatuju! A zrovna takový dlouhý filmík. A do toho 3D (můj první 3D zážitek). Jsme oba rozlámaní, mám otlačený nos od brýlí, ale fajn pocit, že jsme si vyšli také konečně společně a bez dětí!!! :-)

Tak teď vám přeji dobrou noc...

Den 357.

2010-02-12T15:47:00.004+01:00

Pátek

Můžete hádat, třikrát, kde jsme dnes zase byly! Ano, u doktorky. Kája má virózu :-(. Probírala jsem s ní její imunitu, ale je to přesně tak, jak jsem říkala. Dítě si prý buduje imunitu do svých 8 let. Teď mají prostě "usmrkánkové" období. Dřív se to tak neřešilo. To děti lítaly venku s nudlí u nosu a řešila se vždy jen horečka. Teď už se každá zvýšená teplota sleduje... A tak mi bylo řečeno, že není třeba do ní cpát multivitamíny a jestli chci něco na podporu imunity, doporučila mi sirup Imunoglukan. A tak pro klid duše (hlavně tatínka) jsem ho koupila a budeme ho dávat...

Padla na mne z toho všeho opět taková depka, že se mi dnes vůbec nic nechce. Je tu takový nepořádek, že kdyby sem někdo přišel, asi by nevěřil vlastním očím, ale já mám nějaký útlum či co... Tak jsem si alespoň zlepšila den rychlofocením holek... Už se tak těším na sluníčko!!! Tak alespoň fotky s nádechem léta se mi dnes povedly...

Večer jedu na kontrolu s Hopsim. Tchilli už také pořádně pšíká, tak váhám, zda ho rovnou nevzít s sebou. Další cesta do Stodůlek by se mi nechtěla podstupovat...

Tak jsem se rozhodla vzít na veterinu i Tchilliho. Udělala jsem dobře. Nejspíš to chytl od Hopsiho, který je teď už zdráv. Místo něho dostal atb Tchilli. Nemá to tak silné jako to měl H., tak snad to bude rychle dobré. Také nám pohubl, ale u něho jsem si toho nestačila všimnout.

Cestování MHD byl opět zážitek... Se vždycky tak nějak vrátim do studentských let, když pozoruji ty mlaďochy, jak se jdou bavit. To byly krásné časy :-).

A ještě jsem dnešní den získala ocenění mého blogu od Aranelky... Tímto jí moc děkuji!

Ocenění

2010-02-11T22:40:00.003+01:00

Od Katky s Nancy jsem dnes dostala ocenění mého blogu. Moc mě to těší :-). Méně už mě těší, že bych si měla vybrat jen 5 z vás, kterým bych měla ocenění poslat dál...

Moc ráda a pravidelně chodím ke Katce, Andy, Rejcce, Aye, Wlčici, ale tyto dámy už ocenění mají od mého "dvojčete" Katky, a tak se pokusím vybrat dalších 5 adeptů na tuto cenu :-)...

Pravidla tohoto oceneni : Zanechte jmeno a odkaz na toho, kdo Vam dal toto oceneni na svem blogu. Pak nominujte 5 blogu, o kterych si myslite, ze jsou uzasne.

A ja oceneni předávám:

Handy (miluji její scrapíky)
Petrušce (miluji její originalitu)
Aranelce (je sice nová, ale miluji její recepty, psaní a psí holky - a musím ji nějak podpořit návštěvnost blogu :-))
Mišce (které děkuji za milé komenty)
Marcelce (ke které vždy ráda zajdu...)

Všem blogerkám přeju, aby je jejich blogování bavilo a já měla stále kam chodit nakukovat a aby i na můj blog stále rády zašly (nebo rádi zašli) a i nějaké to písmenko mi tu nechaly (nechali) :-). Děkuji všem!

Den 356.

2010-02-11T14:19:00.002+01:00

Čtvrtek

Kája dnes namalovala pro tetu Jarku obrázek. Kdo by nepoznal, tak to je naše famílie :-). Tak vám nevím, zda jsme vážně tak ulítlá rodina :-D.

Zvláště si všimněte té hvězdy na čele. I tatínek je za princeznu (nebo spíš prince). A dostal mě ten barevný melír u Káji a Kikči :-). To bude mít teta radost...

Kája mi dnes také řekla, že až jí bude 12, tak může jet do Anglie a stát se mušketýrem. To ona by prý moc ráda! :-) Není nad krásné dětské sny...

Pak je tu další dobrá zpráva - Hopsi začal přibývat na váze. Atb asi zabrala, víc mu chutná a už nezdrhá. Už váží 425g (měl v pátek 400g).

Dopoledne jsme se stavily v MUMu. Opět fotit a řešit ples... Když jsme pak šly venčit Megan, zašly jsme za sousedkou do trafiky. Práskla mi, že čeká miminko :-). Tak mám radost! Konečně nebudu v našem vchodu jediná "matka".

No a teď jen čekám, s čím přijde večer Aleš domů. Má schůzku s jednatelem firmy o jeho nové smlouvě. Chtějí mu zhoršit podmínky :-(. Chtěla bych to vidět tak pozitivně, jako naše babí, která pronesla, že to nevadí, že si to Aleš dorovná tím invalidním důchodem... Já bych vážně někdy potřebovala mít náturu Aleše mamky :-).

Den 355.

2010-02-10T15:38:00.005+01:00

Ta zima snad nikdy neskončí... Špatné světlo, ani fotit nejde :-(. Kája je jedna velká "NUDA", a to jsem se holkám věnovala celé dopoledne, neboť byl Aleš doma a pracoval na mém PC...

Teď jedeme na gymnastiku, nesehnala jsem hlídání, tak beru holky s sebou a budou se koukat... Jo, dnes to bude zajímavé :-). Budu tam totiž sama. Ani Vendy dnes nedorazí.

Dnes se Kája na gymnastice projevila jako "velká ségra". Kikča si vzala během cvičení jablko a slupečky házela na zem... Já pak chodila, sbírala je a pronesla: "Ty si tu, ty zlobivko, v klidu trousíš kousky jabka..." Ostatní holky to rozesmálo a začaly se všechny smát. V ten moment zakročila velká ségra a pronesla: "No holky! Přestaňte se jí smát! To není vůbec hezké!!!" A ony vážně všechny přestaly :-). Holt citlivá Ryba Kája se vcítila do své sestry a usoudila, že jí je jistě teď trapně, když se jí tam všichni smějou :-))). Ovšem Kikče to bylo putna...

Já se bavím... Není nad to, když si umí Aleš dělat ze sebe srandu. Leží na sedačce, v ruce má svého mininoťase a zjišťuje informace o invalidním důchodu. Přišel na to, že je vlastně téměř zdravý... Takových nemocí projel a až na konci na něj čekal jeho Bechtěrev :-). Dokonce se tam dočetl, že není flákač, že je jen unavenej! A ona to je i pravda. Prý zapojuje 2x tolik svalů, než normální člověk. A prý si na to nechá napsat papír od doktora, a pak nemusí luxovat!!! :-DDD

Také jsme si tu přehráli scénku, jak to bude vypadat u komise... Pár dní si nevezme prášky na bolest, vezme s sebou mě a holky a ukáže jim, jak jsou holky naučená nandavat fusekle, manželka mu nandá trenky a tričko si prý nandá sám :-DDD. Tekly mi tu slzy smíchu. Když ono to jinak nejde. To by se z toho musel jinak člověk asi zbláznit!

Teď mi dal za úkol zjistit, zda si jako invalida může i vydělávat jako OSVČ... Už prý ani není částečný invalidní důchod a trvalá invalidita, ale nějaké 3 stupně... Tak já se jdu podívat. Kdyby někdo věděl, jak to teď je, písněte mi, prosím, koment. Díky

Den 354.

2010-02-09T20:27:00.004+01:00

Úterý

Jsou dny, kdy se nestačíte nudit...

Holky už jsou obě ok, tak jsem dnes doháněla co šlo. Mám resty, co se focení týče. Pak jsem měla schůzku s obchodní zástupkyní od Pepsi. No, čekala jsem od toho více. Ona měla asi taky pocit, že jí udělám několikapaletý odběr či co... No, nechám se překvapit, zda něco gratis k objednávce bude nebo nebude.

Pak nám došly v MUMu i lístky na večerní ples, a tak jsem si to pelášila na zámek. Stáhla jsem 60ks vstupenek. Neprodali ani jednu, tak mě to i potěšilo, neboť máme alespoň co prodávat :-). Zbývá posledních 25 lístků... Neuvěřitelné!!! Mám radost!!!

Pak se Ráďa zmínila, že nemá celý den co dělat. Odpadla jí návštěva, která měla donést oběd... A tak jsem ji pozvala na zbytky k nám :-). Užily jsme si společně celé odpoledne.

Večer se nám vrátil tatínek. Byl dnes u doktorky ohledně té bioléčby. Nic pozitovního :-(. Jelikož má páteř jako "bambus", dává od něj pojišťovna rovnou ruce pryč. Jeho brácha má větší štěstí, toho do léčby zapojí bez problémů. Ještě je tu malá šance - nahrát to na kyčle a ramena. Tak půjde Aleš opět na rentgeny a pani doktorka se pokusí...

Bechtěrev má 1 - 5 stupňů. Tak se Aleš narovinu pani doktorky zeptal, jak na tom je. Tak má plný počet! Jen v tomto případě se není co radovat. Ale alespoň se konečně rozhoupal k tomu, aby si zažádal o plný invalidní důchod, na který má nárok. Tak začne čerpat veškeré výhody z jeho nevýhody... Asi nemá smysl říkat, že o důchodu jsem mu říkala sama už před pár lety. Jenže pro jeho bývalého doktora byl jeho bechtěrev mezi stupněm 2-3...

Ano, může si za to sám, už v roce 2007 byl u této doktorky a na léčbu by nárok měl, jen ty doktory prostě málo uháněl... Prošel všema vyšetřeníma, a pak čekal, že se bude něco dít. Nic se nedělo... Jel do lázní, které mu dle jeho názoru nepomohly... Pak bylo moc práce, druhé dítě, rekonstrukce bytu, finanční krize... A tři roky pryč a on ve stavu v jakém je. On má bechtěrev určité fáze... Vždy je období klidu (to měl právě poslední 3 roky), a pak se to zase začne "hýbat". Mám pocit, že ta fáze teď nastala. Bolí ho kyčle... No, ještě že to bere tak, jak to bere. S bolestí se naučil žít. Nelituje se. Bere život s humorem. Sice přijde z práce a potřebuje se "natáhnout", aby ulevil tělu, ale jinak ho nešetřím :-).

JJ, bez humoru by to nešlo :-). Bechtěrev není pro život, ale také ne na umření...

Zrovna přišla babička, optat se, jak kluci dopadli. No, Aleš ji nepotěšil... Tohle asi musí být pro rodiče hrozné. Vím, že si říkají, proč zrovna jejich kluci zdědili toto, když v rodině nic takového nebylo (nebo o tom neví)... Jenže to nemůže nikdo nikdy vědět, co jednou jejich děti zdědí nebo budou mít za nemoc. Kdyby se toho měl člověk dopředu bát, tak by asi lidstvo brzy vymřelo. Je také pravda, že jsem ráda, že máme holčičky, neboť i u nich je nižší procento dědičnosti, než by tomu bylo u případného syna... Tak teď si jen přát, aby to procento bylo v našem případě nulové :-).

Den 353.

2010-02-08T19:51:00.002+01:00

Pondělí

Jsem s holkama doma. Začíná to být náročné. Docela se řežou. Nebo spíš Kikča buší do Káji a ta kvičí... Občas se přistihnu, že "vypínám" a jejich věčné šarvátky už nevnímám. A když už to přesáhne určitou mez, tak bouchnu.

Dnes jsem bouchla i kvůli úklidu. 5x jsem Káje řekla, ať uklidí ten neuvěřitelný nepořádek v obýváku. Nic. A tak to letělo všechno do koše... Tak snad si to už bude pamatovat. Za chvíli by se jí totiž mohlo stát, že už si tu nebude mít s čím hrát... Jsem matka saďour, ale někdy to prostě u nás jinak nejde.

Jinak stále řeším ples. Dnes jsem s Míšou probírala její moderování... Pak jsem připravovala fotky na výstavu o historii MUMu a ještě běžela nafotit výtvarku a pilates...

Aleš přijel na minutu přesně, dala jsem mu holky a hnala na gymnastiku. Tentokrát s námi jela i Radka s Eliškou...

Den 352.

2010-02-07T14:42:00.004+01:00

Neděle

Dnešní den jsem pojala odpočinkově. Dokonce oběd dělal Aleš a moc nám to chutnalo. Vždy si pochutnám víc, když nemusím vařit :-).

Po obědě jsem vzala foťák a psy a šla je vyvětrat... Byl to úžasný relax! Dnes bylo krásně, a tak jsem zamířila na místa, kde jsem venčívala Megan, když byla mladá. Za ty roky se to tam hodně změnilo, ale stejně to má své kouzlo...

Jo a holky mají už jen zvýšenou teplotu!!! Hurááá!!!

Den 351.

2010-02-06T16:51:00.005+01:00

Sobota

Tak aby se to nepletlo - Kája dnes už bez horečky, místo ní ale horečkuje Kristýnka... Že by si to holky sjednotily??? Dřív se úspěšně střídaly po cca 14ti dnech...

Ráno se nám s Alešem vůbec nechtělo z postele... Holky chodily pravidelně budit a stále něco potřebovaly. Jééé, jak já bych je na víkendy třeba půjčovala :-D. Tak jsme si s Alešem rozdělili práci a vstali. Já běžela se psem, on zajel na nákup...

Když nám nevyšly ty hory, využila jsem Páji nabídku a vyrazila s ní a ještě s její kámoškou Gabčou do divadla Na Vinohradech. Hráli Marii Stuartovnu v hlavní roli s Dagmar Havlovou-Veškrnovou.

Vcelku zajímavá podívaná. Pro mne úžasný zážitek - opustit na chvíli uřvané děti, udělat ze sebe "krásnou" a jít se kulturně vyžít...

Pájo, díky, žes mě zase vytáhla :-). A také děkuji za dodatečný vánoční dárek. Již jsem se začetla cestou domů...

A zde Pája v jejich hotelu Luník, kde mi předala dáreček... Mají to tam teď nové a krásné... :-)

Tatínek to tu s holkama zvládl na jedničku. Byla tu s ním i babička, takže se jistě nenudil. Ta mu i vyvenčila psíky a nechala nám tu Benjieho, neboť jde zítra balit ryby.

Kočička je tu pro mé dvě nemocinkané zlatíčka. Už jsem nevěděla, jak je zabavit, tak jsme na netu googlily obrázky kočiček a tuto si přály dát na dnešní blog :-). Zítra je snad zabaví hra od tety Páji...

PS: Fotky pořízené mobilem... Můj miláček by se mi nevešel do Káji kabelky. Ano, až tak jsem dopadla... Moji kabelku do divadla mi mé drahé dcerunky někam zahrabaly, a tak jsem si musela půjčit jednu od Karolínky :-D.

Den 350.

2010-02-05T13:00:00.004+01:00

Pátek

Tahle naše malá čertice má opět horečky :-(. Ráno jsme zamířily k pani doktorce, ta ji prohlédla, udělala CRP a máme virózu...

Do toho jsem si dnes našla veterináře - specialistu na potkany. Pojedu až do Stodůlek a doufám, že mě uklidní... Hopsi se mi poslední dobou nelíbí. Hubne, těžce dýchá a zdá se mi divné i to jeho zdrhání z klece a schovávání se... Je mladej, v dubnu mu bude teprve rok. Tak držte pěsti, ať to není nic vážného... Jsem ho dnes vážila a má jen 400g (Tchilli 520g).

Tak jsem se vrátila z veteriny... Chovat zvířátka se vyplatí :-). Jela jsem až na druhý konec Prahy, ještě že v metru jsem si odpočinula tím "nicneděláním". Hopsi dostal atb a něco na podporu imunity. Prý to v něm pěkně chrčí a asi to má už chronické... Teď se s tím musí poprat hlavně on sám. Za týden kontrola a už by měla být znát změna...

Aleš se tu mezi tím staral o holky. Kája prý měla po probuzení 40 :-(. Ty její horečky!!!

Víkend na horách se tedy zase nekoná :-(. Teta to obrečela, já pomalu taky... Už jsem si představovala to leháro u tety a ono nic :-(((. Tak snad na jaře. Teta totiž jede do lázní, a pak ji čeká operace očí...

Den 349.

2010-02-04T17:18:00.004+01:00

Čtvrtek

Měla jsem na dnešek v plánu plno příjemných věcí a návštěv... Místo toho jsem zůstala opět s holkama zavřená doma :-(. A to je tak vždycky. Když se na něco fakt těším, tak to nevyjde! A že mi to včera bliklo v hlavě... Jen jsem si říkala: "Ať tě ani nenapadne, na to jen pomyslet!!!" A ono jo! Ráno za mnou přišla v 6:30 ukňouraná Kája, že jí nějak není dobře a zda jí nedám napít... Bylo mi hned jasné, že to nebude jen tak. :-( JJ, zvýšená teplota, lesklé oči... Takže opět poslat sms do školky a čekat, co z toho bude.

Dopoledne jsem měla jít k Míše na kávičku a odpoledne jet na návštěvu k Andy. Měla jsem tu vše přichystané... A tak jsem alespoň využila toho, že Aleš přijel brzy domů. Sedla jsem do auta a jela k Andy předat lístky, knížku a šatičky na ples. Snad si Šárče nějaké vybere :-). Však my si to vynahradíme!!!

Jen se mi zdálo srandovní, že od sebe bydlíme takový kousíček a přitom MHD to trvá tak dlouho... A také z fotek jsem měla krapet zkreslené představy, jak to tam u nich vypadá :-). Z fotek to vypalalo vše tak velké... Představovala jsem si nějaký pořádný věžák a on je to panelák zrovna tak velký jako ten náš :-))). Tak jsem holky viděla alespoň chviličku. Šárče se zrovna probudilo... A pohladila jsem si alespoň toho jejich kočkopsa :-). Holky, nebojte, však my si to vynahradíme příště!!!

A když jsem se vrátila domů, uculoval se tu Aleš a bylo tu podezřelé ticho... Hned mi bylo vše jasné!!! Kikča mu usnula! Prý se sama sbalila a šla si lehnout... JJ, když se to stane mě, tak jsem neschopná matka... Nemá smysl to komentovat.

A teď jdu na "tytvoje brambory"! Jsem zvědavá, jak si pochutnáme...

PS: Aranelko, děkuji za čokoládičky (tuším, že jsou pro holčičky)... Lístečky máš v kaslíku :-). Jsem si myslela, že mě chce někdo asi uplatit, než mi došlo, že to bude od Karásků :-))).

Den 348.

2010-02-03T19:19:00.004+01:00

Středa

Ve školičce jsem dnes zase fotila. Moc se mi líbí Ondráška oči :-).

Jinak poslední dny žiju "plesem". Hlavou se mi honí prodej lístků, brigádníci a jiné... Možná jsem teď také tak trošku nervózní... Ráno jsem chytla na první našlápnutí a vedla s mým mužem "monolog". Ulevilo se mi. A to je hlavní :-). Naštěstí jsme oba stejní a dlouho se na sebe nezlobíme...

Odpoledne se gymnastikovalo a teď se těším do hajan... Cítím, že mi chybí energie...

PS: A ráno jsem našla opět Hopsiho pod skříňkou!!! A to byla dvířka zavřená... Pravda, ta horní nebyla dostatečně zaklapnutá. Ale stejně to nechápu. Rok ho to ani nenapadne a teď zdrhá každý den.

Den 347.

2010-02-02T15:02:00.004+01:00

Úterý

Poslední dobou dělá Kája na sedačce různé pózy. Sleduje pohádku a u toho je hlavou dole... Dnes jsem si to nafotila :-). Kikča už se po ní také začíná opičit, a tak se občas nestačím divit, když přijdu do obýváku, co to tady mám za dva malé netopýry...

A ještě jsem dnes zjistila, že nám Hopsi bez dovolení opouští klec! Už v neděli ho máma našla volně pobíhat po obýváku. Jenže to se svedlo na holky. Včera jsem zjistila, že je v kleci opět jen Tchilli a Hopsi nikde. Tak ho holky hledaly a Aleš je sprdnul, že když si ho vyndaj, tak ho také ukliděj!!! No, už mi to přišlo divné. Kór když vím, že by ho jen tak volně nenechaly. Kikča si kluky hlídá, nepustí je z ruky a Kája také dává pozor, aby nikam neutekli... A dnes opět klec jen s jedním myšákem! Tak už mi bylo jasné, že za to holky nemůžou. Jen by mne zajímalo, jak se dostává na zem (klec je na skříňce a okolo nic, po čem by mohl sešplhat - snad jen trubky od topení). Tak maj hoši útrum a klec zavírám... Nechci riskovat, že ho někdo zašlápne nebo nám překouše kablíky (to by nás už taťka asi vystěhoval i s myšičkama).

PS: Dnes mi vypatlala Kiki druhou půlku make-upu. To už jsem ale řvala a ona se mohla opět celá koupat...

Den 346.

2010-02-01T19:55:00.002+01:00

Pondělí

Mám za sebou další den, kdy si říkám, že kdybych byla ta "opravdová" máma na rodičovské dovolené, bylo by mi líp :-). Jenže to by byla asi nuda... A asi to mám v krvi. Holt geny jsou geny...

A tak mám za sebou dopoledne ve školičce, kde bylo 14 dětí (+2 erární). Z toho mne krapet bolela hlava. Pak jsem hnala se psem a s Kiki ven, jela pro Káju k mámě na krám (byla s ní ráno u zubaře, aby doplnil vypadlou plombu), pak zase rychle domů... Ve 4 odjezd na gymnastiku (dnes bylo málo dětí). Pak rychle večeři, vyvenčit psa a odchod na MUMovou schůzi... Řvoucí děti jsem tu zanechala tatínkovi...

Na schůzi se mimo jiné degustovalo víno na ples, a tak mám teď takovou příjemně "unavenou" náladu a přeji vám všem dobrou noc...

Den 345.

2010-01-31T16:59:00.004+01:00

Neděle

Ještě 20 dní a končí můj projekt 365... Tak rychle ty dny utíkají...

Už dlouho se mi nestalo, že bych se probudila sama od sebe :-). Náš taťka byl dnes krapet indisponován. Včera si dal segedýn a celou noc to s ním dělalo divy!

Holčičky jsem si vyzvedla u babičky. Měly se tam dobře, babička i Vendy se o ně hezky staraly.

Káju dnes zajímalo, zda jí půjdu na svatbu. Zda na ní bude také babička a dědeček... A ještě měla dotaz, kdo bude její maminka, až vyroste :-D...

Odpoledne se tu strhla hádka o mobil. Volala babička Ilonka a obě holky chtěly telefonovat... Z Káji pak vypadlo: "Sex mazec bude!" No, veselo je u nás...

A zde Kikinka, která si tak hezky potichu hrála... Málem jsem padla, kdy jsem ji objevila v koupelně. :-)))

Večer přijede babička Ilonka. Bude u nás spát a ráno vezme Káju k zubaři, aby jí opravil ten zoubek. My si pak s Kiki pro ni dojedeme, až nám skončí školička...

Den 344.

2010-01-30T19:20:00.003+01:00

Sobota

Poslední dobou se mi stává, že si celý den říkám, co vše do toho dnešního blogu napíšu... Pak si nahraju fotky a tím končím... Vykouřeno. Prázdno... Přemýšlím, co ten den vlastně bylo a nebylo. Občas si musím napsat i tahák, který mi večer připomene, co jsem chtěla napsat... Já mám totiž mezi 19. a 20. hodinou útlum a zrovna tou dobou si nacházím chvilku, abych mohla napsat zážitky z dneška. Ani dnes tomu není jinak!!!

Tak matně si vzpomínám, že se mi nechtělo ráno z postele. Vždy tak napůl spící uděluji instrukce, co mají holky dělat... Probouzím se v momentě, když chce Kikča čůrat nebo kakat. Pak vedou mé kroky do kuchyně - sezobnout prášeček na štítnou žlázu a ven s hafíkem. Mezi tím se holky snaží probudit tatínka, který zdárně odolává jejich nátlaku... Tak pak přitlačí i maminka a tatínek vstane :-).

Dnes bylo krásné sluníčko, a tak jsem si vzala ven foťák a vyfotila Megan s Majlou. Meguša měla dnes dobrou náladu a řádila jako malá... To zapomíná i kulhat :-D.

Když jsem přišla domů, volala babička Vierka, zda nechceme přijet na oběd, že vezme pak holky ven bobovat. Tak jsme vyrazili k babičce...

Tím, že jsme zrušili víkend v Orlických horách, slíbila jsem Radce, že jí vyfotím Elišku na oslavě jejích "1" narozenin. Slavila je v MUMu, tak jsem po obědě nechala děti babičce a tatínkovi a jela domů vyvenčit Megču a vyfotit malou oslavenkyni. Eliška je přesně o rok mladší než naše Kristýnka :-). Další Vodnářka do party...

Babička si nechala holky u sebe přes noc. Hurááá!!! Já si tu hrála s fotkama a Aleš si připravoval účetnictví. Užívám si ten klid, to ticho... :-) A úplně nejvíc se těším na ničím nerušený spánek...

Den 343.

2010-01-29T16:36:00.004+01:00

Pátek

Dnes mají děti pololetní prázdniny. Proto má i MUM zavřeno a já mám VOLNO! :-)

Ráno se Aleš probudil s tím, že "umírá". To víte, rýmička, škrábání v krčku... Musela jsem, jako vzorná manželka, jít do lékárny a koupit účinné kapičky do nosu a nějaký ten Coldrex. Aleš je přesvědčený, že mu zabírá. Já takový pocit nemám, ale to je jedno :-). V 10 hodin usoudil, že už může jít do práce... Léčení bude tedy pokračovat večer :-).

Mezi tím volala máma, zda poslouchám rádio... Hlásili, jak je v Orlických horách kalamita, Jablonné je neprůjezdné. A tak jsem koukla na net a zjistila, že v sobotu a neděli to má být snad ještě horší :-(. A tak jsem volala tetě Jarce, že bude asi lepší, když její návštěvu o týden odložíme... Asi je to rozumné. Teta nešťastná, ale byla ráda. Alespoň se o nás nebude muset bát. Prý tam přes noc napadlo snad půl metru sněhu! Tak začala pořádná zima už i na horách :-).

Kája přišla s větou: "Kde je ta Vendy, začínám se nudit..." až ve 12 hodin, tak to byl úspěch :-))). Pak už jí dorazila Vendy i s Kubou, tak bylo o zábavu postaráno. Také jsme se šli chvíli vyvětrat. Kája s Kubou stavěli sněhuláka.

Kikča opět po O nespala, a tak začíná být protivná... :-( Už aby byl večer a šla do hajan! Jo a Kubovi začala říkat "Boba", takže jsem každou chvíli lítala pro nočník, že chce kakat a ona přitom volala na Kubu :-D. Vendy taky raději říká "teto" než aby vyslovila "Vendy"... Sice mluví stále, ale furt to samé dokola :-).

A teď jsem se dala do pečení kefírové "hnědé" buchty od Aranelky... Už se na ni moc těším... Voní to úžasně!

Den 342.

2010-01-28T16:24:00.004+01:00

Čtvrtek

Dnes ráno jela celá rodina k zubaři. Káje pan doktor opravil dírku v zoubku. Bohužel jí část plomby teď vypadla, takže tam půjdeme ještě jednou :-(. Ona se tam ale vždycky těší. Vyloženě trvala na tom, že půjde první a neuvěřitelně jí voněl pach čekárny... Během vrtání i vtipkovala, až jsem jí musela připomínat, že nemá mluvit. Pan doktor není specialista na děti, tak jí dal místo obrázku injekční stříkačku na hraní. To bylo radosti. Hned chtěla ještě jednu pro Kikču, že ta byla také statečná...

Já jsem opět bez kazu. Ve 29ti letech to jde... Alešovi předělal jednu starou plombu, tak jsem vyzvídala, jaké to je :-). Neznám ten pocit "vrtání"... Tak snad mi to ještě pár let vydrží. Bojím se, že Kája má zuby spíš po tatínkovi než po mamince :-(. Uvidíme, co Kikča.

Pak nás tatínek vysadil doma, daly jsme si snídani a šly na zámek. Jsme domluvené s Chvalským zámkem, že nám bude prodávat vstupenky na ples. Dětské jsem jim ani nedávala. Rychle mizí, tak si je necháme jen v MUMu. Doufám, že ty na dospěláckou část se prodají... Přeci jen tu nikdo není na plesy zvyklý. Uvidíme. :-)

A když už jsme byly na zámku, tak jsme navštívily výstavu Krysáků... Kája byla krapet zklamaná. Čekala tam i nějaké živé potkany :-D.

Pak jsem zašla do MUMu nafotit šátkování, angličtinu pro maminky a děti v herně. Takže jsem si zase celé odpo hrála s fotkama.

Ještě jsem pozvala tetu Radku (Bradku :-D) s Eliškou na oběd a kávičku. Tak jsme zase rychle pokecaly, nacpaly si pupky a holky pak letěly nacvičovat taneční vystoupení na ples (překvapení večera)... Už se těším, jaké to bude :-).

Kikča mi dnes odpoledne neusnula, tak tu má každou chvíli záchvaty vzteku a pláče... Chvíli mě chce, chvíli ne... Je tu veselo :-). Ještě že pro Káju si přišla Nikolka s maminkou. Jinak jsem tu ještě poslouchala stále dokola: "A kdy už přijde ta Nikolka???" Kája mi občas připomíná toho oslíka ze Shreka - "Kdy už tam budem???" :-DDD

Den 341.

2010-01-27T19:04:00.009+01:00

Středa

Dnes jsou to přesně 2 roky, kdy se nám v 6,29 ráno narodila naše druhorozená dcera Kristýnka. Vážila 3380g a měřila 49cm :-). Bylo to hodné miminko už od narození, které způsobně papalo, a pak 3 hodiny spinkalo... Všichni mi říkali, že je za odměnu. Jen manžel rýpal, že nechápe, za co že jsem si ji zasloužila :-D.

Vždycky jsem si přála mít Vodnáře jako jsem já, tak se mi to splnilo. Dokonce jsem si ji málem nadělila k narozeninám a máme i stejný ascendent - Vodnář ve Střelci :-). A náš taťka je Střelec ve Vodnáři...

Tak Kristýnko, přejeme Ti s tatínkem a Kájinou, ať jsi dál tak pohodová a šikovná holčička, ať stále záříš jako sluníčko a nechybí ti dobrá nálada :-). Máme Tě všichni moc rádi!!!

Dnes dopoledne jsem byla s Kiki ve školičce a fotila... Pak doma usnula Kiki u oběda, tak jsem ji přenesla do postýlky a upravovala fotky. Odpoledne se jelo pro Káju do školky a na gymnastiku... Teď bych nejraději padla za vlast...

Jo a opět pošťák nezklamal a doručil balíček. Tentokrát pro Kiki, takže ty hrnečky nebyly napůl, ale ona dnes dostala od tety golfáčky :-). Tak děkujeme!!!

A teď něco ne tak růžového - Aleš volal pani doktorce. Vyšetření stolice naštěstí negativní, nicméně snímky hrozné a bioléčba ohrožena. Prý mu nechce pojišťovna proplatit léčbu, neboť už se jim to nevyplatí... :-((( Na rok to stojí 500 000,--, takže to nedáme ani my :-(((. Jo,jo... Co na to říct...

Den 340.

2010-01-26T19:07:00.003+01:00

Úterý

Dnes ráno jsem odvezla Káju s Natálkou, vyzvedla doma mamku s Kristýnkou a jely jsme do velkoobchodu pro věci na ples... Tak máme dekorace a ještě přislíbené nějaké dary do tomboly, hurá!!! :-)

Odvezly jsme mámu do práce a jely vyložit zboží do MUMu. Tam jsem si chtěla udělat čaj a rupnul mi hrníček po nalití horké vody. Bylo velké štěstí, že pode mnou nestálo žádné dítě. Odneslo to jen mé oblečení a trošku mě štípalo břicho... Tak jsem se mohla jít domů převléci do suchého.

Doma jsem se dala do úklidu a najednou zvonek - pošťák! Prý přivezl balíček na mé jméno... Já ale nic neobjednávala, tak jsem byla napnutá, co se v něm skrývá za překvapení! A překvapení to bylo :-), moc milé... Teta Simča poslala mě a Kristýnce dáreček k narozeninám (a i něco pro Káju, aby jí to nebylo líto). A tak máme doma sadu hrníčků s kravičkama a jednu super kravičku na ledničku :-). Snad mi tím teta nechtěla nic naznačit???!!! :-D Tak moc děkujeme!

Den 339.

2010-01-25T19:34:00.002+01:00

Pondělí

Ráno jsem neodemkla auto. Mráz mi zmrazil i centrál!!! Tak jsem hupsla do Aleše auta a odvezla Káju a Natálku do školky. Zlaté moje autíčko :-)...

Pak jsme šly s Kiki do MUMu hlídat dětičky. Máme plno nových, tak je to takové náročnější... Doma jsem se snažila uspat Kikču, ale bez úspěchu :-(. Dosedla na mne nějaká krize. Prostě pocit, že nic nestíhám, že nic nejde tak, jak bych chtěla a že bych šla nejraději spát... Místo toho jsem šla vařit rajskou, aby tu bylo večer, až přijdeme z gymnastiky, co jíst...

Nakonec k nám přijela mamka a dobrovolně si stoupla k žehlícímu prknu... To je to nejúžasnější, co se mi dnes mohlo stát :-).

Den 338.

2010-01-24T19:35:00.006+01:00

Tak mi je zase o rok více... Musím si změnit věk v profilu :-).

Dnešní den jsme strávili u dědy v Chlístovicích. Vzali jsme s sebou i Vendy (už jsme jí tak nějak adoptovali :-)). Dnes nebudu moc psát, raději vám to tu vytapetuji...

Den 337.

2010-01-23T21:16:00.002+01:00

Sobota

Dnes by měla moje milovaná babička Evička narozeniny... Vzpomínám na ni poslední dobou často. Od té doby, co jsem přečetla Odnikud nikam, tak snad ještě častěji... Chybí mi a v mém srdíčku zůstane navždy.

Dnes jsem pozvala moje rodiče, ségru Lucku a jejího Lukáše a Aleše mamku na oběd. Byla kachnička se zelím a bramborovým knedlíčkem. Byla to velká mňamka a sklidila jsem velkou pochvalu... Já budu mít narozeniny zítra a Kristýnka ve středu, tak jsme to dnes oslavili společně. Dostaly jsme kytičky, dárečky a teta Lucinka upekla Kristýnce dort... Šmudlinka naše, byla kouzelná...

Děda byl unavený, tak odjeli domů hned po dortu... Kájinka šla k Nikolce a Kiki usnula. Tak jsem toho využila a šla jsem si také lehnout. Aleš se snažil, aby mě pak nikdo nebudil, a tak jsem vylezla z pelíšku asi v půl páté!!! To byl asi můj nejkrásnější letošní dárek :-))). No jo, hodnoty se postupem času mění :-))).

Den 336.

2010-01-22T21:16:00.004+01:00

Pátek

Dnes bych potřebovala den, který má 30 hodin... Čeká mě tu ještě tolik práce! Zítra slavím já a Kristýnka narozeniny. Pozvali jsme naše, tchýni, ségru s Lukášem... Tak jdu na přípravu pomazánek a dožehlit to, co jsem včera už prostě nedala.

Dort peče ségra, tak jsem ráda, že ještě s tím se nemusím patlat...

Odpoledne nás pozvala Míša (naše moderátorka na chystaný ples) na návštěvu. Chtěla jsem s ní doladit ještě pár věcí ohledně moderování, ale děti nám moc příležitostí nedaly. Míša má sedmiletou Natálku (také Rybu) a já se fakt bavila... Holky jsou jak přes kopírák. Tedy hlavně to jejich "kňourání". A o to víc se předháněly, která kňourá víc... Člověka to potěší, že to tak prostě je a že to třeba nezpůsobil on svou výchovou. A přitom to jsou obě tak šikovné holky. Jen jsou to větší cíti než ostatní. Třeba Kikča, ta neměla žádný problém... Teda jeden vlastně ano! Stále tam hledala kočku a dokonce se bála jít dál, neboť čekala, že se objeví Radky kocou (Radka-bradka) bydlí ve vedlejším vchodu a Kája si myslela, že to je její byt :-). Ještě po hodině vzala Míšu za ruku a chtěla, aby s ní šla kočku hledat...

Bylo to moc fajn odpoledne. Dostala jsem ochutnat švestkové pivo! A moc mi chutnalo... Natálka se nechtěla vůbec fotit, tak je Míša nalákala na její boty a šaty. A tak i chvilku postály, abych mohla cvaknout... Škoda, že nebylo denní světlo. Já ty fotky s bleskem nemám ráda.

Den 335.

2010-01-21T17:33:00.004+01:00

Čtvrtek

Dnes jsem budila celou rodinu už v 6 hodin. Aleš musel jet na rentgen celého těla (45 minut ho rentgenovali) a já na kontrolu s mojí cystou na krku. Obě holky musely se mnou, tak brzo ráno jsem je neměla kam dát...

Byl to pro ně alespoň zážitek. Kája měla pocit, že je ještě noc, Kiki byla celou dobu pěkně vykulená (nemá moc zkušeností s MHD) a já měla radost, neboť jsem všude narazila na milé cestující, kteří mi automaticky uvolňovali místo.

U pani doktorky byly holky za vzorňačky. Sestřička je zabavila a pani doktorka mi udělala sono krku. Mám radost, cysta se zmenšila. Sice je stále větších rozměrů, ale už není tak giga. Sama mám pocit, že mě tam nic nepřekáží a netlačí... Takže plánovaná operace na léto se odkládá na neznámo kdy. Hned je mi líp :-). V červenci další kontrola...

Cesta zpátky už nebyla tak růžová. Holky se otrkaly a Kiki začínala být unavená a tudíž protivná.

Stavily jsme se v MUMu, kde byla malá infoschůzka ohledně plesu s naší moderátorkou Míšou...

Po obědě jsem chtěla dát holky spát. Usnula jsem sama a ani jedna z nich se nepřidala... Byla jsem pak jak praštěná palicí. A obě děvčata odpadla hodně pozdě odpoledne :-(. Kdy půjdou spát, to nevím...

Ještě jsem chtěla pochválit Kristýnku. Přestala nosit plínku už i na noc. Na dnešní cestování jsem jí ale přeci jen jednu dala. V autobuse hlásila, že chce dělat čííí, tak jsem jí řekla, že to nejde, že musí vydržet. Odkývala mi to a vážně měla plínku suchou... Šmudlinka moje.

Den 334.

2010-01-20T20:43:00.004+01:00

Středa

Ráno jsem šla s holkama na kontrolu k doktorce. Naštěstí tam nikdo nebyl, a tak jsem byla v klidu, že si Kája domů nic nedonese. Kiki byla statečná, držela a u píchnutí jen kňourla. Její statečnost mě fascinuje. Sedimentace byla OK. Aby to Káje nebylo líto, nechala jí udělat doktorka ještě CRP (má od neděle 37 teplotu, ale nic jí není). To bylo také nízké, tak jsem se uklidnila...

Od rána se zase příšerně nudila, a tak jsem napsala Irče, že si půjčíme Natálku. Tu jsem pak za chvíli s radostí vrátila. Co ty tu předváděly, to byla síla! Naty ráda provokuje, dělá pravý opak všeho, co Kája chce... Vyplazuje jazyk a z toho Kája šílí... No, za tu hodinu, co tu byla, jsem z nich byla naprosto šílená a dostaly i kázání o tom, že takhle se k sobě kamarádky opravdu nechovají!!! Na to mi Kája řekla, že Natálka není její kamarádka a že už nechce, aby u nás byla! A Natálka se také nafoukla a že chce domů, teď hned! No, splnila jsem jí to :-). A příště si dobře rozmyslím, zda si ji k nám vezmu, když potřebuji pracovat... Nenechaly mne ani napsat v klidu mail!

Tak se tu Kája zase úspěšně nudila dál...

Odpoledne přijel Aleš hlídat Kiki a já vzala Káju na gymnastiku, aby nám ji tu ta nuda neukousla... I tam byly holky jak utžené ze řetězu, neustále hučely, řvaly, stále se mne na něco ptaly... Větu: "Pani učitelko, můžu se jít napít?" nebo "Pani učitelko, můžu se jít vyčůrat?" jsem dnes slyšela snad 1000x. Jo, nemůže být každý den posvícení...

A když jsem naprosto zničená dorazila domů, stropila tu Kája scénu, že jsem nalila pití do tmavě modrého kelímku, když ona chtěla ten světle modrý!!! Potřebuji kurz Respektování!!! Nebo ty děti brzy přetrhnu...

A tím to dnes nekončilo. Čekala mne ještě schůze vchodu, kde jsem získala další rok "zástupcování". Jaká to výhra!!! :-)))

A teď, teď jsem zralá jít spát, ale čeká mě tu ještě vyřizování MUMových restů a mailů... Jooo, není nad to být na rodičovské DOVOLENÉ!!!

Katky úprava...

Den 333.

2010-01-19T19:53:00.005+01:00

Úterý

Netuším, proč se mnou dnes vůbec nesplupracuje PC! Celé dopoledne nešel Facebook, teď mi zase blog nenabízí vložení fotek... Fotky mám, jen je nemám jak vložit a to mě mrzí...

Začnu včerejškem. Když jsem přišla večer z gymnastiky. Čekalo mne překvapení. Byla u nás moje mamka. Domluvila se s Kájou a prostě přijela. No, ještě větší překvapení zažil Aleš, když jsem mu řekla, že jdu večer do MUMu na schůzi ohledně plesu... No, jeho nadšení neznalo mezí :-). Když jsem se ale skoro o půlnoci vrátila, vesele si tu povídal s mámou a nikomu se nechtělo jít spát. Jen já byla zralá usnout za pochodu...

Ráno odjela babička do práce, Aleš k doktorce a já tu s holkama vařila pudink, tak trošku poklízela a čekala na Péťu. Mám radost, že si na nás udělala čas!!! Péťa je moje spolužačka ze střední, človíček mému srdíčku blízký. Teď ale žije ve Francii a máme to k sobě trošku dál... Ale i tak se vždycky hrozně rády vidíme. A dnes mě potěšilo, že jsem jí mohla udělat radost záchodkem pro její fretečku. Chuděra ho nemohla sehnat ve Francii ani v celé Praze... Tak jsem zavolala mužíčkovi a ten přivezl poslední kus z práce. Ufff, takové štěstí! :-)

Aleš mi teď tak trochu popsal jeho dnešní návštěvu u pani doktorky. No, není mi nejlíp... Jemu je asi ještě hůř... Ale jsem ráda, že tam byl, že se zase začne něco dít!!!

Pani doktorka začala debatou, že neví, který z obou bratrů (Aleš nebo jeho brácha Tomáš) je na tom hůř... Oba mají bechtěreva, jen každému se projevuje úplně jinak. Tomášovi to ničí vnitřní orgány (opět mu přestávají fungovat ledviny, má vysoký tlak...) a Alešovi pohybový aparát. Teď co je lepší???

Aleše vyšetřila (tedy měl jí ukázat, jak si dosáhne na kolena a jak otočí hlavou). No, dosáhl si do půlky stehen a hlavou otočil tak, že se to dá vyjádřit v procentech - celých 5% ze 100% (a to si myslím, že mu nějaké to procento i přidala). Ve čtvrtek ho čeká 1,5 hodiny rentgenování celého těla. Každičké kůstky, co má... Také mu naznačila, že ho nejspíš budou čekat operace obou kyčlí (poslední dobou ho dost bolí a jeho chůze se začíná podobat kachně)... Pozitivní je, že se bude snažit ho okamžitě zapojit do projektů (bioléčba) a že má teď ještě větší šanci, neboť se to otevřelo i na dalším pracovišti v Praze. O tom mluvil už jeho minulý pan doktor, ale nikdy k ničemu nedošlo a jeho přístup Aleše tak otrávil, že se na vše tak nějak vykašlal :-(. Výhodou teď je, že bude zapojen i s bráchou a ve dvou jim to snad vše půjde líp!!!

Tak konečně můžu vložit i ty fotky...

A zde foto pro Aghi (hrůza, vlasy nevyfoukané, ale ofina vidět je) :-).

A ještě dnešní hláška Káji: "Babi, já už umím K jako Kája a A jako Ája!... A taky .cz!" Kde k tomu přišla, to nevím, ale šla jsem z ní zas do kolen...

Den 332.

2010-01-18T13:34:00.003+01:00

Pondělí

To je zase den... Včera mi došlo, že ve čtvrtek jdu na endokrinologii, kde jsem 3 měsíce objednaná a že bych asi tedy měla jít i na krev, aby do čtvrtka byly výsledky!!! Takže SOS vysláno do světa a zachránila mě Irča, která mi tu ráno pohlídala holky.

Jela jsem MHD až na Polikliniku Mazurskou. To vám bylo v metru zážitků :-). Děsně mě baví pozorovat lidi... Na Florenci se válela u eskalátorů prasečí nožička (opravdu jsem nevěřila vlastním očím), ve vlaku jsem potkala podivínského "loupače" nevyžádané reklamy. Pak jsem jedné staré paní zapínala na batohu kapsičku (samozřejmně jsem se zeptala), neboť jí koukal celý obsah a hned jsem si představila, že pro nějakého chňapku by stačilo jen sáhnout... A cestou domů mi spočinul zrak na naší známé "čertici" z MUMu :-). Měla jsem příležitost si ji pořádně prohlídnout a už se vůbec Kristýnce nedivím, že jí připomíná čerta :-). Sama jsem si říkala, zda v těch kozačkách neschovává kopyto!

Uspala jsem Kristýnku a šla vzít Megan před barák. S Kájou jsem domluvená, že se na mne kouká z okna a kdyby něco, tak zabuší...

A co moje oči nevidí... Kytičkatá nádhera pod sněhem...

Auto jsem odházela, odcouvala a zjišťovala škody. Naštěstí je jen lehce poškrábané (doufám že ne na lak)... Ten sníh je těžký jako blázen :-(.

Teď jen doufám, že Aleš přijede včas domů, abych mohla na gymnastiku...

Den 331.

2010-01-17T20:48:00.003+01:00

Neděle

Tak trošku hektická neděle... A prý že je neděle od slova NEDĚLAT! :-)

Opět sněží... Zítra jsem chtěla odvézt holky do školky, ale vzdávám to. Dohodla jsem se s Irčou, že si je necháme ještě doma. Kiki bere do středy atb., tak ji stejně nechci nikam tahat a Irča s jejím kolenem po operaci také nechce riskovat...

Den 330.

2010-01-16T18:40:00.003+01:00

Sobota

Včera jsem opustila Aleše a holky a jela MHD do Písnice. Máma poslala tátu se ségrou a Lukášem na hory k tetě, a tak jsme doma kralovaly samy...

Práce nám šla od ruky, dokonce jsme si stihly i popovídat a pořádně se zasmát... Já se i dostatečně vyspala. Hakym mě celou dobu zahříval a v 10 hodin se mu zdálo, že už spím dlouho, a tak mě láskyplně probudil...

Ve 4 odpoledne bylo vše hotové a já se chystala na cestu domů.

Cestu tam i zpátky jsem využila ke čtení. Jitky (Rejcka) knížku Odnikud nikam jsem četla jedním dechem. Až mě na konci mrzelo, že je konec. V závěru jsem dokonce uronila několik slz a říkala si, že na mě musí být pěkný pohled :-). Určitě ji mohu doporučit a Jitce skládám poklonu!

Holčičky přežily, maminku s nadšením vítaly. Kája hned naprášila všechno, co mohla... Tatínek upekl výborný makovec (já ho nějak poslední dobou nepoznávám) a babička mě vzala ještě do Globusu (nakoupila jsem nějaké dárky k mým brzkým narozeninám)...

Jen to malé skřítě ještě v půl jedenácté nespí. Nemůže zabrat... Ach jo...

Den 329.

2010-01-15T11:18:00.003+01:00

Pátek

Dnes ráno jel Aleš na odběry a v úterý ho čeká nová pani doktorka. Jsem ráda, alespoň se začne zase něco dít...

Kristýnka vypadá líp. Sice v 6 ráno měla zase 38 a já místo spaní přemýšlela, kdy zavolám doktorce... Ale teď už má jen zvýšenou teplotu. Takže atb nejspíš zabrala. Staví si tu kostky, co nám Andy včera přivezla a je spokojená. Ani Kája dnes nehučí, že se nudí. Stavila si puzzle a teď se motá do šátků...

V troubě se peče kuře, musím ještě oloupat brambůrky...

Večer odjíždím k našim. Budu dělat čtvrtletní DHP mámě a tátovi. Snad to půjde rychle a v sobotu večer už budu moci jet zase domů. Aleš tu bude válčit s holkama sám. Babička Vierka mu jistě přijede na pomoc :-).

Den 328.

2010-01-14T17:51:00.002+01:00

Čtvrtek

Dočkala jsem se, konečně mi začínají kvést orchideje. Sice poupátek moc není, ale i tak to potěší. Udělaly si, holky moje, hodně dlouhou pauzu...

U nás nic nového. Kiki horečkuje, Kája se nudí, táta je od rána do večera v práci a pes by stále něco žral :-D. Jen Kája byla na chvíli u Natálky (aby ta domácí nuda nebyla tak hrozná).

Přijela nás dnes na chvíli potěšit svou návštěvou teta Andy. Tak jsem si pokecaly a poznala jsem osobně spolufarmáře Míšu :-). Jsem ani nevěděla, kolik on to vlastní farem :-). Pan velkofarmář! :-))) Mě půjčila Andy knížku Jitky Neradové - Odnikud nikam. Už se těším, jak si počtu. Hodlám dnešní večer strávit čtením. Uvidím, zda mě děti a manžel nechaj :-).

Den 327.

2010-01-13T18:38:00.002+01:00

Středa

Ráno jsem se objednala s Kristýnkou k pani doktorce. V noci opět čtyřicítky horečky a ráno 39, tak už jsem nechtěla čekat další den... Kája zatím počkala s holkama v MUMové školičce.

Ač se mi to jevilo jako viróza a pani doktorce také, udělala raději CRP, které vyšlo vysoké. Díky za tento přístroj! Když já byla dítě, dávala se atb na vše, teď už jen, když je to opravdu třeba. Takže má Kiki Ospen po 8 hodinách. A já doufám, že brzy zabere a už nebude tolik topit...

Sice neumí Kiki moc mluvit, ale i tak už mne umí pěkně ztrapnit. Poslední dobou se jí zdá, že jsou všude čerti. Začalo to v pátek v MUMu, kdy ukazovala na jednu maminku (postarší, rozcuchanou a takovou umouňenou v obličeji) a dělala "bllbllbll...", já ji u toho oblíkala a povídala si s Luckou a jen jí tak mezi řečí říkala: "Ty tam vidíš čerta, jo..." A ona stále kývala, ukazovala a dělala "Bllbll...". Tak mi to nedalo a otočila jsem se, kde že to ten čert je. A sakra! Ona to ta pani. Tak jsem Kikče vysvětlila, že tam opravu není čert, že netuším, kde ho vidí... A ona dodala: "Teta bllbll" :-D. No to už jsem se dusila smíchem a byla rudá jako rak.

Doma pak prohlížela knížky a všechny tmavé postavy byly čerti. Dnes přišla do čekárny jedna holčička s babičkou. Ta babička měla na hlavě kožešinovou čepici a kabát. Kikča hned vykulená, že tam je čert! Ještě že si nás ta pani nevšímala :-). No a korunu tomu dala v ordinaci, kde za čerta označila sestřičku (ona má sestřička takový načechraný účes z černých vlasů :-)))). Tak se pobavila sestra i pani doktorka... Nevím, jak na to přišla, proč ty čerty vidí všude (z horečky to snad nemá). Určitě jí tim doma nestrašíme...

Kája se dnes opět hrozně nudila. Slyšela jsem to asi 10x. A to jsem jí vymýšlela všechny možné aktivity. Hlavně jsem jí chtěla zapojit do domácích prací, ale zrovna tohle za zábavu nepovažovala :-). Tak mi pomohla akorát roztřídit spodní prádlo, které pak Kiki úspěšně smíchala dohromady. Také jsme vyrobily loutky z roliček od toaleťáku a nechala jsem si učesat na hlavě kreativní účes. Před tím jsem ale málem přišla o část vlasů... Stříhala jsem dnes holkám konečky vlasů. Pak si Kája vlezla za mne s tím, že mě učeše... No, řvala jsem hodně, snad už si to, holka moje, zapamatuje...

Den 326.

2010-01-12T16:02:00.004+01:00

Úterý

Venku je stále zima zimoucí. Jsem docela ráda, že nikam nemusím. Aleš šel dokonce ráno se psem a já mohla zůstat s holkama v pelíšku...

Noc byla hrozná. Kiki horečkovala snad celou dobu, ležela mi na ruce a zahřívala víc než peřina :-(. I přes den stále srážíme a ruce mám vytahané jako opice. Nejraději se totiž chová...

Trošku jsem si hrála s foťákem a upravovala v něm jednu fotku Káji. Zde je výsledek:

Dál jsem pokračovala v organizování plesu a telefon měla neustále na uchu... Tak jsem zase o malý krůček dál.

Káju si vzala odpoledne Irča k sobě, tak se tu celý den se mnou nenudila (jen dopoledne). To je vám hrozný povahový rys Ryb (alespoň jsem to četla a Kája to jen a jen potvrzuje). Musejí mít neustále nějakou zábavu, jinak se nudí a stále to opakují nahlas :-))). To už i to malý nemocný dítě se umí samo zabavit líp jak to velký...

Den 325.

2010-01-11T20:56:00.002+01:00

Pondělí

A je to tu zase... Ve 2:30 ráno si to namířila Kiki k nám do ložnice a stále se mlela, byla neklidná a když jsem na ni sáhla, hřála... Měla 38 :-(. Dala jsem jí sirup a vodu a ona pak nemohla spát, a tak si ještě v pokojíčku hrála asi hodinu se skládačkou...

Ráno mě čekala dobrodružná cesta do školky. Jsem na sebe pyšná, že jsem to tak zvládla. Natálka s Kájou se vzadu stále něčemu smály, tak jsem byla ráda, že nemusím ještě do toho všeho řešit jejich dohady :-).

Odpoledne jsem si to zopakovala cestou na gymnastiku a zpátky. To bylo teprve něco! A to parkování před barákem... Místo jsem našla až u MUMu a ještě takové zapadlé. Tak jsem si pak vzala v MUMu lopatu a začala odhazovat, abych vůbec ráno vyjela (alespoň přeparkovala).

Zítra už ale nechávám Káju raději doma, nechci riskovat plechy a zdraví sebe a dětí...

Kristýnku mi hlídala Irča. Byla tak hodná, že dala svojí Natálku Lence a sama šla k nám. Bez ní nevím, jak bych to dnes udělala. Radka má půl roku nějaký seminář a Aleš to domů včas nestíhal...

Na gymnastice je znát, že se holčičky začínají zlepšovat. Mám z toho radost. Potěší to, když vidím, že ta práce stojí za to. A mě to k tomu všemu hrozně baví. Je to odreagování. Sama si zacvičím a protáhnu tělo... Kája má také radost, že se zlepšuje. Pozoruji, jak je každé dítě šikovné na něco jiného. Je to pestré složení :-).

Ve středu bude muset ale Radka sama, nemá mi kdo pohlídat.

A tady dnešní marůdek. Když nemá horečku, nic jí není, když topí, tak je chudinka celá ukňouraná a jen se chce mazlit...

Jinak jsem celé dopoledne věnovala plesu. Ale alespoň jsem se hnula z místa. Mám kapelu, moderátorku, slíbeného DJ a rozjednané brigádnice... Zítra budu pokračovat, je to nekonečná práce. Zvláště když teď nikdo nemá čas, aby mi s tím pomohl...

Den 324.

2010-01-10T20:33:00.002+01:00

Neděle

A stále chumelí a chumelí... Dnes jsem se ale nikde neškrábala, ani dlouhou chvíli neměla... Co já bych za ni poslední dny dala?!!! :-)))

Uklidit barák, výlet do nákupního centra pro zásoby jídla (co když tu zapadneme úplně), vybalit nákup, běžet do MUMu, zanechat tam Káju s kamarády a jít s Luckou na Špejchar kouknout, jak že ten plesový sál vypadá... Pak zase do MUMu a chystat fotky na výstavu "historie MUMu"... Letět domů pro Kiki, ať si taky může chvíli pohrát v MUMu... Klusat domů vařit večeři... Větrat byt... Aleš chtěl potěšit a upéci výbornou buchtu v pekárně. Moc to nedopadlo. Z pekárny byla uprostřed nedodělaná, tak ji šoupnul do trouby a tam ji zapomněl :-))). Prý už končí s experimentováním. Zůstane u chleba...

A teď mě tu děsí hromada prádla, do které se musím pustit... Nechce se mi, vůbec... Ale jdu na to!

Den 323.

2010-01-09T19:09:00.002+01:00

Sobota

Ráno bylo všude krásně bílo. To se v Praze skoro nevidí... Až to ve mně vyvolalo radost a chuť fotit...

Venku jsem potkala Irču s Natálkou, jak jdou bobovat, tak jsem se dohodla, že jim přivedu i Káju. Místo toho jsem tam s nima zůstala celou dobu.

Když jsme si dostatečně užily sněhu, šly jsme domů čekat na babičku a převléci se do suchého. Pak se jelo k prababičce...

Prababička Danuška nám uvařila výbornou houbovou omáčku. Holky seděly u malého stolečku a způsobně jedly lžící polévku, pak omáčku... Ani jsem nevěřila vlastním očím :-). Pak jsme si dali kávičku a babička vytáhla staré fotky. Aleše děda také rád fotil, a tak bylo na co koukat...

Den 322.

2010-01-08T19:33:00.002+01:00

Pátek

Ráno jsem jela do školky a poslouchala Natálku s Kájou, jak si vzadu povídaj. Natálka říkala, že bude dnes tolik sněhu, že můžou jít sáňkovat! V duchu jsem si říkala, kde by se ten sníh asi vzal, nikde ani vločka... Když jsem byla ve školičce, všimla jsem si, že už se sype... A sype se stále...

Volala prababička, že nás zítra zve na oběd, jen měla obavu, zda se k ní vůbec dostaneme, když je taková kalamita. V poledne mi to přišlo ještě úsměvné (proč bychom se nedostali???!!!), ale teď večer už začínám mít pochybnosti a jsem moc zvědavá, jak to zítra před obědem bude v Praze vypadat.

Odpoledne nás poctila svou návštěvou AndyPan se Šárkou. Nějak rychle to uteklo a byl tu večer. Měla jsem v plánu, že dostanu školení ve farmaření a že já Andy ukážu úpravy fotek... No, budeme si muset udělat čas ještě jindy :-). Ale stihla jsem jí alespoň vyfotit. Mám radost, neboť není nic lepšího, než když vám focený objekt řekne, že si připadá, jako když to je on (a sám sobě se líbí).

Zde Andy a náš myšák Tchilli.

Příště musím vyfotit Šárku alias "lachtana". Měla zajímavý způsob povalování se na sedačce :-))).

Den 321.

2010-01-07T16:57:00.002+01:00

Čtvrtek

Dnes se mne ráno Kája ptala: "Kdy ze mě budou jenom kosti?" Já: "Cože?!" "Já jsem to viděla v televizi, že dinosauři už 13 let nežijou!" :-))) Ty myšlenkové pochody dětí a neznalost "délky času" mě občas zarazí, ale následně i pobaví :-).

Jinak nevím, kde mi hlava stojí. Dopoledne byla v MUMu infoschůze ohledně organizace plesu. Celý den se v tom hrabu, vybírám kapelu...

Také mě prudí rýma. Došla jsem si koupit "horký nápoj" Coldrex. Slibuji si od toho, že zabere a mě se rychle uleví...

Den 320.

2010-01-06T19:14:00.003+01:00

Středa

Další den, kdy jsem se nezastavila, ale mám z něj hezký pocit...

I na gymnastice se holky moc snažily a šlo jim to...

Víc takových dní :-).

Den 319.

2010-01-05T18:53:00.003+01:00

Úterý

Dnes ráno jsem opět tak trošku nestíhala... Ráno jsem naložila obě holky do auta a jela odvézt Káju do školky. Aleš měl jet brzy do práce. Zvládla jsem s Kiki ještě větší nákup v Albertu a mastila domů. Překvapilo mne, že je Aleš doma... No, nerozchodil kyčel, tak se s bolestí vrátil a poctivě cvičil. Vidět ho cvičit, to už je něco! Náš tatínek má totiž Bechtěreva. Další ošklivá nemoc, na kterou není zatím lék... Dokonce si tu upravil rotoped, který dostal ke svým 30. narozeninám (bylo mu teď 33) a jel na něm snad 2x. Slouží mi tu jako držák nevyžehleného prádla...

No, raději už nekomentuji, co by měl nebo neměl dělat. Připomínám akorát návštěvy lékařů (zrovna ho dvě čekají v lednu, ale ani u jednoho neví termín...). Hlavní je, že už jsme se s tím naučili žít a tak nějak to neřešíme. Víme, jak to do budoucna asi bude vypadat a umíme si z toho dělat i srandu. Jinak to snad ani nejde brát. Všude je něco :-).

Tak jsem mu doma nechala Kristýnku a jela na poštu vyřídit reklamaci mixéru...

Jako dobrá rehabilitace pro Aleše bylo i luxování. Bolest nebolest, rozhýbat to musel :-). Já zatím vařila oběd.

Pak jsem jela pro Káju a tatínek uspal Kiki a vyrazil vydělávat penízky. Já se začala věnovat přípravě na organizování plesu, a pak k nám přišla na návštěvu Irča s Natálkou...

Dnes jsem se vážně nezastavila... Ale vlastně ano. Jednou... Když jsem dokola projížděla Nikolky prezentaci. Nejprve jsem četla, podruhé prohlížela fotky (šla by krapet zpomalit?)... Ona byla sluníčko snad od miminka... Právě dnes se s Nikolkou všichni loučili... V duchu jsem byla s Marcelou a její rodinou...

Den 318.

2010-01-04T14:47:00.003+01:00

Pondělí

Ač jsem se dnešního rána tak trochu bála, zvládala jsem vše na 1! Nejhorší byl budíček v 6:30... Ufff... Zlaté svátky... Pak probudit Káju, které se vůbec nechtělo do školky, neboť když je gymnastika, tak tam spí a to ona nerada... Ale i to se obešlo bez větších scén. Kájinka sice trošku prudila s oblékáním kombinézy (ono jí totiž vždy někde něco tlačí nebo škrtí...), ale maminka to ustála bez fyzických trestů :-). Auto jsem si očistila už ráno, když jsem venčila Megan. Dokonce jsem vyzkoušela, zda půjde nastartovat. Šlo.

Pak následoval odvoz do školky. Čekala jsem slzy, ale mladá si vzala pyžamo a nazdar... Metelila si ho uklidit. I pusu mi zapomněla dát.

Pak jsme jely s Kiki k mé gynekoložce Šárce. Po této Šárce se jmenuje malá Šárka od Andypan :-). Svět je malý... Šárka je úžasný člověk. Znám ji z dětsví, chodily jsme spolu na gymnastiku. Teď je z ní výborná doktorka (jsem jí vděčná, že Kiki se narodila v pořádku). Byla jsem původně objednaná na úterý. Volala mi ale před Vánoci sestra, že pani doktorka tam bohužel v úterý nebude, zda mne může přeobjednat. Tak mě napsala na pondělí a mě vůbec nedošlo, že mám v MUMu školičku!!! Ale v 9 už jsem byla v MUMu! Prostě vše na minutu přesně :-).

V MUMu jsem si užívala dětičky. Kiki měla trošku problém. Musela se rozkoukat. Přeci jen tam měsíc nebyla... Pak jsme mastily vyvenčit psa a domů spinkat.

Stále chrupe. Před usnutím trošku bojovala... Ona má celkově teď období, kdy zkouší, kam až může. Často teď slýchám odpovědi typu: "Ne!" Druhý rok se blíží... A s ním i ten vzdor sílí :-).

Za chvíli ji půjdu probudit a odvedu ji k Irče. Natálka se dnes rozhodla, že na gymnastiku už chodit nebude. Ale Irča si naštěstí Kristýnku brát k sobě i tak bude :-). Tak mi spadl kámen ze srdce. Ono je to přeci jen s Kiki obtížnější...

A já se těším, že si s holkama zacvičím a ta přebytečná kilečka, co jsem o svátcích nabrala, začnu pomalu ale jistě dávat dolů. MUMový ples se blíží, tak abych se vešla do šatů!

Den 317.

2010-01-03T17:46:00.004+01:00

Neděle

Tak už to začíná... Jedna velká nestíhačka...

Bojím se, že blog bude teď krapet pokulhávat.

Dopoledne byla Kája s Nikolkou bobovat, na oběd přijela babička Vierka a odpoledne přijela teta Lucinka s Lukáškem. Modelovali si s holkama, neboť já odpadla a trapně při návštěvě usnula...

Končí klid a začíná běžný denní chaos. Chce to, se zase zajet a udělat si nějaký ten "provozní řád" :-). Myslím, že i farmaření vezme brzy za své... Doufám, že alespoň na focení si vždycky udělám chvíli...

PS: Tak díky Jitce (blog rejcka) už vím, že dnes prožívám Syndrom návratu z dovolené :-). Sedí na mě vážně všechny příznaky...

Den 316.

2010-01-02T16:15:00.002+01:00

Sobota

Druhý den nové roku si moc užívám...

Už to ráno! Byla jsem probuzena příjemným hlazením od svého mužíčka... Už jen to, že vstal první, bylo pro mne neuvěřitelné :-) (ono už bylo taky 10:30). Pak mě překvapil čerstvě upečeným chlebíčkem... Jeho vůni jsem cítila i ve snu...

Chvíli na to nám babička přivezla holky a Benjieho. Děvčata zvládla pobyt u babičky naprosto v pohodě. Málem ze mne vypadlo: "Tak to je paráda, to můžou spinkat u babičky každý víkend!" :-DDD Ale pomlčela jsem a jen s radostí poděkovala... Babí si tu nechala Benjieho a jela ke svému bráchovi na oběd. Původně měla jet autem, ale venku byla taková klouzačka, že zvolila raději MHD.

Díky tomu, že jsme si přispali a doma chyběly suroviny na přípravu oběda, řekli jsme si, že si na něj po dlouhé době zajdeme... Naše cesta mířila do Village, kde máme oblíbené jídlo u Pandy a holky si dnes směly vybrat na co mají chuť. Vyhrál Happy Meal. Každá k němu dostala jednoho Chipmunka, tak měly velikánskou radost (Kája totiž dostala od Ježíška DVD Alvin a Chipmunkové). Řídím se heslem, že všeho s mírou. Proto ani Mc Donalda striktně nezakazuji. Jednou za čas ho dopřeji sobě i dětem...

Když se holky najedly, pohrály si v hracím koutku. Pak si přály jít na zvířátka do Petcentra (Kdyby mě manžel neupozornil na to, že mají změněná loga, tak bych si toho ani nevšimla... Tuto jejich investici jsem moc nepochopila). On manžel dělá pro Gimborn už hodně let obchodního zástupce, takže jsme v Petcentrech jako doma :-).

Pak jsem zatoužila po kávě... Když mě Aleš kdysi balil, brával mě pravidelně do Village na kávičku. Holky dostaly po kopečku výborné jahodové zmrzliny a my dva si vychutnali výbornou kávu (já ledovou a Aleš nějakou speciální...). Seděli jsme, pozorovali holky, jak jim chutná pravá italská zmrzka a bylo nám tak dobře...

Den 315.

2010-01-01T21:34:00.004+01:00

Pátek

Jak na Nový rok, tak po celý rok...

Holčičky si vzala k sobě babička. Budou u ní dnes obě spinkat. To je poprvé, co spí Kristýnka beze mne. Snad to babička ve zdraví přežije :-). Ale já vím, že Kristýnka je pohodářka, ta to zvládne. A hlavně má u sebe velkou ségru!

Je tu takové ticho :-). Už si ani nevzpomínám na dobu, kdy jsme ještě neměli děti. To musela být hrozná nuda :-). Je pravda, že v té době byla zase dost aktivní Meguška, tak jsme se nenudili, ale i tak, když si člověk na něco zvykne, a pak je to jinak, cití se divně... A my už si zvykli na to ustavičné štěbetání, kňourání, pištění a smích těch našich zlatíček. Ale to ticho má také něco do sebe :-).

Přemýšleli jsme, zda někam nevyrazíme, ale zvítězila lenost. Alešek mi udělal zmrzlinový pohár a následně usnul u pohádky. Tak jsem toho využila a dohnala resty, sklidila a zasela na farmičce... Pokecala přes Skype s holkama a vzala Megušku ven, než začal moc hezký film na ČT1 - Kdopak by se vlka bál.

Takové filmy mám ráda... Dokonce to probudilo Aleše a koukal se mnou. Pak jsem si tak říkala, co se honí hlavou Karolínce, jak vnímá nás, rodiče? Zda má i ona nějaké strachy či obavy... Pozoruji na ní, že začíná přicházet do věku, kdy vše intenzivně vnímá a nic jí neunikne. Dnes, když jsem jí poslouchala, jak mluvila na ségru, slyšela jsem v jejím hlase samu sebe :-). Stárnou nám... Hrozně rychle to letí. A já si přeji, aby měly šťastné dětsví a nemusely se ničeho bát!

Den 314.

2009-12-31T21:16:00.002+01:00

Čtvrtek

Silvestr

Nikdy jsem ho moc nemusela. Organizovaná zábava mi přišla ujetá. Vždy byly nejlepší neplánované akce. Nemůžu zapomenout na opožděný Silvestr s našima. Prostě jsme si udělali Silvestr v lednu :-). Nucená zábava mi vždy byla proti srsti...

Proto dnes žasnu. Nic velkého nebylo v plánu. Měli jsme pozvané Haislovi na odpoledne a to bylo vše...

Včera se nám nepodařilo dopravit Vendy domů (nestartovalo mi auto a Aleš byl do noci v práci), a tak se dohodla s maminkou, že bude u nás spát. Aleš brzy ráno vyrazil do práce, a tak nám tu dělala Vendy dopoledne společnost. Pak musela domů a já se dala do úklidu. Pomazánky se chladily v lednici už od včera a já nikam nepospíchala...

S Haislíkama jsme se domluvili, že dorazí po 15. hodině a vezmou s sebou i Tomáše mamku. Aleš pozval i tu svou, aby si ani jedna z nich nepřipadala, že nám tu dělá křoví...

A na konec z toho bylo moc fajn odpoledne. Takový předčasný Silvestr :-). Dokonce i ohňostroj jsme odpálili. Této zábavě moc neholduji. Zvlástě kvůli psům. Megan trpí, bojí se a mám ji věčně na klíně... Ale když už ho přivezli... Podívaná to byla pěkná. Babí zůstala s hafíkama doma a my ho šli odpálit.

Holčičky si spolu moc hezky hrály. Lucinka s Kristýnkou byly správná dvojka :-).

My si tu pochutnávali na jednohubkách, popíjeli zlatou tequilu (tímto děkuji mému tatínkovi, alias Ježíškovi, za tento dárek)... Posledních cca 5,5 let jsem byla těhotná nebo kojila, a tak to je první příležitost, kdy i já si mohu dát kapku alkoholu. A to moc dobrého :-).

Haislovi nás opustili v 8 hodin a naše zábava se přesunula k TV. Posloucháme písničky a tančíme... Nebo spíš podnapilá maminka trsá a dělá jí to moc dobře :-).

Chtěla bych Vám popřát... Popřát to nejlepší, co vám rok 2010 může nabídnout! Přeji hodně radostí a málo smutku... Hodně zdraví a když už chybí, tak nezhoršování zdravotního stavu... Hodně lásky... Hodně štěstí... Kolem sebe hodné lidi a přátele, kteří v nouzi pomůžou a podpoří... Ať se nikdo z vás nemusí cítit sám... Ať si na konci roku 2010 může říct, že tento rok stál za to! Na konci roku 2009 si to bohužel říci nemůžu... Když se ohlídnu zpátky, vidím více negativ než pozitiv... Tak ať v roce 2010 převažuje víc to dobré!!!

Den 313.

2009-12-30T18:22:00.006+01:00

Středa

Dnes jsem nějaká bez nálady. Ani focení mě dnes nebavilo... Tak jeden rychlý cvak se svíčkou. Ta fotka tak nějak vystihuje moje dnešní rozpoložení...

Odpoledne jsem se dokopala k tomu, abych alespoň došla s holkama nakoupit. Pustila jsem se do výroby pomazánek na zítra. Už se docela těším, až bude celý rok 2009 za námi. Slibuji si od toho nového, že bude alespoň trošku lepší než tento. I ta troška mi bude stačit...

Holky tu mají Vendy, tak se tu smějou. Jsem ráda. Přenášela jsem na ně svou špatnou náladu. Kája od rána kňourala a já nebyla schopná ji zabavit. Také jsem se dnes rozloučila se svým starým foťáčkem. Doufám, že se s ním bude Dušanovi fotit dobře. Měla jsem ho moc ráda...

Sedím tu a přemýšlím, co si budu přát do nového roku... Pak mi přijde mail od jednoho člověka a už to jede... Já už vím, co si taky budu přát! Ať jsem obklopena lidmi, kteří mi neodsávají moji energii... Nejhorší, co může být, je srážka s blbcem! A že to byl dnes zase nářez!

Den 312.

2009-12-29T18:41:00.004+01:00

Úterý

Holky si dnes celý den modelovaly, ve dvě přišla na návštěvu sousedka Péťa s Márou a Verunkou... Tak tu děti řádily a já si s Péťou pokecala. Docela dlouho jsme se neviděly, tak bylo hodně co povídat...

Když Petra odešla, šla jsem kouknout, co nového na blogu...

Teď tu sedím a nemůžu na nic jiného myslet. Niky, Nikolka... Poslední dobou jsem s ní uzavřela moc hezké virtuální přátelství, společně jsme farmařily a posílaly si dárečky pod stromeček... Ještě dnes jsem jí zalévala zahrádku. Takové blbosti, ale člověka to tak nějak sblíží... Je mi tak líto, že už tu není... A neumím si vůbec představit, co to musí být pro Marcelu a celou jejich rodinu :-(. Přeji všem moc a moc síly! Myslím na vás...

Ještě pár dní do konce roku... Přeji si, ať už nic zlého nebo smutného nikoho z nás v tomto roce nepotká!!!

Den 311.

2009-12-28T15:48:00.004+01:00

Pondělí

Hraju si s foťáčkem, zkouším, co umí... Jsem hrozná, měla bych otevřít manuál, ale to já ne... Raději experimentuji :-). Baví mě to, moc. Jen bych už měla zase začít něco pořádného dělat...

Den 310.

2009-12-27T17:41:00.005+01:00

Neděle

Kristýnce je dnes 23 měsíců. Ještě měsíc a bude slavit 2 roky! Uteklo to všechno tak moc rychle... Používá nočníček, plínku má i v noci suchou, ale stejně ji raději dáváme. Občas se nějaká ta nehoda přes den stane, ale jinak je to holka šikovná :-). Stále si vystačí se svojí omezenou slovní zásobou. "Není, kde je, taky já, nechci, ne, hm, ham, ahoj, dík, čííí, mamííí, tatííí, babííí, Kájííí, auva a bebí". To je takový výčet jejích nejčastějších slovních výjevů. Umí si prosazovat svou, občas to jsou boje :-). Vyhrává (zatím) maminka...

Dnes dopoledne se stavila babička Vierka, aby vzala holky do Petka na klokana. Kája má takovou zvláštní úchylku. Když k nám někdo jde, tak se letí rychle schovat. Když jsem vpustila babičku do bytu, říkám: "Kája tady zase není, asi šla pryč!" V tom vylítla Kája ze svého úkrytu a křičí: "To není pravda! Máma ŽLE!" Pohotová babička jí na to řekla: "Máma nikdy NEŽLE, maximálně se může mýlit!" :-))) To jsem to dopracovala... Máma, co žle a ani fotit neumí!

K obědu jsme si dali zbytky. Hurá, už není doma žádná kachna, žádný řízek ani bramborový salát! Na cukroví si dnes pochutnala Megana, když jsme nebyli doma, tak i za to jsem jí v duchu děkovala, i když jsem jí samozřejmě pořádně vyhubovala!!!

Odpoledne přijela Vendy, šli jsme se všichni projít k rybníku. Bohužel jsem si nedobila baterku do foťáku, a tak jsem cvakla jednu fotku a byl konec s focením. Cestou domů jsme se stavili v Lidlu pro ingredience na domácí chléb, abychom mohli vyzkoušet naši novou pekárnu. Jsem na ten zázrak zvědavá :-). Když si to tak každý chválí...

Kiki usnula v Zappkách, a tak s ní šel Aleš rovnou domů a já s Kájou a Vendy jsme zašly na zámek, kde byla výstava ilustrací Karla Franty a ve sklepení výstava betlémů. Občas je i nějaký ten kulturní zážitek třeba :-). Byla jsem jen upozorněna, že se na zámku nesmí fotit, tak jsem pani uklidnila, že i kdybych chtěla, tak nemohu... Mě ta baterka dnes tak mrzela!!!

Teď si tu holky modelují, hrály si na víly... A to nám tu Vendy ještě udělala banán v čokoládě... To mám život :-)

Den 309.

2009-12-26T18:52:00.004+01:00

Sobota

Obžerství pokračuje, kachna se zelím mě tlačí v žaludku... Ale mňamka to byla, to jo :-).

Dnes se u babičky Vierky sešly všechny její vnučky. Z Terky už je dospívající slečna, na naše holky nemá moc náladu... I dnes dala přednost skládání puzzle :-).

Z dnešní návštěvy jsem byla krapet nervózní. Se švagrovou se už nestýkáme a tohle bylo setkání po cca 1,5 roce. Nic se nezměnilo. Zdravit se nenaučila, tváří se stále stejně, jen má pár kil navíc. Vypadlo z ní také pár sprostých vět na stranu Benjieho (což také nepřekvapilo) a o její neteře neprojevila sebemenší zájem. To strejda Tomáš byl pozornější :-). Takže zůstává vše při starém a já vím, že o nic nepřicházím, když se s nima nemusím vídat. Tak zase za rok si to zopakujeme... :-)))

Pro holky si během návštěvy přišla Vendy (bydlí nad babičkou), že u nich Ježíšek něco nechal... Holky se vrátily nadšené z dárečků a z toho, že si s nima Vendy pohrála. Co vám budu povídat... K Vendy mám bližší vztah než k vlastní neteři :-(.

Den 308.

2009-12-25T17:47:00.005+01:00

Pátek

Ráno jsme se s holkama probíraly dárky od Ježíška. Některé byly ještě v originálním obalu, tak jsem se tu s tím prala a mrmlala si něco o tom, kdo to tak důkladně přichytil... A v tom vypadlo z Káji: "Jo, Ježíšek je malej, ale šikovnej! To by mu fakt šlo!" :-DDD

Na oběd jsme jeli za našima do Písnice. Byla výborná krůta s nádivkou. Taťka mi neustále doléval víno a sestřička Lucinka vyžadovala ochutnání výborného cukroví... Do toho jsem to prokládala kávičkou a chlebíčky a pak jsem funěla jako lokomotiva a měla pocit, že ještě něco do sebe nasoukám, tak prasknu! Byla to příjemná návštěva.

Když jsme přijeli domů, několikrát jsem musela dětem opakovat, aby si šly uklidit ty své dárečky do pokojíčku. Nic, asi ohluchly. Tak jsem řekla, že jestli okamžitě nepůjdou a neuklidí si to, tak řeknu Ježiškovi, aby si to všechno odnesl zpátky! Následovala pohotová odpověď Káji: "Jak bysme mu je asi vrátily??? Vždyť chodí 1x za rok!" Tak jsem jí rychle vysvětlila, že je dám na balkón a že se tu pro ně rád staví... Tak to pak byla rychlost. :-)

Dnes jsem se těšila, jak budu fotit, ale bylo tak hrozné světlo :-(. Tak jsem teď vzala alespoň Káju do ložnice k lampičce. Slabé světlo a ISO 1000 udělalo takovou fotku. Foceno bez blesku. Ale než já se s tím naučím, to bude doba... Tak omluvte dočasně zhoršenou kvalitu fotek :-))).

Když jsem teď přišla s Megčou z venku, koukala Kája s Alešem na zprávy. Otočila se na mne a vážně říká: "Mami, ten foťák Ježíškovi vrátíme!" Ptám se, proč? A ona: "Vždyť s ním vůbec neumíš fotit!" Já myslela, že padnu. Koukla jsem se výhružně na Aleše, zda to nemá od něj, ale okamžitě se bránil, že on v tom nejede, že to je čistě Káji výplod :-))). Já si tu s nima ale užiju srandy...

Den 307.

2009-12-24T21:52:00.005+01:00

Čtvrtek

Letos byla nejhodnější maminka...

Přála jsem si ho, moc jsem si ho přála, ale také jsem věděla, že teď se nám jeho pořízení fakt nehodí... Jsou tu důležitější věci (jako servis auta apod.). Ježíšek mi nechal pod stromečkem dopis. Moc krásný dopis :-). Vylíčil mi v něm, jaká je teď hrozná doba, ekonomická krize... Že ví o mém přání a že se jeji pokusí splnit příští rok... Ale bylo tam i PS... Ježišek je hlava děravá a já se měla jít podívat do ložnice pod postel. A on tam byl! Fakt! Můj vysněný nový fotoaparát :-).

Tak od zítra už budou fotky z Nikonu D5000! A k němu mi Ježíšek vybral objektiv AF-S NIKKOR 18-105mm. Musím to vše nastudovat, naučit se základní ovládání... Bude toho dost, ale už se na to moc těším :-).

Tak Ježíšku, DĚKUJI!!!

Den 306.

2009-12-23T20:56:00.003+01:00

Středa

23.12.2004 jsme si s Alešem řekli své "ANO" na radnici ve Vysočanech :-). Nemohli jsme si moc vybírat (na Chodovské tvrzi nám dokonce řekli, že 23. prosince dělá každý normální člověk bramborový salát). V tento den to bylo snad jediné místo, kde oddávali a také jsme byli snad jediná svatba ten den :-). Pan oddávající byl již ve veselé náladě a celkově to byl nezapomenutelný den.

Pamatuji se, že bylo počasí jako letos. Do 22.12. bílo a 23. ledovka jako blázen. Brzy ráno jsem jela ke kadeřnici a málem se před barákem natáhla...

Po svatební hostině jsme se se všemi rozloučili, popřáli veselé Vánoce a vyrazili do Pece pod Sněžkou. Čekalo nás takové malé dobrodružství s autem, když jsme se nemohli dostat k hotelu Nebozízek. Opustila jsem tedy vůz a vydala se do hotelu po svých (už mě nebavilo poslouchat nadávky na onoho debílka, který zastavil v kopci a my se pak už nerozjeli) a čekala na novomanžela :-). Vypadala jsem asi dost vtipně - novomanželka, která dorazí do hotelu sama a pěšky (do toho jsem měla pupek ve kterém se Kájinka už 6 měsíců roztahovala). Každou chvíli jsem Alešovi volala, jak to vypadá. Nejdříve mi telefon ochotně zvedal, pak už mi ošklivě odsekával a nakonec už mi ho ani nebral :-))). Po hodině dorazil totálně promoklý, ale můj! Nakonec jsme se tomu hrozně smáli... Prý měl chuť se otočit a jet domů. Na benzíně neměli řetězy na naše auto, koupil tedy větší (alespoň něco), ty mu stále padaly a při každém dalším a dalším nasazování mu pršelo do obličeje... A já mu ještě každou chvíli starostlivě volala, kde je :-D.

Byly to ty nejkrásnější Vánoce. Nic jsme nemuseli, jen jsme si lenošili v pelíšku a chodili na procházky...

Na toto datum se snad ani nedá zapomenout. Brali se tento den i naši a dokonce i Aleše babička s dědečkem. Zrovna dnes jsme se u babičky stavovali, abychom jí popřáli krásné Vánoce a rozveselili ji v tento smutný den, kdy vzpomíná na dědu.

A večer jsme společně patlali bramborový salát jako "normální" lidi :-))). A dokonce jsem dnes dostala krásné tři růžičky...

Holky mi dopoledne pomáhaly nazdobit stromeček. U toho jsme poslouchaly koledy a bylo to moc příjemné dopoledne. Žádné hádanice, pištění, řev... Prostě pohoda a klid.

A zde jedna z mých růžiček...

Den 305.

2009-12-22T20:11:00.003+01:00

Úterý

Dnes jsem si užívala na poště... Ufff, ještě že holky byly v MUMu!

S holkama "MUMkama" jsme si udělaly vánoční besídku. Děti si hrály a my ochutnávaly cukrovíčko, pily svařáček a vínečko... Jo, bylo to moc fajn :-). Takových chvilek už moc nebývá a o to víc si je užíváme!

Lucky manžel přišel až potom, co jsme vše snědly a vypily :-).

PF 2010

2009-12-21T21:07:00.002+01:00

Ráda bych Vám dnes popřála krásné Vánoce a do nového roku samá splněná přání! To už je na vás, co si budete přát :-). Děkuji všem, co chodíte na tento blog a zvláště těm, kteří zanecháváte i nějaké ty komenty. Moc mě to těší!

A děkuji moc Lidušce, že byla tak hodná a vytvořila mi toto krásné PF! Do poslední chvíle jsem neměla ani žádnou fotku, kde by se obě holky tvářily krapet inteligentně. Dnes dopoledne jsem ji konečně ulovila. Krásně nám sem svítilo sluníčko. A když jsem si šla pak mýt hlavu, zjevil se mi v hlavě onen slogan... Tak se mějte rádi, buďte na sebe hodní a uvidíte, že vám nebude chybět úsměv na tváři...

A já doufám, že celý rok 2010 bude stát za to! A zdravíčko ať všem slouží!!!

Den 304.

2009-12-21T13:18:00.005+01:00

Pondělí

Jak já nemám ráda primitivní lidi!!! A že zrovna dnes mě jeden takový zase musel vytočit... :-(

Odpoledne jsem naložila holky do auta a jela na gymnastiku. To bylo poprvé, co jsem řídila na sněhu :-). Tedy on ten sníh není zas tak všude, ale i tak to pro mne byl zážitek!

Dnes jsme gymnastiku pojaly závodně. Udělaly jsme s Vendy několik disciplín a soutěžilo se na čas. Na závěr dostaly holky odměny a moc mě potěšily dárečky, které jsem od dvou holčiček dostala...

A teď jdu balit dárky od Ježíška... Včera jsem to nějak nestihla. A to jsem měla pocit, že skoro žádné nemáme :-).

Den 303.

2009-12-20T12:16:00.004+01:00

Neděle

Kdyby nebyl venku takový mráz, tak je to taková paráda!

Fotila jsem Lídy hafinky na PF. Mám radost, že fotky vyšly tak jak vyšly :-). Ony jsou totiž holky neustále v pohybu. A moje holky, ty byly za chvíli zmrzlé jako rampouchy, tak jsme prchaly domů do teplíčka...

Čeká nás velký nákup jídla. Už tu není ani suchý rohlík (suchého z nosu je tu víc :-)). Snad přežijeme ty návaly dárkuchtivých nakupujících. A pak že je krize...

Den 302.

2009-12-19T19:36:00.002+01:00

Sobota

Dnešní den jsem se moc nasmála. Jela jsem s tetou Lídou (moc fajn sousedkou) ke kadeřnici do Lysé nad Labem. Kadeřnici Ivance jsem nechala volnou ruku. Mě pak jen trošku mrzelo, že mi fikla ofinu (ostříhala mi ji tak, jak jsem ji dva roky nosila :-)), ale výsledný efekt je uspokojivý. Když mě viděla babí, prohlásila, že jsem omládla :-). Než Ivanka ostříhala Lídy manžela a vnuka, zašly jsme si na vánoční trhy nasát tu pravou vánoční atmosféru...

A teď na mě padla taková únava, že zapluji do pelíšku co nejdříve to půjde... Aleš jel k Dušanovi lepit fólii na akvárko, tak ani nevím, kdy se mi vrátí.

Ani nemám pořádnou fotku. Chtěla jsem vyfotit Lídy hafinky, ale dnešní světlo nestálo za nic. Snad zítra nebo v pondělí to napravím!

Den 301.

2009-12-18T10:53:00.006+01:00

Pátek

Dnes jsem vykouzlila pár fotek u nás na balkóně. I ledové jahody se tam dají najít :-). Raději bych si dala ledové hrozny :-). Došlo mi, že jsem hrozná ostuda, nezazimovala jsem muškáty ani ostatní kytí. Přežije holt jen to odolné. Mě se o balkónové kytí normálně stará babička, ale letos nějak nemá čas a jezdí k nám akorát večer za tmy... :-(. Už aby byly svátky a ona si mohla odpočinout.

S Kájou jsem byla ráno na sedimentaci. Je statečná. Sice mě prosila, ať řeknu pani doktorce, že nechce injekci, ale když jsem jí vysvětlila, že to prostě nejde, tak šla svorně do ordinace. Držela, potichounku řekla au a celou dobu to pozorovala (já bych asi omdlela, kdybych se na to měla ještě koukat!!!). Dostala obrázky za statečnost a v lékárně jsme za odměnu koupily kukuřičné křupky (to je od mimi její nejoblíbenější jídlo :-)). Sedimentaci má zvýšenou, uzliny už nejsou tak velké. Má dobrat atb a nechodit do kolektivu. Na procházky může. Asi to byla silná angína. Mám si v pondělí zavolat na výsledky krevního obrazu...

Dnes jsem pozvala Irču s Natálkou. Irča je po operaci kolene, a tak už je Naty dost dlouho doma (do školky ani na gymnastiku nechodí). Kája ji už také dlouho neviděla, tak se na ni moc těšila. V 10 hodin jim volám, zda se jim to nehodí a Irča už se rovnou do telefonu smála, že jim to asi nebudu věřit!!! Ano, Natálka se zrovna vrátila od pani doktorky s nemocnýma hlasivkama... Tak byly obě holky zklamané a Irča na pokraji zhroucení :-).

Tak alespoň Vendy k nám dnes přijede a pohraje si s holkama. Taková milá náplast za Natálku :-). Mám tu pro ni hotovou její fotku (velký rozměr), co jsem v listopadu fotila. Bude ji mít pro dědečka k Vánocům. A u té příležitosti jsem jí nechala udělat další dvě fotky pro ni (jako překvápko).

Odpoledne stálo za to. Vendy přijela už ve 12 hodin, pohlídala mi holky a já šla vyvenčit Meganku. Pak jsme udělaly další várku kokosek a Vendy si přála mne namalovat. Nechala jsem se :-). Dokonce mě i úžasně učelala a završila to masáží zad! Ta holka má talent :-). Jsem se jí ptala, co chce jednou dělat, tak prý kadeřnici nebo kosmetičku. Také by ráda návrhářku nebo architektku... No, holka je to šikovná. Teď jí bylo 12 let a rozhodně bych neřekla, že je o půl roku starší než moje neteř...

Za odměnu jsem Vendy nabalila domů cukroví a mělo takový úspěch, že mě její maminka poprosila o recepty. To potěší :-). Zvláště, když je to poprvé, co jsem se dala do pečení. Ty loňské roky to byla spíš ostuda než pečení. A jeden rok (když jsem byla těhu s Kiki) mě zásobovala teta Katka (to nemělo chybu)!!!

Když odjela Vendy domů, přišla si pro Káju sousedka a já mastila na chvíli do MUMu pro kasu a keramické drobnosti k Vánocům... Jen ta chodidla holek při vypalování praskla :-(.

Den 300.

2009-12-17T10:42:00.004+01:00

Čtvrtek

Aleš jel dnes před 5. hodinou ráno... Venku bílo a já měla stažený žaludek. Uleví se mi, až se vrátí domů...

Musela jsem vzít holky ven, abychom vyvenčily Meganku a došly pro rohlíky. Když jsem viděla ten sníh, vzpomněla jsem si na oblíbenou básničku mého dědy:

"Chumelí se chumelí, padá snížek bílý, škrábeme se v pr..., máme dlouhou chvíli!" :-)

Aleš dorazil v pořádku. Dokonce nadšený z onoho programu. Tak to alespoň nebyla zbytečná cesta.

Odpoledne nás pozvala teta Radka na návštěvu, tak jsme si pokecaly a ochutnaly cukroví...

Den 299.

2009-12-16T10:17:00.006+01:00

Středa

Včera k nám přijela moje mamka. Nějak jsem ji nepochopila, když že to dorazí, a tak bylo pro mne velké překvápko, když volala, že stojí před barákem :-). Ještě větší překvápko měl Aleš, který chvíli na to dorazil domů... Holky nadšené, že jim přijela babička.

Ráno ji Aleš odvezl k doktorce a jel do práce. Dnes se vrátí asi hodně pozdě. Jel se šéfem zjišťovat něco ohledně nového programu do firmy. Zítra jede kvůli tomu dokonce až na Slovensko :-(. Moc se mi to nelíbí, mám o něj strach. Mrzne, sněží... Ach jo. Zase lepší, když bude řídit on, než kdyby ho měl vézt někdo jiný. Ale i tak nejsem nadšená...

Dnes šla na gymnastiku tedy jenom Radka. Nemá mi kdo pohlídat...

Kája se doma už vyloženě nudí, tak jsem jí dovolila, že mě může učesat a namalovat. Dnešní foto je tedy čistě pro pobavení vás všech :-). Kája si svůj výtvor i vyfotila. Já se jen bála, aby někdo zrovna nezazvonil. Asi by dostal šok :-D.

Musím se podělit o tento recept, který mi dala Irča. Tak rychlé a dobré kokosky jsem ještě nedělala!

200g strouhaného kokosu (1 celý pytlík)
150g moučkového cukru
2 celá vejce

To vše smíchat, na plech udělat malé hromádky (nebo kuličky) a péci na 130 asi 20 minut (2 plechy, cca 40ks).

Měkoučké, dobroučké!

Den 298.

2009-12-15T13:53:00.004+01:00

Úterý

Dnes jsem využila sluníčka, které se k nám dralo přes okno a chtěla vyfotit holky. Kristýnka spolupracovala s chutí (možná až s moc velkou - její "sýr" stojí za to :-)), ale Kájina měla opět nějaký problém. Tentokrát jí svítilo sluníčko do obličeje! Jestli já ji někdy nepřetrhnu...

Meganka. Ráno se zase ke mně tulila jak štěňátko. Už jí taky všechno bolí... Dnes jsem jí mluvila do duše a říkala, že do toho roku 2010 to tu s náma ještě musí vydržet :-). Desetiletých dog po světě moc nechodí (nebo nekulhá)... Její chuť k jídlu je stále veliká, a tak si říkám, že to je ještě dobrý! Na její fleky jsme použili "chytré houbičky" a je znát určitá změna. Po týdnu zopakujeme a snad uvidíme nějaké výsledky...

Úterý je uklízecí den, a tak jdeme čistit myšáky, luxovat... Ale před tím musím holky dokopat k tomu, aby odnosily všechny hračky na svá místa. Vyhrožuji, že vše skončí v koši. Občas to pomáhá, občas se dozvím, že jim to je jedno... :-(

Kristýnka přestala spát po obědě. Když náhodou usne, straší tady do 10 večer... Ale překonat tu její krizi okolo 18h, to je něco!

Den 297.

2009-12-14T09:11:00.006+01:00

Pondělí

To nám ten dnešek hezky začal! V klidu snídám, Kája se v pokojíčku opět převléká a Kiki si maluje do mého sešítku s recepty... Otevřu si farmu, abych sklidila, co se mi přes noc urodilo a u toho kouknu na Kristýnku (když je ticho, je to vždy podezřelé). Vidím, jak něco dočmárala propiskou, ale ne do sešítku, ale na sedačku! V duchu prosím, ať je ta propiska zavřená... Mé přání nebylo vyslyšeno!!!

Běsním (a nadávám tak akorát sama sobě, že jsem jí nechala tou propiskou čmárat do mého sešítku - holt lenost zvítězila) a opět se modlím, aby byla pravda to, co nám říkali, když jsme sedačku kupovali (z důvodu malých dětí a velkého psa jsme volili tu nejodolnější variantu materiálu, co šla)...

Před:

Po:

Jsem si oddychla! Fakt to funguje!!! Vlhký hadřík, šmrdli, šmrdli (nebo abraka dabra)a propiska je fuč! Tatínkovi to snad raději ani nebudeme říkat. Vždyť já vím, že si tu ničeho nevážíme...

Takže teď už není asi nic, na co by náš malý terorista něco nenamaloval! Jo, s ní si ještě užijeme... Bezesporu v ní dřímá výtvarný talent po mamince :-D.

Je odpoledne, čekám, až přijede manžel z práce a já budu moci jet na gymnastiku. Kája je dnes extra vtipná :-). Asi jí změřím teplotu, zda zase neblouzní z horečky :-). Po obědě sledovala Princeznu ze mlejna a já si bláhově myslela, že Kiki bude spát (místo toho jsem zase spala já). Kája pak ke mne přišla a říká mi: "Maminko, jak by měl vypadat tvůj ženich?" Tak jí říkám, že už ženicha mám. A ona zase, ať jí řeknu, jak by měl vypadat můj ženich mimo tatínka... Tak jsem si zahrála na Élišku a říkám: "Měl by být vysoký, urostlý, hodný, pracovitý..." A Kája dodala: "Veselý oči aby měl a hlavně aby tě měl rád! A aby tě každý večer líbal!" :-))) A pak říká: "A nechceš Černýho Petra? Ten je dlouhej taky!" Tak to už jsem šla do kolen. Černý Petr (mimochodem se tak ani nejmenuje, nevím, kde k tomu jménu přišla) je učitel tanečků ve školce a jistě by maminku nechtěl, neboť vypadá, že je jiným směrem orientovaný :-D.

Teď jsem Káje řekla, že než přijde tatínek, chci, aby uklidila všechny hračky z obýváku... Dopisuji blog o mém ženichu a ona zase: "Maminko, neměla bys jít taky něco dělat?! Já vidím, že se jen válíš u toho počítače!" Tak já jdu tedy něco dělat, aby si tatínek nenašel novou nevěstu. Asi se ho budu muset zeptat, jakou by si představoval, kdyby neměl maminku :-))). A nebo raději asi ani ne...

Den 296.

2009-12-13T20:30:00.004+01:00

Neděle

O třetí adventní neděli se Aleš rozhodl, že podřízne holek dveře do pokojíčku. Už rok a půl je to nedodělané, tak proč to neudělat v neděli?! Já dostala za úkol držet prkýnko, které se nesmělo ani o kousek hnout. Bylo mi už předem jasné, že to není v mých silách a že si jistě vyslechnu něco o neschopnosti... Dveře jsou zkrácené, jdou zavírat. Jen nejásám, neboť je stejně nezavíráme a toho prachu všude!!! Ještě že jsem nedělala žádný velký předvánoční úklid! To by mne asi kleplo. Zvláště dnes na Lucii! Odpoledne jsem byla na Vánočním veselí. Letos bylo na Chvalském zámku. Tak si tak v klidu vyrábíme s dětma... A vtom tam přijdou tři osoby v bílém... Bílou rukavičkou přejíždí stoly, židle... Mlčí a člověk by z nich měl strach! Pak jsem se dozvěděla, že jde o nějakou pověru, kdy na svatou Lucii musí být už vše naklizené a čisté. Tak jsem si tak představila, co by tomu svatá Lucie řekla u nás doma :-D. Zvláště po tom dnešním dodělávání starých restů...

A když je svátek všech Lucií, Lucek a Lucinek, přeji jim vše nejlepší!!!

Den 295.

2009-12-12T11:08:00.002+01:00

Sobota

Nechala jsem se inspirovat u Handy :-). Venku sněží, na zemi to taje, ale i tak mám konečně pocit, že skoro v půlce prosince přišla zima...

Snažíme se udržet Káju v klidu (horečku měla naposledy ráno), a tak hrajeme karty, malujeme vánoční stromečky a pečeme cukroví... Dnes se dám do vanilkových rohlíčků tety Katky. Ta je má vždy výborné!

A pro ty, kdo máte rády rychlé a dobré cukroví, tak sem dám recept z MMB na Masarykovo cukroví:

170g lískových oříšků
300g hladké mouky
200g másla
100g moučkového cukru
1 žloutek
cukr na obalení

opražit ořechy - troubu na 210, 10 minut
promnout je v utěrce a namočit na 30 minut do horké vody

udělat těsto, přidat do něj oříšky obalené v hladké mouce

vyválet 4 válečky o průměru cca 3-4cm

zabalit do fólie a dát do lednice (nejlépe přes noc)

krájet nožem 0,5cm plátky

péci na cca 180, 9-10 minut

teplé obalit v moučkovém cukru

Den 294.

2009-12-11T09:13:00.005+01:00

Pátek

A máme je! Karolínka dostala svá druhá antibiotika v životě! Horečka neklesala, včera večer vylítla opět ke 40... Ráno 39, Kája slabá jako moucha. Volala jsem doktorce a sestřička řekla, ať přijdeme před 8. hodinou, že nás vezme jako první. Už včera večer občas Kája zahlásila, že jí bolí v krku, když polyká. Bylo jí cítit z pusy. Ráno angína jak vyšitá!

Do Vánoc už do školky nepůjde, bere Ospen po 8 hodinách a příští pátek na kontrolu. To ze mne bude mít Hanka v MUMu radost :-(.

Tak snad atb brzy zaberou a bude klid. Tedy "klid" od horeček. Být týden s holkama doma, to bude kovbojka!

Když jsme vycházely od doktorky, minuly jsme se s Vendy a její maminkou. Vendy také vůbec nevypadala dobře :-(. Ta má zase trápení z břichem. Snad to nebude slepák...

Tohoto hrošíka měla dnes Kiki ve vajíčku. Tolik štěstí najednou :-).

Je večer, Karolínka vypadá lépe. Horečka už nepřesáhla 38,2. Aleš přinesl domů Tofifee, kde byly karty se sobíky. Něco jako "Černý Petr". Tak jsme hráli a byla hrozná sranda.

Kristýnka dnes po obědě zase nespala. Je už krapet na zabití... Půjde rychle do pyžamka a spát!

Jsem to asi zakřikla. Topí, zase topí (39). Jen mě zaráží její horečkové stavy. Je hrozně upovídaná a vtipná :-). Včera si prý do dvou do rána povídala s Alešem v obýváku (nemohla spát). Co může, tak na sebe i napráší... Třeba říkala, že když se jí někdy nechce do školky, hraje na maminku, že spí :-). To je dobré vědět!!! :-D Je fajn, že nekňourá, ale raději bych, aby ty zatracené horečky byly už konečně pryč!!!

Den 293.

2009-12-10T15:40:00.002+01:00

Čtvrtek

Jakou radost jsem měla, když jsem na teploměru viděla 36,9!!! Radost netrvala dlouho. V poledne již 38,2 :-(. A tak dále bojujeme s horečkou.

Takhle spinká, unavená z těch věčných teplot...

Den 292.

2009-12-09T19:33:00.006+01:00

Středa

Ráno se na mne tiskla rozpálená Karolínka. Teplota opět přes 40 :-(. Zavolala jsem k doktorce a sestřička řekla, ať přijdeme rovnou ráno, že nás vezme přednostně mezi odběry.

Vzala jsem z domova moč, která byla v pořádku, v krku nic, na poslech čistá a CRP nízké. Vypadá to na virozu, pokud se neosype a nebude to 6. nemoc, kterou ještě neprodělala.

Byla to úleva, ale zlepšení nepřišlo. Stále jí horečka stoupá, tak srážíme... Když srazíme, cítí se dobře. Pokud bude horečkování pokračovat i zítra, máme přijít v pátek na kontrolu.

I kdyby jí už mělo být dobře, do školky nemůže dříve jak ve středu. Přijde tím o besídku :-(.

Aleš přijel domů ve 4 hodiny a já jela na gymnastiku. Bylo fajn, odpočinout si od vlastních dětí a protáhnout si tělo.

Dnes má Aleš 33. narozeniny. Ráno dostal pusu :-). Dáreček-nedáreček byl předán už v neděli a moc mě potěšila reakce, kterou vyvolal... Aleše brácha má narozeniny zítra, hned se Alešovi chlubil nejnovějším (a zároveň nejdražším) mobilem, co dostal od své manželky. Náš taťka si ale uvědomil, že o tom to není. Že on má doma manželku, která ho miluje a je ráda, že se jí každý den vrací domů. Která se mu stará o jeho dvě holky a záleží jí na něm, jako na partnerovi... Mým dárkem byl dopis, vyznání... Vím, že Aleš na to není, ale o to víc mne překvapila jeho reakce a slova, která řekl. Jsem ráda, že ho mám :-). Blog sice nečte, ale i tak chci, aby to věděl. Tak ještě jednou vše nejlepší, taťko!

Den 291.

2009-12-08T21:36:00.003+01:00

Úterý

Horečkování pokračuje. Když Káje horečka klesne, není na ní nic, co by svědčilo o nějaké nemoci. Ptala jsem se, zda jí něco nebolí. Nebolí. Chce jít ven nebo touží po návštěvě... Pomáhala mi s Kiki vykrajovat skořicová srdíčka, pak se sebrala, lehla na sedačku a bylo znát, že teplota leze nahoru...

Po odpoledním spaní (usnula ona i já, jen Kristýnka ne) jsem jí naměřila 40,8! Byla rozpálená jako blázen, třásla se zimnicí... Tak nastalo chlazení (vlažné sprchování), napatlala jsem jí tvaroh na kotníky a zabalila, dávala hodně pít a snažila se ji uklidnit. Stále jen brečela, nic nechtěla, když se na ní Kiki koukla, tak kvičela... Srazily jsme to! Byla to fuška, ale kleslo to. Dokonce dostala chuť k jídlu a dala si s námi normálně věčeři (opět vypadala, že jí vůbec nic není). Aleš se hnal domů, myslel, že pojedeme na pohotovost a ona ho přivítala s úsměvem.

Uvidíme, jaká bude noc. Když bude horečkovat dál, půjdu ráno k doktorce a Aleš tu pohlídá Kristýnku.

Teď večer jsme měly malou vánoční besídku v MUMu spojenou s vyráběním... Umotala jsem si rychle svíčku z včelího vosku a rozloučila se. Pro klid duše jsem raději doma.

Dnes nebylo co fotit. Špatné světlo, ukňourané děti... Tak jsem v MUMu cvakla obrázek nějaké šikovné maminky, která tam v pondělí chodí na výtvarku. Ještě nedodělané, ale mě se to moc líbí...

Teď mohu jen doufat, že noc bude klidná a po horečkách nebude ani stopa...

Je 23:40, Kája má za sebou další otužování ve vaně... Probudila se a měla 40,2 :-(. Nese to statečně. Dokonce má dobrou náladu. Přála si pustit pohádku a s úsměvem na ni kouká a vše komentuje... Asi blouzní z horečky, nevím. Každopádně je to příjemnější než to její odpolední brečení... Mám holky u sebe v ložnici a tatínka odsuneme do pokojíčku. Budu klidnější...

Den 290.

2009-12-07T14:41:00.006+01:00

Pondělí

Když na mě ve 4 ráno volala Karolínka z postele, říkala jsem si, že je asi něco špatně. Měla skoro 38 a chtěla pustit pohádku. Tak jsem si ji vzala pod své křídlo a spala dál...

Ráno nastalo opět obvolávání, kam všude nedorazíme. Po jedné dávce sirupu se z ní stalo naprosto zdravé dítě, které se doma děsně nudí... Kolem poledního se jí už ale zase zvedala teplota, a tak jsem jí poslala do postýlky. Protestovala, ale nakonec usnula sama a dobrovolně. Kiki se cukala dýl. Nechtěla zabrat (je to s ní čím dál tím horší) a zjistila jsem, že i jí stoupá teplota :-(.

Teď obě spí, tady je takové ticho, že to je až nenormální. Aleš se stavil doma na oběd. Dojedl svíčkovou a úplně se rozplýval, jak je ještě lepší, než byla... Pak frčel zase vydělávat korunky. Přijde mi, že se nám tu ty složenky nějak podezřele množí :-(.

Meganka opět zvracela. Vypadá, že jí není nejlíp, tak má dietu. Dostala pár piškotů na zlepšení nálady. Snažím se jí to stáří všemožně vylepšovat :-). Aleš by měl domů donést "chytré houbičky" na ty její fleky. Antibiotika moc nezabrala, opět se jí to zvětšuje a vypadá hrozně... Tak vyzkoušíme něco nového. Ublížit jí to nemůže a třeba to i pomůže.

Mám dnes nějakou línou náladu. Nic se mi nechce. Vypsala jsem si recepty na vánoční cukroví, ale chybí mi chuť zvednout zadek a jít zadělat těsto... Ufff, jsem já to ale případ. No tak dobrá, já se jdu podívat, zda mám na něco všechny ingredience. A jestli ano, tak se do toho dám... Vánoce se blíží a já mám jen pár kousků neozdobených perníčků. Cha, když dám tři druhy cukroví, tak budu ráda!

Kája se probudila s teplotou 39,4 :-(. Po sražení opět vypadá, že jí nic není. Tak já nevím, co jí ta teplota tak skáče. Společně jsme uplácaly linecké a skořicové těsto. Teď odpočívá v lednici a zítra budeme vykrajovat... Ani nevím, zda se těším. U receptu se nadchnu, u samotného vyrábění už tak nadšená nejsem. Zvláště když mi u toho holky pomáhají a já nevím, kterou dřív usměrňovat... Dnes to jejich pomáhání psychicky neunesl tatínek (já byla nezvykle v klidu). On totiž chvíli před tím Kristýnce oblékl čisté pyžamo (musela do vany, neboť během pojídání jogurtu si dělala vlasovou a pleťovou masku), které bylo rázem bílé od mouky a cukru... Tak byla rychle odejita a Kája s ní :-).

PS: Alešovi se přehřál X-BOX, když tu s Alexem hráli několik hodin hry... Tak ho připravuje na reklamaci. Balík si vyzvedne PPL a on ho tu teď balí do krabice. Ten, kdo ho bude vybalovat, tak bude asi hodně nadávat... Tak zalepený balík jim určitě ještě nepřišel :-D. No jo no, on když Aleš něco dělá, tak pořádně...

Den 289.

2009-12-06T16:49:00.004+01:00

Neděle

Druhá adventní neděle byla ve znamení oslavy 33. narozenin našeho taťky. Dopoledne jsem sice měla chuť mu něco těžkého hodit na hlavu, ale díky milé návštěvě se zase srovnal a je to teď zase náš miloučký manžel a tatínek :-). Právě si tady hraje s Kiki a Benjiem jako malý kluk...

Svíčková chutnala. Bebe střecha také. Tak jsem se dmula pýchou a poprosila Tomáše, zda by k nám nemohl chodit častěji, že umí krásně chválit :-). Stačí, když dole zazvoní a pochválí...

Evča čeká dvojčátka, tak tu kluci probírali přístavbu jejich bytečku. Ze 2+1 chtějí udělat 4+1. Tak jim držím palce, aby to do června bylo hotové a bez problémů se stavebním úřadem. Do jejich bytečku by se vážně 3 dětské postýlky nevešly.

Holky si s Lucinkou krásně hrály. Dvouměsíční rozdíl mezi Kristýnkou a Luckou už se pomalu ztrácí a byla sranda holky pozorovat, jak si hrajou s myšáky.

Jinak jsem se dnes probudila s velkou bolestí prsou :-(. Tělo se asi zbláznilo. Po týdnu nekojení mám mlíka jako cisterna!!! Tak jsem si na ně ráno napatlala tvaroh, dala si paralen, a pak odsávala... Bolí stejně dál :-(. Nevím, co s tím...

A ve zprávách jsem sledovala, jak narůstá enormně kriminalita. Tak se mi to nezdálo, že je toho teď kolem mne čím dál tím víc!!! Prý díky finanční krizi to letos stouplo o 70%!!! Kradou, aby to dali jako vánoční dárek :-(. To bych raději žádnej nedostala, kdybych věděla, že je kradený...

Den 288.

2009-12-05T19:47:00.006+01:00

Sobota

* pes zvrací
* děti zlobí
* manžel mlčí
* máma pění

Taková normální sobota :-)

A na balkóně chladne svíčková... Zítra bude lepší, tak jsem jí uvařila už dnes! To bude mňamka...

Den 287.

2009-12-04T18:55:00.004+01:00

Pátek

Dnes byl v MUMu Mikuláš...

Katka s Alexem a holkama dorazila do MUMu na 10. hodinu. Holky patřily do druhé várky hodných dětí :-).

V MUMu probíhá Mikuláš tak, že děti si společně zatancují, zavolají Mikuláše a ten přinese s andělíčkem dárečky. Čerta pošlou ven, může se koukat za oknem...

Včera byly holky děsně statečné. Kája se mne dokonce ptala, zda v MUMu bude opravdový Mikuláš nebo jenom převlečený?! Je to holka vnímavá... Prokoukla loni holky, které nám přišly na Mikuláše k nám domů. :-) No, letos také poznala, že čert je teta Bára, Mikuláš táta od Nikoly a andělíček teta Zdeňka... Ale i přes to, když ji Mikuláš zavolal jménem, byla v ní malá dušička a musela jsem tam jít s ní... I slzičky v oku jsem zahlédla. Společně jsme zatancovaly a zazpívaly písničku "Až já budu velká..." a s balíčkem si to odhopsala vesele na své místo... Kiki to nesla statečně. Vykuleně sledovala Mikuláše, co že jí to říká. Ani slůvko z ní nevypadlo, ale po balíčku se natahovala nedočkavě :-D. Neny odmítla zazpívat a byla vykulená, když během povídání si s Mikulášem nakoukl do herny čert! Samozřejmě byl hned zahnán ven...

Dnes byly čtyři várky hodných dětí, při třetí várce Kristýnka vytuhla Hance v náručí, a tak jsme jí uložili do PC učebny, kde měl převlékárnu Mikuláš a spol. Chuděrka se zrovna probudila, když tam přišel anděl s Mikuldou... No, neplakala, jen měla takové hodně rozevřené oči :-).

Katka dotáhla z domova výbornou látku, kterou jsme použily jako pozadí na focení... Jen chybělo světlo (zářivky na stropě nic moc)... Ale fotky mi i tak udělaly radost :-). Mému foťáku došla brzy šťáva (vyplácala jsem ho v herně), a tak většina dnešních fotek je od tety Katky! Děkuji :-)

Odpoledne jsme se rozloučili a Aleš odvezl Alexe, Katku a Neny domů (tedy k babičce)... Bude mi zase smutno a už se těším na březen! Holky spolu opět oslaví narozeniny (tentokrát 5.).

Ještě se tu za námi stavil dědeček Jiříček a přivezl holkám Mikuláše a Alešovi dárek k narozeninám.

Když přijel mužíček z práce, neměl nejlepší náladu (asi má opět své dny)... Mluvil něco o nepořádku... Jsem mu také něco řekla... A asi se šel nadýchat čerstvého vzduchu :-). Uvidíme, zda se dnes vrátí. To už tady pár let nebylo! JJ, jen teď už mě to vážně nerozhází :-D. Se docela těším na to usmiřování...

Bych se měla začít bát, aby mě zítra neodnesl čert do pekla!

PS: Jsem si dnes vzpomněla na básničku, kterou jsem ve třetí třídě říkala čertovi s Mikulášem u nás doma... Byla ruská a do dnes si ji pamatuji :-D (Rackové, rackové, kde je váš dům...). To je moje asi jediná vzpomínka z dětství na tuto akci. Jsem asi musela být hodná holka! To jen teď jsem zlobivka zlobivá, ošklivá na svého muže a neumějící si doma udržet pořádek (že se na to nevykašlu, když jsem včera celý den uklízela a zítra mě to čeká zase!!!)... :-DDD

Den 286.

2009-12-03T16:38:00.005+01:00

Čtvrtek

Dnes jsem pěkně prohnala mou kytičkatou nádheru. Do školky, ze školky, na poštu, pro maso, pro ovoce, do Penny... Pro Káju, domů... Začínám tomu přicházet na chuť :-).

Mezi tím vším ježděním jsem doma uklízela, pekla, do MUMu skočila vyfotit rukodělný čtvrtek...

Teď je tady uklizeno, fakt se musím pochválit, zvládla jsem to všechno! Ale jak tomu bývá, po vytření slyším Kikču, jak hlásí, že chce čůrat... A bylo už pozdě! Tak znovu vytírat... Ale abych jí stále nepomlouvala, musím ji pochválit. Vybrala si v lednici kostíka (moc se mi to nelíbilo, neboť ona pár lžic sní a pak to vše patlá po stolku a po hlavě...), ale potřebovala jsem vytřít, tak jsem ji dala do židličky, že alespoň nebude škodit u kýble s vodou. A ona jedla LŽIČKOU a snědla úplně celý kelímek a ještě ho vyškrábala :-). Jogurt byl jen okolo pusinky a kousek na tričku! Já žasla... Pozoruji, že když nekojím, má větší hlad...

Jak jsme si to dnes štrádovaly s Kikčou tam a zpátky, kohokoliv potkala, tak zdravila "AHOJ!" Většině lidí tim na tváři vykouzlila úsměv. Mě také :-). Ona lidi miluje, na každého se směje... Jak já mám ty holky jiné! Karolínka se před cizíma stydí, se zdravením dělá drahoty a hrozně mě s tím vytáčí. Vadí jí, když na ní jen tak někdo cizí promluví. Nechce se s ním bavit. Když někdo cizí promluví na Kristýnku, začne zářit jako sluníčko a předvádí se :-). Prostě protiklady...

S Kájou jsme vedly debatu o tom, že dnes musí být s Nancy hodná, nechci vidět, že se na ni bude šklebit jen proto, že jí nerozumí... Tak začala Kája rozebírat, proč strejda a Neny nemluví česky a teta Katka ano! Prý by se měla učit Neny "anglicky", aby mluvila jako my :-). Tím mě tedy Kája pobavila... Každopádně potřebovala vědět, proč si vzala teta Katka Alexe a proč nežije u nás. Budeme se jí muset večer zeptat :-).

Teď balím děti a jedeme do MUMu vyfotit vánoční tvoření... Lepší čekat tam, než doma. Tady by stihly udělat zase nepořádek :-D. Aleš se staví za chvíli doma pro sedačku a pojede pro ně. Už se na ně moc těšíme :-). Foto domám večer.

A tady jsou naše cachtalky... Vana jim bude brzy malá :-)

Se strejdou Alexem...

Je fajn mít po kom dědit :-D

Den 285.

2009-12-02T20:27:00.004+01:00

Středa

Dopoledne jsem měla v MUMu jen dvě dětičky. Zbytek marodí. Hanka si tedy dělala práci v kanceláři a já si s dětma hrála. Byl čas dokonce probrat hračky, roztřídit je do krabic...

Doma jsem dala Kikču spát a začala uklízet. Zítra přijede Katka s Alexem a Nancy, tak ať se neleknou :-). Moc jsem toho nezvládla. Hotová je jen kuchyň...

Když jsem si přijela "po SPA" pro Káju do školky, zjistila jsem, že má tepláky (ráno donesené čisté) celé od bláta. Boty jsem už vůbec nekomentovala. Prý trošku spadla. Vedle postávala maminka Adama (už v pondělí po SPA jsme se společně něčemu smály) a když viděla ty tepláky, tak se dobře bavila. Já se bavila o to víc, když si vzal na sebe Adam bundu. Původně modrá bunda byla hnědá ze všech stran... Tak jsem poznamenala, že my jsme na tom tedy lépe s těma teplákama (a raději jsem rychle kontrolovala naši bundu) :-D. Adam se začal hned hájit, že on za to nemůže, že ho strčil jeden kluk z Motýlů. Kája konstatovala, že má pravdu, že to byl velký kluk (sama to viděla) a že byl asi ze Žab! Tak jsem se ptala, jak to poznala, že byl ze Žab? No to je přece jasný! V Žábách jsou větší děti než v Motýlech! To že to jsou obě třídy předškoláků, to už je jedno :-D. Vypadá to, že naše Kája asi nikdy s jejím vzrůstem do Žab chodit nebude :-).

Na gymnastice také nebylo moc holek. Nějaké jsem už měsíc neviděla. Budu muset zjistit, zda jsou nemocné nebo už nebudou chodit... Pavla měla opět svůj den. Je to takový flákač, to je hrozný. Když se snaží, jde jí to. Ale jak může, tak necvičí nebo to fláká... Jelikož je nejstarší, nešetřím ji. Jen mě štve, že ji musím věčně napomínat. Pak jsou tu taková sluníčka, jako je Míša. Ta má vždy dobrou náladu, snaží se a je s ní děsná sranda :-). Míšu bych si do družstva klidně naklonovala... A naše Kája je naše Kája. Ta si prostě vše bude dělat po svém. Při rozcvičce říká, co bysme mohly dělat, místo toho, aby cvičila to, co právě děláme...

Den 284.

2009-12-01T15:08:00.001+01:00

Úterý

Dnes je venku hodně špatné světlo. Nedalo mi to a vyfotila jsem kytičky na balkóně. Je první prosincový den a mě to tam tak krásně kvete :-).

Kristýnka spí už dvě hodiny, Karolínka je o patro níž u Nikolky babičky. S Nikčou jsou správná dvojka. Obě prťavky prťavé, co pusu nezavřou a moc hezky si hrajou. Snad už babičku nebrní hlava :-). Čekám, až se Kikča probudí a vezmu je na oplátku k nám...

Koho zajímá naše nekojící story, tak hlásím, že dnes se konečně začínám cítit lépe. Prsa už nebolí, nemusím odsávat a cítit se jako krkavčí matka, která má mlíka a dítěti nedá... Kiki si také zvyká a když řeknu, že prostě není, tak sice poklepe po prsíčkách, vzdychne, ale dál nevyžaduje. Občas se přistihnu, že když jsem zabraná do něčeho v PC a chci mít od ní chvíli klid, beru si ji na klín a vytahuji tričko... V ten moment bych si nejraději plácla přes ruku! Tričko stahuji a hlásím, že není, že má maminka aua... Pomazlím a raději jdu něco dělat :-).

Dnes mi Kiki pomáhala čistit potkany. Naháněla je tu po bytě a vracela je horem do otevřené klece a oni odcházeli spodními dvířky. Ještě že slyší na jméno a rádi se vrátí :-). Aleše vždy může klepnout pepka, když zjistí, že se "někde" procházejí a holky neví, kde. Jednou zapomněly Hopsiho na palandě, pak jsem našla Tchilliho na poličce v jídelně... Kikča má teď zkoumavé období, a tak je ráda zavírá do skříní a dokonce už byli i v pračce. Jsem jí tedy neustále za zadečkem, hlídám a vysvětluji, co teda v žádném případě nesmí!!! Jsou to neuvěřitelná kontaktní a milá zvířátka. Chápu, že na ně může mít někdo fóbii a štítí se jich, já je vidím ale jinak a nedám na ně dopustit :-).

Moje prateta, když zjistila, že máme potkana, tak pronesla, že už k nám nikdy nepřijede (a dodžuje to). Dokonce se jednou hádala s tříletou Kájou, že je Basík hnusné zvíře... Kája si stála za svým, že to tak není :-). Když má přijet taťka, klec přesouváme do ložnice, aby je neviděl. I on měl pocit, že sem nevkročí...

Když jsem si přinesla domů Basíka (dárek k mým narozeninám od tety Katky), Aleš se se mnou dlouho nebavil. Tenkrát pronesl, že jednou Káju kousne a poletí k popelnicím... Pak byl on ten, kdo si s ním večer chodil povídat a dělali spolu "bílý sex" (oblíbený vtip mého muže - prostě deš a uděláš celou ledničku!). Díky tomu byl Basínek dost obézní (něco přes 600g) a brzy nám odešel (v necelých 2 letech)... Nešlo to být bez myšáka. Kája byla na Basínkovi dost závislá a prostě jí chyběl. Objednala jsem tedy u chovatelky nového. Měla jsem štěstí, že zrovna měla mláďátka z chovu, kde byli extra hodní a klidní myšáčci a ani neměli geny, které by vedly k obezitě jako tomu bylo u Basínka. A tak se dostal k nám do rodiny Tchilli (teď mu byl v listopadu rok).

Kiki rostla a začala si Tchilliho přivlastňovat a Kája si ho samozřejmě bránila. Byl přeci její... A tak jsem opět kontaktovala chovatelku a začala zjišťovat, jak moc náročné by bylo k Tchillimu dát parťáka.

Hopsiho přijal Tchilli báječně. Je to prostě nekonfliktní myšák a hrozně miloučký. Kluky jsme začali postupně seznamovat a už druhý den spolu spali v pelíšku. Kája měla radost, že má nového kámoše a Kiki byla spokojená, že jí jejího Tchilliho už nikdo nebere :-).

A můj muž už každému říká, že nejlepší zvíře pro děti je potkan :-D.

Jedinou nevýhodou je jejich zápach. Prostě déle jak týden je nečistit nejde. A pak jejich ostré drápky, které se musí pravidelně stříhat.

Den 283.

2009-11-30T23:28:00.002+01:00

Pondělí

Vypadat jako blbec umí každý blbec. Z neblbců pak jenom ti opravdu mazaní...

Dnes nemám žádnou fotku, která by stála za to. Nemám ani dobrou náladu. Hormony působí a já se s tím celý den peru... Odskočila jsme si od počítání MUMové kasy, přečetla si něco, co jsem raději ani číst neměla... A tu kasu už dnes taky nedopočítám. Asi půjdu spát.

Ráno moudřejší večera...

Den 282.

2009-11-29T20:04:00.002+01:00

Neděle

První adventní neděle je téměř za námi. Kája nadšená, že dnes zapálíme jednu svíčku, zítra druhou, pak třetí a čtvrtou a budou Vánoce! :-) Ještě že tak rychle to nebude...

Mám za sebou krušnou noc. Kristý toužila po prsíčku, já nedala... Pěstičkama do mne bušila a nešťastně volala: "Mamííí!" Ráno vstávala už v 6 hodin. Pochopila, že vážně nedám, a tak si šla raději hrát... V krámě jsem jí koupila první krabici Sunaru. Samozřejmě žádné nadšení z onoho mlíčka. Nevypila ani jednu malou lahvičku. Musím ale říct, že to snáší asi lépe, než já. Jsem celý den protivná, startuji na první našlápnutí. Prsa jsou přelitá a bolí. Když už se to nedá vydržet, odsávám... Těším se, že toto mé rozhodnutí mi přinese alespoň odměnu v podobě prospané celé noci! Ale kdy to bude, to nevím :-).

Večer, když tatínek koupal holky, jsem vzala Meganku a foťák a šla se podívat na svítící stromeček u nás na Chvalech... JJ, Vánoce se blíží...

Večer mě pobavil Aleš. Kristýnka si přinesla oblíbenou knížku se zvířátky z LESA... Já mu říkám: "Ptej se jí na zvířátka a ona ti bude ukazovat, kde jsou..." Aleš: "Kde je ovečka???" Kiki se zamyslela a pronesla: "Neni!" A já myslela, že mě klepne. On se ani nepodíval, zda tam nějaká ovečka je! V lese se ovce vážně moc nepohybují... Ještě že to naše dítě je tak inteligentní a ovečku ani nezačalo hledat :-D. Tatínek to pak napravil a byl mile překvapen ze znalostí lesní zvěře té naší malé lištičky...

Den 281.

2009-11-28T19:19:00.003+01:00

Sobota

Ráno jsem se vytratila s holkama z bytu a nechala taťku spát...

V MUMu byl sraz únoráčků 2008 (z rodiny). Účast nebyla hojná, ale měla jsem radost, že jsem mohla holky po hodně dlouhé době zase vidět a pokecat si.

Aghuš přinesla santovské kostýmky a chtěla, abych jí nafotila Fíka a Áju. Z výsledku byla nadšená. To je pro mne vždy ta největší odměna!

Do kostýmku jsem narvala i holky (Kája dostala vel. 80 a Kiki 62 :-D), ale Kája mi mou snahu o focení sabotovala. Prostě se nehodlala usmát... Takže těžké zklamání pro maminku (potřebovala bych občas kurz Respektování)!

Holky zorganizovaly přímo mikulášskou nadílku, a tak byl dnes asi první Mikuláš v republice :-).

Doma nás čekal taťka (zrovna snídal - v poledne, proč ne...). Děti přejedené sladkostma, tak jsme oběd odsunuly a šly do hajan. Kikině jsem dala naposledy trošku cucnout prsa. Nevím, zda to vydržím. Zvyk je holt zvyk a já se přistihuji, že když kňučí, tak už automaticky vytahuji tričko (pak ho zase stáhnu dolů a hlásím, že došlo). Děsím se noci. Alešovi už jsem řekla, že s Kristýnkou spí on... Držte mi palce! Není mi lehko na duši...

Z poledního spánku mě probudil zvuk žehličky. Nevím, co se stalo, ale můj mužíček vyžehlil celou polovinu velké hromady prádla (hlavně povlečení...). Druhá prý čeká na mne, ale i tak jsem v duchu jásala a vzala si dobrovolně vysavač a vysála celý byt (to je taťky víkendový úkol)...

A teď dokonce vaří večeři! Už se těším, jak si pochutnám... No jestli to bude takhle pokračovat i dál, tak mě čeká hezká noc (až do chvíle, než se probudí Kiki na první noční kojení)...

Den 280.

2009-11-27T22:35:00.006+01:00

Pátek

Dnes je Kristýnce 22 měsíců. Letí to... Holka moje mi od rána dělala radost. Vydržela jí celý den suchá plínka! Jen když jsem večer přišla z venčení, hlásila mi, že čůrala do plínky. Ale i tak to byl úspěch a já měla radost...

Ráno u nás probíhalo krapet hekticky. Připravila jsem Káje věci s tím, že až přijdu z venku, bude oblečená a jedeme do školky. Houkla jsem na Aleše, ať vstává, že už je dost hodin. Přijdu před Penny a tam cedule, že z technických důvodů zavřeno. Tak jsem ještě rychle volala Hance, že je ohrožena svačinka do školičky a že když už jdu na vedlejší sídliště, rovnou koupím pečivo do MUMu. Pak se řítím domů s tím, že jedem... a doma nahatá Kája, za ní pobíhá Kiki s vařečkou a děsně se směje. Já už se tak nesmála. Aleš pochrupkával a já nadávala... To to lítalo!

Školička proběhla v klidném duchu, jen Kikča se každou chvíli dožadovala prsa (což už u ní není zvykem) a mě došlo, že dnes jsem si tak v duchu vytyčila jako den, kdy "jednou" seknu s kojením (Káju jsem také kojila 22 měsíců)... Prso jsem nedala, ale kojit jsem také ještě nepřestala :-(.

Po školičce jsem si to hnala do školky, ze školky na poštu, kde byla taková fronta, že jsem to vzdala... Pak rychle dát Kristýnku spát a po spaní jsme pádily do MUMu, kde jsme měly sraz s Andy a Šárkou.

Dorazila i Vendy. Dnes jí je 12 let a mamča jí k narozeninám vzala do kadeřnického salónu a ta vám tak prokoukla! Změna veliká, ale sluší jí to :-). A já se opět přesvědčila o tom, jak je ten svět malý... Stříhala jí kadeřnice, která mi před 4,5 lety udělala senzační účes v jednom salonu a když jsem tam chtěla jít znovu, už tam nebyla (osamostatnila se a já nevěděla, kam se přestěhovala)... Tak už vím, kde je :-). Ale jsem teď objednaná do Lysé, tak to vyzkouším nejprve tam s tetou Lídou.

V MUMu se děti vyřádily, já s Luckou udělala vánoční výzdobu (takovou originální :-)) a pokecala s Andy. Také jsem chtěla pár fotek u stromečku, ale děti byly večer už krapet protivné a neměly moc chuť pózovat. Zde jedna Andy s téměř dvojčátky :-D. Kiki je o 2 dny starší než Šárka. Dnes do sebe zkušebně pošťuchovaly, jednou zachraňovala Andy Kikču před kousancem, ale jinak klid a mír :-). A představte si, co měla Šárka opět ve vajíčku! Že to neuhádnete???!!! (Kdo čte její blog, jistě ví :-D)

A teď večer jsme měly s holkama z MUMové rady premiéru konferenčního hovoru přes skype... To jsou vymoženosti :-)!!!

Den 279.

2009-11-26T20:58:00.004+01:00

Čtvrtek

Ráno se jelo konečně do školky. Bylo vánoční focení, tak jsem ráda, že bude mít Kája fotečky pro babičky, dědečky a tetičky pod stromeček... A už vím, jak docílit toho, aby se dítě hezky na fotce usmívalo! Pan fotograf dětem řekl, aby řekly: "Smrdíš!" Jééé, to se smály jedna radost :-D. No, opravdu jsem zvědavá na ty fotky...

Cestou ze školky jsme jely kolem koní a Kája si přála zastavit. Tak si pohladila koníky. Před barákem jsme potkaly tetu Lídu s Holinkou, Nelinkou a Andělem (toho teď hlídají), a tak se šlo ještě venčit. Jsem pak jen doufala, zda Kristýnka rychle usne, abychom stíhaly ve 3 hodiny vázání věnců v MUMu.

Vendy má zítra narozeniny, napsala jsem jí, ať se staví, pokud má čas. Ráda přijela, a tak jsem jí mohla dát dáreček (ony zmiňované naušnice z recyšperků). Pak nám krásně zabavila děti v herně a my si mohly v klidu vázat ty naše věnce... Holka jedna zlatá!

A zde je můj letošní výtvor. Pravda, "věnec" to není, ale moc mi ladí k misce na cukroví a konferenčnímu stolku :-). Tak alespoň nějaká ta radost dnes...

Den 278.

2009-11-25T17:57:00.003+01:00

Středa

Dnešek se táhl ve smutném duchu... Nemohla jsem myslet na nic jiného než na Diny a její rodinu. Zapálila jsem si svíčku a stále nemohla pochopit, proč zrovna její manžel...

Pak člověku dojde, že si musí vážit každé minuty strávené se svými blízkými, nikdo totiž neví, kdy už tomu tak nebude... :-(

Pak je tu kamarád Lucky, Marek, po kterém už několik dní pátrá policie, rodina i kamarádi... A bez výsledku :-(. Pro jeho nejbližší je to to nejhorší, co může být...

Je mi smutno... Všechny bych chtěla dnes obejmout a říci, že zase bude dobře...

Dnes jsem nebyla schopná něco dělat. Doma jsem jen vyluxovala a snažila se zabavit děti, šlo mi to těžce, myšlenkami jsem byla jinde. Pak jsem s holek pomocí uvařila oběd a chtěla uspat Kristýnku. Nepovedlo se, tak jsem je šla vyvětrat ven i s Megušou. Kdo by řekl, že je konec listopadu???

Docela se těším, až půjde zítra Karolínka do školky, doma už se vyloženě nudí. S Kikčou dělaj blbosti a mě je to dnes tak jedno... Myšky moje malé, ještě že vás mám...

Den 277.

2009-11-24T17:49:00.002+01:00

Úterý

Jako vždy, když nemám žádnou fotku, cvaknu rychle děvčata s myšákem. Dnes to vyhrála Kiki. Kája se šklebila, že se fotit nechce... Kikča je teď ve věku, kdy se moc ráda usmívá do objektivu, tak je škoda toho nevyužít :-).

Ráno jsem byla slabá jako moucha. Ač Kája vypadala, že jí vůbec nic není, vzala jsem ji raději k doktorce. Ta řekla, že už to má nejspíš zasebou a že jsem to asi nejvíce odnesla já. Kikči kakání je od zoubků... Doporučila mi vzít si Torecanový čípek a holkám dala cucalí homeopatika.

Aleš dnes zůstal doma a vzorně se staral o holky a uklízel byt. Já se vyhrabala z postele ve 14:00 a cítila, že čípek pomohl. Mám doma zásoby ještě od doby, kdy jsem byla těhu s Kristýnkou. To jsou si zažívala úplně stejné zvraceníčko, kdy ani voda ve mne nezůstala.

Odpoledne už jsem byla schopná chodit a starat se o holky, tak jel Aleš do práce a něco nakoupit. Doufám, že teď už bude zase jen líp...

PS: Ale nebylo špatné spát tolik hodin vkuse! Si ani nepamatuji, kdy se mi to poštěstilo :-).

PSS: Teď jsem se zase vytočila. Koukám, že akce ala odvodník stále nekončí. Teď na mne zvonil jeden slušně oblečený týpek. Jeho vystupování už ale tak slušné nebylo. Značně zadýchaně mi sdělil, že je od telekomunikací. Je prý ohlášený a už tři dny nám mělo na nástěnce viset, že máme mít připraveny poslední tři faktury a občanský průkaz. No nevěřila jsem vlastním uším ani očím. Jak může být někdo tak drzý?!!! Tak jsme mu oznámila, že o ničem opravdu nevím a to jsem zástupce vchodu a že by mě moc zajímalo, kdo ho sem pustil! Máchal mi před očima občankou, ale poděkovala jsem mu a zabouchla dveře s tím, že když chci něco řešit ohledně telekomunikací, volám si svým oparátorům přes mobilní telefon. Onen týpek sešel o patro níže a jeho písničku zkoušel dál... Pan soused ho vyprovodil úplně stejným způsobem jako já a frajerovi nebylo trapné zvonit na vedlejší byt!!! To je doba, to by jeden... (to co já dělala non-stop do dnešního rána)

Den 276.

2009-11-23T20:31:00.003+01:00

Pondělí

Dnešní den začal tak nějak normálně. Ráno jsem Káju odvezla do školky, Kristýnce nic nebylo, a tak jsme šly normálně do MUMové školičky. Vyfotila jsem v MUMu novou polici a poličku na keramiku. Pak také šátkující maminky... Před svačinkou jsem začala cítit, že se se mnou něco děje. Když jsem viděla jídlo, bylo jasné, že pokud hned neodejdu, asi se pozvracím.

Došla jsem domů a padla do postele. Alešovi jsem zavolala, aby vyzvedl Káju a Radce, že se mnou dnes na gymnastice nemůže počítat. Ještě jsem se s ní dohodla, že jí dám Káju, ať si jde zacvičit.

V rámci možností jsem spala. Kiki se mnou. Kája koukala na pohádky a byla hodná. Odpoledne to začalo. Zvracela jsem jako Alík. Než si přišla Raduš pro Karolínku, Kája hlásila, že jí pobolívá bříško a neví, zda nepůjde zvracet. Gymnastiku jsem jí tedy zatrhla, a to zase spustila slzičky, že chce jít moc cvičit... Ještě že nešla. Chvíli na to zvracela i ona a hned usnula.

Celý den mi splynul v jeden velký spánek a v jedno velké zvracení. Vím jen, že několikrát jsem volala Alešovi, ať rychle přijede domů, že nezvládám...

Noc stále také za to. :-(

Den 275.

2009-11-22T14:56:00.004+01:00

Neděle

To vám bylo zase ráno... Před 6. hodinou začala Kristýnka zvracet. Pozvracela co mohla a ještě 3x to pak zopakovala. Večer padnu za vlast!

Chtěli jsme jít na návštěvu k Haislínům, tak jsem to odvolala a jsme doma. Aleš vzal alespoň Káju ven. Zaúkolovala jsem je, co mi mají koupit, abych mohla začít péci perníčky...

V poledne jsem vzala hafíky ven a skočila při tom do Penny pro rohlíky...

V klidu si nakupuji. Všímám si ostrahy, jak na mě blbě kouká (to pokaždé, když mám na hlavě kšiltovku). Jdu dál a vidím divného týpka v kapuci, jak má v prázdném košíku narvanou igelitku věcma a rozhlíží se... Říkám si, že na toho by si měl dát hlídač pozor! Beru rohlíky, platím a odcházím. Odvážu psy a jdu pomalu domů. Po chvíli vidím, jak rychlostí blesku zdrhá onen podezřelý chlapec v kapuci s onou plnou taškou zboží. Vím, že jistě neběží na autobus a mám děsnou chuť začít křičet, běžet za ním a alespoň mu podrazit nohy... Koukám, zda za se vůbec někdo z krámu namáhá za ním běžet. Nikde nikdo. Podaří se mi akorát zahulákat: "Ten hajzl zase něco ukrad!" V ten moment začne Megan varovně štěkat (také se jí vůbec nelíbil)...Bylo vidět, jak hoch nadskočil, ohlédl se a asi i do kalhot něco pustil... Megan jsem moc pochválila (asi byla překvapená, neboť většinou dostane za štěkání vynadáno :-)). Benjiemu to bylo jaksi putna, ten měl jiné starosti (jaký patník očůrat a tak). Jsem si pak říkala, co to je za dobu??? Všichni jen kradou, podváděj a jak je vidět, nic si z toho nedělaj, neboť jim to krásně prochází...

Asi nemá smysl se rozčilovat, já sama s tím nic neudělám. Hlídač v krámě je také k ničemu a pochybuji, že mu to někdo strhne z platu... A nemít dnes s sebou Megan, tak asi ani tu pusu neotevřu :-(.

A teď se jdu uklidnit přípravou těsta na perníčky...

Večer jsme s holkama i pár perníčků upekly... Holky s nadšením pomáhaly. Moje nervy!!! :-) Ale perníčky jsou výborné. Snad poprvé mám dobrý recept.

S Alešem jsme měli večer bojového ducha :-). Skončilo to totálně zmáčenou koupelnou a holky jen koukaly, zda se jim rodiče nezbláznili :-D. Chudinky malý. Kája z toho měla srandu, ale Kikča moc nechápala, proč po sobě tatínek s maminkou cákají studenou vodu :-D.

A Kikča už se celý den držela. Nezvracela, neteplotkovala, tak snad jí jen nesedla včerejší večeře...

Den 274.

2009-11-21T19:33:00.002+01:00

Sobota

Dnes jsme měly s holkama z VŠ sraz. Sešlo se nás 5. Majda oznámila velkou novinku! V květnu z ní bude mamina, tak mám velkou radost (byla první, která se z nás vdala)... Teď je na řadě Pája a Lucka, tak jsem zvědavá, která z nich to bude :-). Nedorazila akorát Anička, která je na dovolené.

Jak já si to užívala... Těch pár hodin bez dětí, to vám byl relax! :-) Tak si to snad zase brzy zopakujeme...

Den 273.

2009-11-20T22:20:00.002+01:00

Pátek

Moje kytičkatá nádhera dnes jela na focení. Na policejní focení. Doma mi leží policejní záznam o výslechu mého manžela ve věci PODVODU pana XY. Jeho jméno jsem si hodila do googlu a nestačila se divit, kolik lidí bylo podvedeno. Doufám, že na něj brzy dojde!!! Takových důvěřivců, co mu naletělo... A své peníze nikdy nevidělo. :-(

Doufám, že pro nás to tímto končí a moje kytičkatá nádhera mi bude dál hodně dlouho sloužit...

Dopoledne jsem byla ve školičce, pak naložila Kikču do auta a jela pro Káju. Kiki usnula, tak jsem před školkou čekala, než půjde někdo známý, abych ho poprosila, aby mi u auta počkal... Naštěstí šla Míša s Martínkem a u Kikči mi počkala. Kája nutně potřebovala domalovat obrázek, tak jsem ji cvakla. Vyfotila jsem i Emičku s Adélkou. Adla hodila úžasný výraz :-D. To bude mít Bára radost, až jí to pošlu.

Kikču jsem přenesla domů a ještě uspala (zlaté prso), Kája šla k Nikolce. Když se Kikča vyspinkala, dostala oběd a šly jsme ven. Venku skoro nikdo, tak jsme se šouraly domů. V MUMu se svítilo, šly jsme se podívat, kdo tam je. Byly tam holky a erární děti. Tak pádila Kiki do herny a já si dala v klidu kafčo a pokecala. Pak šly holky dělat betlém z keramiky a já dostala nápad na vánoční dárek pro babičku Ilonku. Ta nikdy nic nepotřebuje, vše má na krámě a tak dostane výtvor, který jí snad potěší. K tomu jsem ale potřebovala Kikču i Káju, a tak jsem volala Ivetce, ať přivede Kájušu i Nikolku...

V MUMu jsme byly do večera, doma už na nás čekal Aleš a připravoval večeři. Tak jsme ji společně dodělali a pochutnali si na karbanátkách, které jsme už dlouho neměli. Já pak vyvenčila hafušu a šla nakojit Kristýnku. Usnula jsem asi dřív, než Kikča. Po dvou hodinách spánku mě probudil hlas babičky, tak jsem se vyhrabala z postele. Chtěla jsem vidět Sněženky a machry, ale prospala jsem je. Zítra je snad nezaspím.

Jsem ještě stále napůl spící a moc mi to nemyslí. Už se vidím, jak zase nebudu moci usnout, když jsem se teď tak hezky prospala... :-(

Den 272.

2009-11-19T09:47:00.006+01:00

Čtvrtek

Dnes bych si spíš řekla, že musí být pátek 13.!!!

Včera se manžel vrátil domů až po půlnoci. Takže se dá říct, že dneska... Babička u nás spala. Když přijeli, vyprávěli, že babičce zmizelo všechno zlato. O nic jiného zlodějům nešlo. Vyházeli vše, co mohli a nikdo nic neviděl ani neslyšel :-(.

A před chvílí volal manžel. Už se smál... Prý to s těma policajtama nekončí! Volali mu z jiné služebny a to kvůli mému autu!!! Ano, stalo se přesně to, co jsem tenkrát vyřkla nahlas, když jsem viděla v televizních novinách zpávu o tom, jak jeden autobazar rozprodal auta jiným bazarům aniž by zaplatil majitelům aut...

Zítra se musí s autem a všema smlouvama o koupi a zaplacení dostavit na místní služebnu. Tam už si asi o něm budou myslet svoje :-). Včera tam byl kvůli krádeži, zítra kvůli autu... Kutale, Kutale, jestli tě nezavřou, to bude sláva!!! :-DDD

Ujistili ho, že auto nám nezabaví, že si ho jen nafotí a pak proběhne soud...

Chce se mi brečet i smát... Já ani nevím, co se mi chce. Nic se mi nechce, jen sedět a tupě zírat, to se mi chce!

Dostala jsem za úkol připravit všechny ty smlouvy od auta, ale další chybička se vloudila!!! Všechny smlouvy máme u finančního konzultanta, takže jsem ještě obvolávala jeho. Normálně už by to bylo hotové, ale bohužel jeho asistentka byla 2 týdny na antibiotikách a teď marodí on. Pokusí se prý alespoň smlouvu naskenovat a poslat mailem... Fakt super!!! Mám se těšit ještě na něco??? Že by do třetice něco jobového???

Brzy bude večer a vypadá to, že snad poklidný :-).

V poledne mi Kristýnka předvedla její první hysterák. Jooo, období vzdoru se blíží. Byla jsem mile překvapena, že to se mnou ani nic moc nedělalo. S Kájou jsem to prožívala daleko hůř. Teď si jen říkám, že přišla nová vývojová vlna a že se mi dítě vyvíjí, jak má :-).

Odpoledne jsme zašly na hřiště. Sousedka mi říkala, že kolem poledního slyšela z venku hrozný řev: "Mamííííííí,mamíííííííííí!" a šla se podívat z okna :-). Prý se pobavila a konstatovala, že Kristýnka už začala mluvit :-DDD.

Na hřiště přišla na chvíli i Evča s Lucinkou. Včera se Aleš od jejího manžela dozvěděl, že čekají dvojčátka! Fíííha, docela mě to zaskočilo. V duchu jsem si říkala, že jsem docela i ráda, že Kristýnku nemám 2x :-))). Evče jsem gratulovala. Říkala, že byla z toho hodně mimo, když jí to doktor řekl. Už si na to asi zvykli a čeká je přístavba jednoho pokoje k jejich stávajícímu bytu. Tak jim přeji, aby to do léta stihli a mimoušci byli zdraví...

Lucinka je o 2 měsíce mladší než Kiki. Je to pěkný čertík (Beran ve všech směrech), tak to Evča nebude mít ze začátku asi snadné. Nabídla jsem se jí, že jí kdykoliv Lucinku pohlídám a v létě stejně trávíme 14 dní u babičky (sousedí s Haislínama), tak se budu snažit být co nejvíce nápomocná...

Den 271.

2009-11-18T20:30:00.005+01:00

Středa

Teď jsem celá mimo. Před chvílí přijela tchýně (nečekaně) s tím, že jí asi někdo vykradl byt :-(. Tak se Aleš sebral a jel tam s ní... Prý řišla domů a překvapilo jí, že má otevřené kuchyňské skříňky a vše vyházené. Parchanti nejspíš vypáčili dveře ze zahrady... A to si babička ještě myslela, že si u nás zapomněla včera telefon. U nás ale bohužel není, takže ho nechala doma :-(. Ten vyzvání, ale nikdo ho nezvedá...

Normálně by u ní byla neteř, ale ta je nemocná, tak i Benjieho měla u sebe v práci. Ještě štěstí, že toho babička na ukradnutí moc nemá. Ale i tak to je dost nepříjemné :-(. No, jsem zvědavá, s čím se Aleš vrátí domů...

Ufff, sekat jim ruce, hajzlům!!! Pardon, ale to mě vždycky vytočí... Muselo to být vytipované. Věděli, že tam nikdo není a využili tmy na zahradě.

Zpět ke dnešku. Dopoledne jsem byla s holkama v MUMu. Nějak jsem se ráno nebyla schopná vykopat z pelechu, abych včas dopravila Káju do školky. Tak jsem ji omluvila a šla mi pomáhat do školičky. Byla jsem tam sama. Hanka ještě zůstala doma s Lucinkou a přišly stejně jen 4 děti. Všichni marodí. I Natálka má opět nějakou angínu. Jsem docela ráda, že s ní Kája byla v neděli jen chvíli venku. Ale ony si brzy přitáhnou domů zase něco jiného, toho se nebojím :-).

Po obědě šla Kája k Nikolce a Kristýnka spinkala. Pak jsme daly Kristýnku a Elišku na hlídání Páje (byla u Radky ještě s její Danielkou) a jely s Radkou, Kájou a Dominičkou na gymnastiku. Neměla jsem dnes žádnou fotku, tak jsem vzala foťák s sebou. Tak malá rychlá koláž z dnešního cvičení.

Kájouš mi dává... Radka ukázala z legrace kotoul z roztažených nohou. Kája se toho chytila a začala dělat jeden za druhým. Tak jsme řekly holkám, ať to zkusí. No, skoro žádná to nezvládla. Ale když jsem chtěla po Káje normální kotoul, byl to děs a hrůza :-DDD. To mé dítě se trošku vymyká normálu.

Ještě jsem chtěla dnes napsat, jakou radost mi dělá, že Kristýnka používá nočníček. Doma chodí nahatá a sama se chodí vyčůrat a dokonce i vykakat. S velkou slávou pak nese nočníček na záchod a před spláchnutím zamáváme a rozloučíme se s bobíkem :-))). Ve školičce má normálně plínku, ale když chodí čůrat děti, chodí také a plínka zůstává suchá... Kočička moje. Bála jsem se, že u ní to snad nikdy nepřijde.

Teď ještě nějak šetrně přestat s kojením a bude to úžasný :-).

Den 270.

2009-11-17T19:39:00.002+01:00

Úterý

Dnešní státní svátek jsme nijak vášnivě neprožívali. S mužíčkem jsme společně uvařili oběd (králíčka s knedlíkem a špenátem) a nacpali si pupky. Kristýnku jsem dala spát a s Kájou jsme čekaly na tetu Lucku s Lukášem. Jeli jsme společně na Černý Most do Cirkusu Praga - Kopecký.

V cirkusu jsem byla naposledy jako malá holka. Tak jsem se i těšila. Cirkus to byl malý, tak jsem si tak říkala, zda to není náhodou tím, že když jsem byla malá, zdálo se mi všechno velké :-).

Vybrala jsem nám asi ta nejhorší místa, co jsem mohla :-). Byl na nás namířený ohřívací ventilátor. A připadali jsme si, jako když sedíme u fénu... A foukalo to a foukalo... A my sundavali jednu vrstvu oblečení za druhou :-).

Představení jsme si užili. Na pár let mám zase vybráno :-). Káje zářila očíčka a ptala se, kde se to ti artisté naučili??? Tak jsem jí vysvětlila, že to je jako na gymnastice. Také se musí stále trénovat, aby to pak takhle hezky vypadalo. Když klaun chtěl nějaké děti do manéže, hlásila se :-). A když se mohlo jezdit na oslíkovi, už stála ve frontě :-). Na závěr představení se mohli jít děti svést na koníkovi a malých poníkách. Kája si mohla vybrat, zda chce cukrovou vatu nebo jízdu na koni. Vyhrál kůň :-).

Teta Lucinka holkám koupila takový blikací nesmysl a nějakou tu pouťovou sladkost... To bylo radosti, když to přinesla Kristýnce domů :-).

Doma byla babička Vierka. Přinesla ukázat holkám morčátka "naháče", co bude prodávat na krámě. Vypadaly jako prasátka :-).

Den 269.

2009-11-16T20:07:00.004+01:00

Pondělí

Jak se mi ráno nechtělo z pelíšku! S Kristýnkou jsme šly vyvenčit Meganku, pohrály si a jely do Písnice pro Karolínku.

Vše bylo v pohodě až do chvíle, kdy mi plnou parou vrazila Ara zezadu do nohou a já se skácela (v jedné ruce Kristýnku a ve druhé foťák) k zemi. Při té příležitosti jsem si zvrkla nohu a málem přizabila svým pozadím Hakyma. V první chvíli jsem nevěděla, co se děje... Bylo to tak rychlé, že jsem pak vnímala jen šílenou bolest v kotníku. Holt Hakym musel být u mě a Ara ho provokovala... Ten po ní vyjel a ona chtěla co nejrychleji zdrhnout, jen jsem jí jaksi překážela v cestě.

Mamce se udělalo zle, hned viděla, jak musíme na rentgen... Naštěstí to nebylo tak hrozné. Dokulhala jsem se do koupelny, strčila nohu pod studenou vodu a stáhla si ji pak obinadlem. Čekala jsem, co bude. Pomalu to přestávalo bolet, a tak jsem vyrazila směr domov.

Doma jsme vzaly Megan a šly venčit. Kája nutně potřebovala kolo, a tak Kikča vytáhla motorku. Já se pomalu pajdala za nima. S Megušou jsme byly dvojka k pohledání :-). Obě pajdající na levou nohu...

Pak se jelo na gymnastiku. Tak prázdno tam už dlouho nebylo. Holt nebyly kroužky, jen gymnastky musely jít cvičit :-). Ve středu mi všechny holčičky odkývaly, že v pondělí přijdou. Přišla jich slabá půlka.

Díky volnu byla i tělocvična poloprázdná, a tak jsem mohla vzít holky dolů. Vyzkoušely si šplh a místo lavičky je dnes čekala nízká kladina. Kája mě moc potěšila a zároveň i překvapila tím, jak jí to šlo. Užívala si to a byla radost se u toho na ni koukat... Já měla také kladinu nejraději, a tak mne to zahřálo u srdíčka. :-)

Máme doma pavouka! Aleš si teď pár hodin hrál s jeho sestavením :-). Je dobrej! Já bych to bez návodu nedala... Zítra přijede moje ségra Lucinka s Lukáškem a Aleš ho od nich dostal v dubnu k svátku. Tak konečně bylo na čase ho složit :-))).

Den 268.

2009-11-15T19:07:00.003+01:00

Neděle

To nám ten dnešek hezky začal... Holky začaly prudit v 7 ráno. Tak jsem si tak hlasitě postěžovala, že jednou bych se také chtěla vyspat já!!! A ono to fungovalo :-). Aleš opravdu vstal a zavřel za sebou dveře ložnice... To ticho! Ponořila jsem se znovu do hlubokého spánku a zdál se mi sen... Ve snu jsme dostali štěně. Nějakého nevychovaného bouďáčka a mě bylo vnitřně hrozně, protože jsem si uvědomovala, že to není na chvíli, ale na hodně let a že takové psisko vážně nechci... Řešila jsem, komu ho dáme, kdo si ho vezme a zda to tomu malému psisku moc nepomotá hlavu... A aniž bych to vyřešila, přišly mě mé princezny probudit.

Asi jsem neměla chtít spát déle než jsem zvyklá. Moje nálada byla značně podrážděná... Bolela mě také hlava od rýmy a byla jsem dost nevrlá. :-( Aleš mi připravil snídani do postele. Normálně by to byl můj sen, ale zrovna dnes ráno mne naštvalo, že na tom ohromném talíři, který mi přinesl můj choť, byly jen dva malé plátky vánočky a zbytek bylo ovoce. Kája s úsměvem hlásila, že to ovoce tam mám, abych měla vitamínky... A já na něj vůbec, ale vůbec neměla chuť :-(. Takže už asi dlouho snídani do postele nedostanu... :-)))

Bylo 9:30, když jsem vstala. Holky byly převlečené, nakrmené, ale nikdo nevyvenčil psa ani nešel nakoupit... Čekalo to na mě! Tak jsem si tak mumlala pod vousy, proč já musím dělat všechno a Aleš jen něco! Velká nespravedlnost! Oblékla jsem se, vzala hafušu a šla koupit ingredience na dnešní oběd. Pozvali jsme babičku (odměnou za včerejší večeři).

Měla jsem velký kus masa, tak jsem vařila dvě jídla, aby jsme nejedli to samé tři dny. Když jsem začala vařit, přišla babička... Když viděla mé psychické rozpoložení, vzala raději děti ven :-). Jen mě pobavilo, že když odešly, za chvíli se vrátila s tím, že Kristýnce "nikdo" nedal botičky :-D. Chudák malá, naštěstí si toho babí všimla ve výtahu.

Aleš začal vysávat a vytřel celý byt. Já vařila a u toho odskakovala zalít kytky a tak podobně... Bylo tu takové krásné ticho! Moje nálada se rázem vylepšila a dokonce jsem se i pobavila, když Aleš s mopem v ruce pronesl: "A nebylo nám dobře bez dětí?!!! Tady je takové ticho!" :-))) Začali jsme se kočkovat, kdo je chtěl a kdo ne... A stejně jsme se utvrdili v tom, že bez nich by to byla pěkná nuda :-).

Oběd už probíhal v dobré náladě. Všem chutnalo a náš "nejedlík" Kája si dokonce přidávala. Byl to docela risk, vařit rajskou, ale risk je zisk a byla výborná! Ona totiž u nás v rodině vaří rajskou zásadně babička (švagrová si ji u ní vždy nechá navařit do zásoby). Babí si dala hovězí s hráškem (jsem si říkala, že rajskou si asi nedá, když jí tím lezu do zelí :-) a měla jsem pravdu).

Babička se s námi po obědě rozloučila a šla s kamarádkou a Benjiekem na procházku. Káju si vzala ven Irča s Natálkou (holky se dlouho neviděly, a tak se Kája na Naty vyloženě těšila) a Kristýnka spinkala... Když jsem venčila Megušku, naháněla mě na mobil babička Ilonka. Vraceli se s dědou od tety z hor a napadlo je, že si vezmou k sobě Káju! Jak milá nabídka :-). Tak jsem Káje sbalila tašku a rychle jí zamávala (měla jsem strach, aby si to nerozmyslela :-)). Mamča před chvílí volala a říkala, jak si to moc užívají a jak je Kája hodná a pomáhá... Tak mám radost. Zas tak často se mi nestává, abych měla doma jen jedno dítě! A jedno dítě = žádné dítě :-))).

A tak jsem si zbytek odpoledne užívala s Kikinkou. Skočily jsme spolu do vany, pak si hrály v pokojíčku a malovaly vodovkama. Aleš si hrál jeho hry na X-boxu a všichni jsme si užívali toho, že nic nemusíme :-).

Jen večer musel ten náš malý terorista znovu do vany (tentokrát s tatínkem). Opět si dávala do vlasů (dnes mytých) "kostíkovou" masku. Čuně to je! Už aby spala :-).